Francouzi v zámoří volí v prezidentských volbách. Účast je nízká, mohou za to kandidáti
Rozhodující druhé kolo francouzských prezidentských voleb začalo v předstihu už v sobotu na francouzských zámořských územích a departementech na západní polokouli. V samotné Francii, kde se bude hlasovat až v neděli, vládla tradiční sobotní atmosféra oproštěná od politiky. Předvolební kampaň skončila o půlnoci z pátku na sobotu a nyní již prezidentští kandidáti nesmějí veřejně vystupovat.
Ve 12:00 se otevřely volební místnosti na malém souostroví Saint Pierre a Miquelon, které leží u břehů Kanady. Na zámořském území, které s přestávkami patří Francii od 16. století, je registrováno zhruba 5 000 voličů.
Volit pak také šli Francouzi na Guadeloupu a na Martiniku v Karibském moři, ve Francouzské Guyaně, na druhém konci světa ve Francouzské Polynésii a na francouzských konzulátech na americkém kontinentu.
Na webu se objevily e-maily z Macronovy kampaně, štáb den před volbami hlásí hackerský útok
Číst článek
Velký zájem byl v kanadském Montrealu, kde se vytvořila před tamějším konzulátem dvoukilometrová fronta. Voliči tak museli čekat na vhození lístku do urny dvě až tři hodiny. Na jedno volební místo je v Montrealu registrováno zhruba 57 500 lidí. Konzulát navzdory četným žádostem a zkušenostem s prvním kolem, kdy byla situace stejná, ale další volební místnost neotevřel.
V neděli budou hlasovat voliči na ostrovech Réunion a Mayotte v Indickém oceánu, které jsou v blízkém časovém pásmu. Dohromady je v zámořských regionech asi milion voličů. Výsledky jejich hlasování ale budou moci být oznámeny také až po nedělních, kdy skončí volby v kontinentální Francii.
Za nízkou volební účast může nezájem a kandidáti
Volební účast je podle prvních údajů na zámořských územích a departementech nízká. Například na ostrově Guadeloupe v prvním kole dosáhla 40 procent, tedy zhruba poloviny celostátního průměru. V sobotu v poledne místního času už byla nižší než ve stejnou dobu před dvěma týdny. Na Martiniku byla účast naopak vyšší, ale i ona byla v poledne místního času pod 20 procenty.
Důvodem nízké účasti je tradiční nezájem o dění v kontinentální Francii, ale také výsledky prvního kola voleb. V něm v zámoří většinou vítězil levicový radikál Jean-Luc Mélenchon, který ale do finálového duelu nepostoupil. Předpokládá se, že i ve vlastní Francii nebude pro nikoho hlasovat třetina Mélenchonových voličů.
Politolog: Postoj k EU není jasný u Macrona ani Le Penové, paměť voličů je krátká
Číst článek
V ČR mají francouzští občané možnost volit v neděli na francouzském konzulátu v Praze.
Francouzské listy na svých prvních stranách oproti prvnímu kolu už nehovoří o „stínu terorismu" zaléhajícím zemi, ale nabádají především voliče k tomu, aby k volbám šli. V prvním kole byla účast nižší než 80 procent, což je na francouzské poměry podprůměrná hodnota.
Francie se obává teroristických útoků
Před druhým kolem nedošlo k žádnému vážnějšímu teroristickému incidentu. Policie ale v pátek zatkla bývalého vojáka, který si podezřele obhlížel areál letecké základny Evreux v Normandii na západě Francie. Našla u něho mimo jiné brokovnice a korán. Podle médií jde o 34letého psychicky narušeného muže, ze kterého se stal islámský radikál. Zpravodajské služby ho delší dobu sledovaly.
Francie se ještě zcela nezbavila obav z možnosti opakování útoku, jako tři dny před prvním kolem voleb, kdy zřejmě zradikalizovaný recidivista zastřelil na třídě Champs-Élysées v Paříži policistu a další zranil. Sám byl při incidentu také zastřelen.
Na klidný průběh nedělních voleb má dohlížet na 50 000 policistů. V sobotu převládá v Paříži zatažená obloha s občasným deštěm, v neděli na volby se má ale vyjasnit.
Agentura AFP zaznamenala páteční úmrtí poslankyně Corinne Erhelové, která vstoupila do Macronova hnutí Vpřed!, a která zkolabovala, když zrovna mluvila na předvolebním shromáždění před asi 300 příznivci.
