Evropská sonda Huygens úspěšně přistála na Titanu

Astronomové mají šanci objasnit některé záhady o planetě Saturn. Na jeden z jeho měsíců Titan dosedl modul Huygens vypuštěný ze sondy Cassini. O několik hodin později předal první informace z povrchu Titanu na Zem. Mise přišla americký Národní úřad pro letectví a vesmír, Evropskou kosmickou agenturu a Italskou kosmickou agenturu na tři miliardy dolarů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

snímek z povrchu Titanu | Foto: ČTK/AP

Modul Huygens vstoupil do atmosféry v 10:13 SEČ a měl se snést na povrch měsíce rychlostí maximálně pět metrů za sekundu ve 13:34 SEČ. Podle vědců z Evropské kosmické agentury bylo přistání na Titanu hladké, protože sonda nadále vysílá signál i poté, co uplynul čas jejího volného sestupu hustou atmosférou Titanu na třech padácích.

Vědcům se tak naplňují naděje, že by mise sondy Huygens, která je součástí jednoho z nejambicióznějších vesmírných projektů, mohla poskytnout údaje, jež vrhnou nové světlo na původ života na Zemi. "Mohlo by tam být zakonzervováno spousta látek, které se shodují s látkami, ze kterých se na Zemi vyvinul postupem času život," podotýká Jan Šifner z planetária hlavního města Prahy.

První část mise by měla odpovědět na otázku, jak vypadá povrch Titanu. První fotografie Saturnova měsíce dorazily na Zemi dnes večer. Během prostupování atmosférou Titanu Huygens shromažďoval data pořízená šesti vědeckými přístroji a panoramatickými kamerami a zasílal je sondě Cassini.

Záběry ukazují temné linie, snad kanály, což ukazuje na možný výskyt nějaké kapaliny. Vědci označili misi, na které pracují přes 20 let, za ohromný úspěch.

Cesta dvojsondy Cassini-Hyugens k planetě Saturn odstartovala z mysu Canaveral na Floridě už v roce 1997. Odborníci považují za malý zázrak, že tak dlouhý let vydržela. Samotná sonda Cassini má obíhat kolem Saturnu ještě tři roky. Vědce například zajímá, jestli má Saturn nějaké další měsíce. Zatím jich znají 34. Podle vedoucího pražské Štefánikovy hvězdárny Jakuba Rozehnala by měla mise objasnit i další záhady. "Jaké je přesné složení Saturnových prstenců, kde bere teplo, které planeta vyzařuje," upřesnil Rozehnal.

Evropská sonda je pojmenována podle nizozemského astronoma Christiaana Huygense, který v 17. století objevil nejen Saturnovy prsteny, ale i měsíc Titan. Jméno mateřské sondy zase odkazuje na francouzsko-italského astronoma Jeana-Dominika Cassiniho, který objevil další čtyři velké Saturnovy měsíce a jako první zpozoroval, že mezi Saturnovými prstenci zeje mezera, nazývaná na jeho počest Cassiniho dělení.

Viktorie Hošková, Marika Táborská, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme