'Podporuje terorismus, rozvrací stabilitu.' Jak číst velké arabské tažení proti malému Kataru?

Malý arabský emirát Katar se dostal do izolace svých arabských sousedů. Saúdská Arábie uzavřela veškerá svá spojení a stáhla diplomaty. Následují ji další země. Katarské vládce obviňují z financování terorismu, včetně podpory organizaci Islámský stát. Jaké jsou ale skutečné důvody? A jak na závažná obvinění reagoval Katar?

Otázky a odpovědi Dauhá-Rijád Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Katarský emír Tamím ibn Hamad Al Sání. | Zdroj: Reuters

Dosud největší roztržka mezi zeměmi Perského zálivu přichází dva týdny po návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Saúdské Arábii.

Které státy proti Kataru vystoupily?

Totální blokádu svého malého souseda vyhlásila Saúdská Arábie, k níž se přidaly další arabské země: diplomatické vztahy s Dauhá vypověděly kromě Rijádu také Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Egypt, Jemen a východní libyjská vláda.

V pondělí odpoledne pak přišla zpráva, že diplomatické vztahy s Katarem přerušily také Maledivy. Malý muslimský stát v Indickém oceánu to odůvodnil "pevným odmítáním aktivit, které povzbuzují terorismus a extremismus."

Ze souostroví s pověstí turistického ráje odešla řada mladých mužů na Blízký východ, aby bojovali pod černou vlajkou samozvaného Islámského státu. Maledivy zároveň na jednom ze svých atolů naplánovaly velký turistický projekt pro movitou klientelu za miliardy dolarů, jehož hlavním investorem je Saúdská Arábie, připomněla agentura Reuters.

Jaká opatření proti Kataru arabské země připravily?

Podobnou protikatarskou kampaň dotyčné země vedly už před několika lety, dnes jsou však jejich opatření důkladnější.

Saúdská Arábie přerušila veškeré spojení, námořní, pozemní i letecké, a stáhla diplomaty. Rijád kromě toho vyškrtl Katar z arabské koalice, která se vojensky angažuje v jemenské válce proti šíitským povstalcům Húsíům.

Spojené arabské emiráty vyhošťují všechny katarské občany, kteří musí území emirátů opustit do 14 dnů - kromě diplomatů, kteří na to mají jen 48 hodin. Zároveň, počínaje úterní nocí, hodlají státní aerolinky zrušit veškeré lety do a z Dauhá.

Pět arabských zemí přerušilo diplomatické styky s Katarem. Podporuje terorismus, tvrdí

Číst článek

Svůj letecký prostor pro Katar zavře také Egypt. A kupříkladu nejbohatší Egypťan, miliardář Naguib Sawiris, vyzval egyptské podnikatele, aby z Kataru stáhli své investice – některé egyptské banky už dokonce přestaly spolupracovat se svými katarskými protějšky.

Země přijaly také další opatření ekonomického charakteru: Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie například zakázaly export bílého cukru do Kataru, informovala v pondělí odpoledne agentura Reuters. Katar je na dovozu cukru od svých sousedů závislý, každoročně ho podle Reuters odebere kolem 100 000 tun. 

Katarský emír Tamím (vlevo) se saúdskoarabským králem Salmánem. | Zdroj: Reuters

Státy, které se postavily do koalice proti Kataru, rovněž už před 14 dny zablokovaly přístup k webovým stránkám katarské televize Al-Džazíra. Právě na webu Al-Džazíry se objevila údajná vyjádření katarského vládce Tamíma ibn Hamada, v nichž emír kritizoval krále Saúdské Arábie Salmána a podpořil radikální hnutí Hamás a Hizballáh. Nicméně televize Al-Džazíra později uvedla, že šlo o hackerský útok a že údajný výrok katarského emíra nebyl pravdivý.

Jak zní oficiální důvod blokády?

Uzavření hranic s Katarem a vyhošťování katarských občanů prezentují zmíněné země právě ochranu svých občanů před nebezpečím terorismu. "Katar přijal za své četné teroristické a sektářské skupiny, jejichž cílem je rozvracet stabilitu regionu, včetně Muslimského bratrstva, ISIS a Al-Káidy, a prohlášení a záměry těchto skupin neustále propaguje ve svých médiích," uvedla na adresu Kataru saúdskoarabská státní tisková agentura SPA. 

Spojené arabské emiráty Katar obvinily z "podpory, financování a příchylnosti k teroristickým, extremistickým a sektářským organizacím." Podle Bahrajnu Katar "otřásá bezpečností a stabilitou Bahrajnu a plete se do jeho záležitostí". 

Mluví se o podpoře teroristickým skupinám, uvádí se Muslimské bratrstvo, Al-Káida, Islámský stát. Ovšem bez toho, aby některá z dotyčných zemí proti Kataru předložila konkrétní důkazy.

"Egyptu i dalším státům vadí zejména podpora Muslimského bratrstva. Jak známo, v Egyptě jednu dobu vládlo," připomněl pro Radiožurnál komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák. Pak Muslimské bratrstvo svrhla armáda, jejímž představitelem je dnešní prezident Abdal Fattáh Sísí, a Rijád stojí na straně Sísího vlády. "Obává se také, že kdyby se Muslimské bratrstvo rozrostlo, sama by s ním mohla mít problémy," míní Slezák. "Teď tyto státy navíc obviňují Katar z přílišné vstřícnosti vůči Íránu, arcinepříteli Saúdské Arábie." 

Není obviňování z podpory terorismu jen zástupný důvod?

Pojem terorismus se v celém regionu používá velmi účelově a inflačně. Například Saúdská Arábie označuje za teroristické skupiny takové, které jsou podporované Íránem, to znamená Hizballáh, jemenské Húsíe nebo Muslimské bratrstvo. Írán zase naopak označuje za teroristy sunnitské extremistické skupiny podporované Saúdskou Arábií.

Je pravda, že Katar - ať už jeho vláda, nebo někteří bohatí obyvatelé - čelí obviněním z podpory extremistů už delší dobu. Nicméně tentokrát obvinění přichází z úst Saúdské Arábie, která je přitom obviňována z téhož, navíc podobně dlouho jako Katar.

Král, korunní princ a favorit. Skutečnou hru o trůny najdete u Saúdú

Číst článek

Mnohem pravděpodobnější je tudíž trest za to, že se Katar po boku Saúdské Arábie neúčastnil horlivého tažení proti Íránu. Země, které se k Saúdské Arábii přidaly, sdílí s Rijádem protiíránský zápal – například Spojené arabské emiráty nebo Bahrajn. Případně je pro ně podpora Saúdské Arábie výhodná ekonomicky – zde je řeč o Egyptu.

Mimochodem, Egypt ukázal, jak lze situace využít i vnitropoliticky. Nejenže zablokoval stránky Al-Džazíry, ale spolu s jejím webem odepřel přístup také na dvacítku nezávislých domácích portálů, které obvinil z podpory terorismu.

Jak reagoval Katar?

Emirát vyjádřil nad kroky svých arabských sousedů lítost. Opatření, jež vůči němu šestice vlád zaujala, včetně tří partnerů z Rady pro spolupráci arabských zemí v Zálivu (Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Bahrajn), označil za nespravedlivou lživou kampaň.

"Tato opatření jsou neospravedlněná a zakládají se na tvrzeních a nařčeních, které nemají žádný faktický podklad," uvedlo katarské ministerstvo zahraničí v pondělí prostřednictvím stanice Al-Džazíra. Přislíbilo také, že rozhodnutí "neovlivní normální životy občanů a obyvatel," cituje Reuters. 

Jak reagoval Írán? 

Teherán nekompromisní opatření proti Kataru neuvítal. Naznačuje to vyjádření z úřadu íránského prezidenta Hasana Rúháního. Přerušení diplomatických vztahů podle něj nijak nepřispěje k ukončení krize na Blízkém východě. 

Prověření soudruzi a hlas pro menší zlo. Co byste měli vědět o prezidentských volbách v Íránu?

Číst článek

"Éra přesekávání diplomatických vazeb a zavírání hranic už skončila. Není to cesta, jak vyřešit krizi. Tyto země nemají žádnou jinou možnost než zahájit regionální dialog. To, co se teď odehrává, jsou předběžné výsledky tance s meči," uvedl podle Reuters Hámid Abutalebí, zastupující šéf Rúháního kanceláře. 

Zmíněný "tanec s meči" naráží na květnovou oficiální návštěvu Donalda Trumpa v Rijádu, kdy se šéf Bílého domu spolu s dalšími americkými delegáty účastnili představení tradičního mečového tance, připomíná Reuters. Trump tehdy Írán označil mimo jiné za klíčového sponzora blízkovýchodních radikálních skupin. 

K věci se posléze vyjádřilo také íránské ministerstvo zahraničí, které aktéry aktuální krize vyzvalo k diplomatické dohodě. "K vyřešení regionálních sporů a současného sporu by měli použít mírumilovné metody, transparentní dialog a diplomacii. Zvýšené napětí neprospěje žádné zemi v oblasti," uvedl mluvčí ministerstva. 

Zůstal Kataru v regionu vůbec nějaký spojenec?

Vysloveně o spojenci mluvit nemůžeme. Nicméně některé státy regionu se saúdského tažení proti Íránu a rozdmýchávání sektářského konfliktu mezi sunnity nechtějí účastnit. Patří k nim například Jordánsko, Libanon nebo země Maghrebu čili severní Afriky – tito aktéři se do protikatarské kampaně zřejmě nezapojí.

A pak je tu malý Omán, jejíž sultán Kábus má podobné postavení jako katarský vládce: udržuje si totiž dobré zvyky jak s arabskými zeměmi, tak s Íránem. Tím pádem je teď tak trochu na stejné lodi s Katarem. I když Kábuse ani Omán zatím z podpory terorismu nikdo neobviňuje.

Štěpán Macháček, Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme