Historik: Belgie se ani po volbách nerozpadne
Belgie stojí i po včerejších předčasných volbách stále před otázkou své další existence. Ve Vlámsku zvítězili umírnění nacionalisté, jih země Valonsko nejvíc uvěřil Socialistům. Vytvoření koalice na federální úrovni proto asi nebude otázkou dnů, ale spíš měsíců. O zhodnocení výsledků belgických voleb požádal bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák znalce belgických politických poměrů, historika Eduarda Hulicia, autora knížky Belgie – stručné dějiny státu.
Vítězem belgických federálních voleb se ve Vlámsku stali nacionalisté z Nové vlámské aliance. Ubral hlasy radikálům z Vlámského bloku. Ve frankofonním Valonsku zvítězili socialisté. Je to pro Belgii důvod k radosti nebo spíše ke smutku?
O možném povolebním vývoji v Belgii mluvil na Radiožurnálu znalec belgických politických poměrů, historik Eduard Hulicius
Výrazně oslabil vlámský zájem, což byla strana, se kterou se nikdo nebavil. Vlámští nacionalisté, kteří jsou ideologicky liberálně konzervativní, jsou stranou, se kterou ostatní mluví. Ve Vlámsku je již řadu let v koalici se socialisty a s křesťanskými demokraty, což naznačuje, že v Belgii pravděpodobně vznikne vládní koalice křesťanských demokratů, socialistů a NVA.
Výrok voličů v obou částech země byl tak silný a tak jasný, že vyjednávání o vládě rozhodně nepotrvá 260 dní, jako v roce 2007. nějaké dohody bude dosaženo a Belgie bude pokračovat možná mírně rozlomenější, více federální nebo konfederální, ale bude pokračovat.
Nová vlámská aliance má jako svůj cíl ústavní reformu, reformu státního zřízení, která by mohla vyústit v konfederaci. Není konfederace Belgie jakýmsi předstupněm toho, že zde nakonec budou dva nebo tři samostatné státy?
Je to samozřejmě možné, byla by to záležitost několika generací, než by byl vztah rozmělněn. Hlavním důvodem proti rozpadu je ale ten, že Vlámové chtějí fungující stát. Chtějí Belgii, ale chtějí ji reformovat, aby fungovala lépe.
Proč dnes nefunguje?
Belgie funguje dobře, ale ne všude. Problém je s Bruselem a okolím, kde smíšení vlámofonnů a frankofonnů, jak si říkají, je takové, že se obtížně spravuje. Obtížně se říká, odtud potud je to vlámské a odtud potud je to frankofonní. To je ten problém, který blokuje dohody a spolupráci v řadě dalších oblastí.
Belgie bude od 1. července předsedat Radě Evropské unie. Asi těžko se dá očekávat, že by země měla do 14 dnů novou vládu. Jak dlouho povede Belgii dočasná vláda v demisi?
Myslím si, že půjde o několik měsíců a bude to tak dobře, protože v Evropské unii spolu budou moci jednat předseda Rady Van Rompuy a předseda státu předsedajícího radě Yves Letem. Ti spolu budou jednat z pozice dvou bývalých belgických premiérů a budou si tedy dobře rozumět.
