V Kapském Městě dochází voda. Hrozí přídělový systém, policie se obává chaosu
Úřady čtyřmilionového Kapského Města v Jihoafrické republice začnou od čtvrtka od místních obyvatel vyžadovat denní spotřebu vody do 50 litrů na osobu. Limit se tak sníží o 37 litrů, čímž se město snaží oddálit okamžik, kdy bude muset kvůli několikaletému suchu vypnout dodávky „postradatelným“ odběratelům a nastolit přídělový systém.
Situace v Kapském městě už je prioritou i pro vládu a úřady mají do konce týdne oznámit plány krizových opatření. Pokud nezačne voda v přehradách napájejících oblíbený cíl turistů na západě JAR přibývat, pak přestane za několik týdnů téct v domácnostech či podnicích a rozdělovat se bude u dvou stovek výdejních míst nejspíše pod dohledem bezpečnostních složek.
Nedostatek vody trápí miliardy lidí po celém světě. Problém řeší ve Stockholmu tisíce vědců
Číst článek
„Den nula“, jak je datum zavedení mimořádných opatření označováno, nastane, když průměrná výška hladiny v nádržích města klesne pod 13,5 procent kapacity. Momentálně je na 26 procentech a překročení obávané hranice se předpovídá na 16. dubna.
Krize pramení z období abnormálního sucha v letech 2015 a 2016, po němž se zásoby vody kvůli trvale nízkým srážkovým úhrnům nevzpamatovaly. K nedostatku vody podle agentury AP přispěly globální klimatické změny a masivní růst populace města. Různé politické frakce se nyní navzájem obviňují z toho, že nereagovaly včas na varování o rodící se pohromě, která prý zaznívala již před lety.
Nervozita stoupá i mezi obyčejnými lidmi, napsal v úterý deník The New York Times. „Šeptem hovoří o blížícím se chaosu,“ dodává americký list. Už tento týden byla jedna osoba zatčena, když v městské části Newlands vypukla šarvátka u pramene, kde si lidé, mnohdy chaotickým způsobem, chodí nabírat životodárnou tekutinu.
Extrémní situace
Policie má mezitím plné ruce práce s lidmi, kteří porušují denní limit. Úřady Kapského města uvádí, že omezení na spotřebu dodržuje kolem 55 procent obyvatel. Nehospodárnost se trestá pokutami, nově budou také nepřizpůsobivým osobám instalovány na jejich nemovitosti zařízení omezující dodávky vody.
„Zatímco i jiná mezinárodní města se potýkala s nedostatky vody, situace Kapského města je extrémnější a její efektivní řešení by mohlo sloužit jako globální model,“ citovala AP ředitele Jihoafrické agentury pro turismus Sisu Ntshonaa. The New York Times přitom podotýká, že Kapské město platí za průkopníka v oblasti environmentální politiky, a to nevyjímaje šetrné nakládání s vodou. Ještě v roce 2014 byly jeho přehrady plné a o rok později dostalo město mezinárodní ocenění za systém vodního hospodářství.
„Opatření na šetření s vodou (opravování prasklin a starého potrubí, instalace měřičů a úprava tarifů) měly výrazný efekt. Možná až příliš. Město ušetřilo tolik vody, že odložilo hledání nových zdrojů,“ vysvětluje list. Svou roli pak sehrály také změny místního klimatu, které se údajně i v příštích desetiletích budou ubírat nepříznivým směrem.
Co se týče nejbližších týdnů a měsíců, jihoafrická meteorologická služba předpovídá úhrn srážek vyšší oproti normálu pro severovýchod země. Nejistý je však výhled pro centrální části JAR a také Lesotho, jehož přehrady Katse a Mohale jsou významným zdrojem vody pro jihoafrickou provincii Gauteng a velkoměsta Pretoria a Johannesburg.
Hladina obou nádrží v Lesothu je podle vodohospodářů JAR „velmi nízká“, napsala agentura Reuters. Označení představuje nejnižší možný stupeň, přičemž vody je v Katse a Mohale méně, než před dvěma lety, kdy vrcholilo období sucha. Tehdy byly nádrže asi na polovině své kapacity, nyní je v nich pouze 32 procent maximálního objemu.
