Írán připustil jednání o jaderném programu, cesta však vede přes řadu podmínek
Teherán by mohl vstoupit do dalšího kola rozhovorů o svém sporném jaderném programu. O víkendu to na bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil šéf íránské diplomacie Alí Akbar Sálehí. Reagoval tak na výzvu amerického viceprezidenta Joe Bidena. Zatím se jedná zřejmě jen o vstřícné gesto. Obě strany si totiž kladou podmínky.
Západ tvrdí, že Írán usiluje o jadernou zbraň, ten se brání, že jeho nukleární program je čistě mírový.
Americký viceprezident Biden v Mnichově prohlásil, že na zahájení přímých rozhovorů stále není pozdě, zástupce Teheránu pak nepřímo ochotu k jednání připustil.
„Pokud chtějí Spojené státy vést rozhovory o jaderném programu, jsme k jednání připraveni. Ale myslím, že je pochopitelné, že chceme mít tentokrát jistotu, že druhá strana chce najít skutečné řešení problému,“ uvedl Sálehí v reakci na výzvu amerického viceprezidenta.
O vyhlídkách na jednání o íránském jaderném programu mluvil na Radiožurnálu komentátor ČRo Milan Slezák.
Spekuluje se, že by s Íránem mohlo jednat pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN spolu s Německem už koncem února v Kazachstánu.
Podle komentátora Českého rozhlasu Milana Slezáka je důležité, že obě strany udělaly vstřícná gesta, ale zásadní posun neočekává. Právě kvůli zmiňovaným podmínkám.
„Írán říká, že Amerika by musela upustit od své zastrašovací rétoriky. To znamená to, že americký prezident Obama, stejně jako jeho předchůdce George Bush říkali, že ponechávají na stole všechny možnosti včetně vojenského zásahu, pokud Írán nebude spolupracovat s mezinárodním společenstvím,“ uvedl Slezák jako příklad.
Spor o íránský jaderný program není dvoustranný. Angažují se v něm Spojené národy, západní země a své do toho říká i Rusko, Čína nebo Izrael.
„S Íránem jedná takzvaná šestka, kde pět členů jaderného klubu a zároveň stálí členové rady bezpečnosti,“ vysvětlil Slezák.
Dosavadní rozhovory byly bez výsledku
Podle něj však rozhovory, ačkoli probíhají několik let, nevedly k žádnému zásadnímu průlomu.
„Stejně tak žádný zásadní průlom nenastal v jednáních Mezinárodní agentury pro atomovou energii, což je specializovaná agentura OSN, s Íránem. Agentura si stěžuje, že Íránci s ní nedostatečně spolupracují,“ řekl Slezák.
Zdůraznil zároveň, že se více než o spor Západu s Íránem jedná o spor OSN s Íránem.
„OSN uvalila na Írán čtyři kola sankcí právě kvůli jeho netransparentnímu jadernému programu, lépe řečeno kvůli určité části jeho jaderného programu – obohacování uranu. A je důležité připomenout, že v tomto ohledu se shodli se Západem Rusko a Čína, které jinak mají sice spíše tendenci nehnat ten spor do krajnosti,“ podotkl Slezák.
Íránský jaderný program a postoj mezinárodního společenství k němu je jedním z témat, o němž chce dnes diskutovat americký viceprezident Biden s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem na schůzce v Paříži.
