Xenija proti všem. Ruská moderátorka začala prezidentskou kampaň a myslí to vážně
Doposud promlouvala z televizních obrazovek a stránek časopisů a i když byly její politické postoje známé, nikdy nebyla političkou. Nyní se bude muset Xenija Sobčaková vypořádat nejen s divokou minulostí, ale i s kandidaturou proti Putinovi - muži, kterému je osobně zavázána.
Xenija Sobčaková je zvyklá na kamery - strávila před nimi velkou část posledních třinácti let. Je zvyklá i na dotazy - za ta léta se jí ptali na vše od oblíbené kávy přes vztah s matkou až po Putinovu politiku. A je zvyklá i na pozornost - sama odkazuje na průzkum, podle kterého ji zná 95 procent Rusů.
Když tedy minulé úterý odpoledne vkročila do malého sálu s jediným stolkem a židlí na jedné straně a desítkami novinářů na té druhé, nezdála se být nervózní. Měla sebevědomý krok, uvolněné vystupování a rázný hlas, přesto pro ni tohle všechno muselo být v mnohem nové.
Na rozdíl od předchozích zkušeností zde totiž nestála Xenija Sobčaková, moderátorka, novinářka a hvězda ruské smetánky, ale kandidátka na prezidenta „proti všem“, jak hlásá její kampaň.
Přezdívka „ruská Paris Hilton“ může vyvolávat barvité představy, jak první Sobčakové tiskovka vypadala, realita je ale mnohem konzervativnější. Jako první téma své kampaně si vybrala požadavek na osvobození politických vězňů a svou řeč na chvíli přerušila krátkým filmem o stíhaných v Rusku. Hrála jemná hudba, v sálu bylo přítmí a Sobčaková tiše sledovala projekci. Desítky kamer sledovaly ji.
„Chápu, že jste šťastní, že zde můžete být a připomenout všem mou minulost, ale chtěla bych vaši pozornost zaměřit na skutečné problémy skutečných lidí, kteří nesedí zde, ale jsou za mřížemi,“ řekla Sobčaková. Jenomže zapomenout na její minulost není tak lehké.
Kmotr
Je rok 2007, Xenija Sobčaková má na sobě bílé bikiny, kožich a na hlavě beranici. „Nemáte mě rádi? Prostě závidíte,“ rapuje v hudebním klipu s muzikantem Timatim. Tou dobou má za sebou tři roky moderování reality show Dom 2 (ruské obdoby Velkého bratra, kde soutěžící staví dům a tvoří mezi sebou navzájem páry) a je stálicí televizních obrazovek.
Program se v roce 2005 pokusí moskevští politici zakázat. Podle jejich názoru ohrožuje mravní vývoj mládeže a Sobčaková se podílí na „organizování prostituce“. Ze snahy nic není a ve stejném roce se Ksenija objeví na obálce ruské verze časopisu Maxim. Mezi tím vším moderuje další reality show, vydává knihy, líbá se s moderátorskou kolegyní, ruší svatbu s byznysmenem, plní stránky bulváru a na jeho stránkách se hádá s kolegy.
Dvanáct takových let vede k tomu, že magazín Forbes Sobčakovou pravidelně řadí mezi deset nejznámějších osobností Ruska a skupina Leningrad o ní složí písničku. Jméno Sobčak zná celá země.
Faktem ovšem je, že známé bylo už předtím. Xenija je dcerou Anatolije Sobčaka, někdejšího primátora Petrohradu, mentora, spolupracovníka a přítele prezidenta Vladimira Putina.
Byl to Sobčak, kdo dal Putinovi první politickou funkci na petrohradském magistrátu. V roce 1997 - po obviněních z korupce a zdravotních problémech - musel Sobčak narychlo opustit Rusko a hledat pomoc v Paříži. Podle memoárů Borise Jelcina stál za Sobčakovým útěkem právě Putin.
„Prakticky mému otci zachránil život. Nezapomenu mu to,“ prohlásila v roce 2012 Ksenija v rozhovoru pro New York Times. Blízký vztah jejího otce s Vladimirem Putinem vedl ke spekulacím, že ruský prezident je dokonce kmotrem Xenije, což ale ona sama popírá.
Pestrá skupina
„Rusko není jenom Moskva a zřejmě chápete, že v dalších částech země nejste velmi populární,“ začíná dotaz jednoho z novinářů na první tiskové konferenci Sobčakové. Moderátorka zvedne obočí a udělá grimasu. „Jsou lidé, kteří mě nenávidí,” přiznává, „ale pokud si to trochu spočítáte a vezmete v potaz i negativní množství, čísla jsou pořád vysoká.“
„Lidé, kteří mě nenávidí“ v případě Xenije Sobčakové znamená širokou a pestrou skupinu. V první řadě jsou zde lidé, kterým vadí její životní styl, provokativní vystupování nebo návrhy na to, aby se Monako za pomoci poplatků zbavilo chudých turistů. Ve druhé pak část ruské opozice.
Sobčaková totiž nepřeskočila z televizních show do politiky jen tak. Místo toho si v posledních letech vytrvale budovala pozici opoziční novinářky a aktivistky. V roce 2011 poprvé vystoupila na opozičních protestech po volbách, o rok později začala moderovat svůj vlastní pořad na nezávislé televizi Dožď, ve kterém vystoupili Alexej Navalnyj, Michail Chodorkovskij nebo členky Pussy Riot. Veřejně zároveň přiznala vztah s opozičním politikem a aktivistou Iljou Jašinem (v tom samém roce se vztah rozpadl).
Sklenka za 1300 rublů
Určit okamžik, který změnil pohled Sobčakové na život, není jednoduché. Ona sama v jednom rozhovoru označila za počátek proměny setkání s Putinovym pobočníkem v jedné z nejdražších restaurací v Moskvě. Moderátorka tehdy vytáhla telefon a začala nahrávat. „Podívejte se, kdo zde je, podívejte se na tu restauraci, na to menu - sklenka šampaňského za 1300 rublů,“ volá na nahrávce.
Z videa se stal hit a možná právě to Sobčakovou navedlo k úvaze, kterou popsala na tiskové konferenci: „V životě dostaneme velmi málo šancí něco ve světě změnit, ne stát se slavným nebo vydělat peníze, ale udělat něco důležitého pro společnost. Mám dítě, a co dělám, dělám pro něj. Chci žít v této zemi a nejela jsem porodit do zahraničí jako mnoho jiných. Chci, aby (můj syn) žil v Rusku, a udělám proto vše, co bude v mých silách, aby se tato země zlepšila.“
Tuhle proměnu jí ale nevěří každý - Sobčaková v nejnovějším průzkumu centra Levada o nejméně důvěryhodného politika či veřejně činnou osobnost jednoznačně vede. Po oznámení její kandidatury se objevily hlasy, které ji obviňují, že její kampaň je jen snahou rozdělit opoziční hlasy a řídí ji Kreml.
Sobčaková nepopírá, že o svém plánu kandidovat sama osobně Putina informovala. Podle ní nebyl nadšen. „Neptala jsem se ho na svolení, nepotřebovala jsem to. Věřím jenom, že předtím, než ohlásíte velkou věc, a toho člověka znáte, měli byste mu to říct osobně.“
Proti všem
Navzdory teoriím nevypadá prezidentská kampaň Sobčakové jako podvrh. Na její stránce se sbírají podpisy, a i když je teprve na začátku, jejich počet každý den stoupá. Její volební štáb tvoří zkušení lidé - Igor Malašenko, který v roce 1996 vedl prezidentskou kampaň Borise Jelcina, nebo Vitalij Škljarov, který spolupracoval se štáby amerického prezidenta Baracka Obamy a německé kancléřky Angely Merkelové.
V plánu je sbírání peněz a Sobčaková slibuje navštívit každé ruské město s více než milionem obyvatel. Kampaní nazvanou „Proti všem“ hodlá oslovit 30 procent „spících voličů“. „Pokud přijdou a budou hlasovat - ne pro mě, ale proti všem - slibuji, že je nezradím a zaručím, že jejich hlasy budou vyslyšeny,“ slibuje Sobčaková.
Z jejích politických názorů zatím nejvýrazněji zazněl ten, že Krym je podle mezinárodního práva jednoznačně ukrajinský a je nutné vztahy s Ukrajinou napravit.
Za zmínku stojí, že ještě v roce 2014 Sobčaková v rozhovoru pro Elle řekla, že stejně jako každé sovětské dítě, i ona věří, že Krym je ruský a Putin byl výborný taktik. „Kdybych byla prezidentkou, udělala bych to samé. Jsem za reálpolitiku,“ řekla tehdy. Vzápětí ale dodala, že strategicky bylo rozhodnutí pro zemi hrozné a její generace kvůli němu bude trpět.
Stát se prezidentkou nebude pro Sobčakovou jednoduché nejen kvůli Putinovi či vlastní minulosti, ale i kvůli postojům samotných Rusů.
Průzkum výzkumného centra Levada ukazuje, že jen 34 procent Rusů by chtělo mít prezidentku. Naproti tomu 53 procent ženu v Kremlu vidět nechce. Ještě méně lidí si pak na nejvyšším postu dokáže představit právě Sobčakovou - podle Levady pouhé 0,4 procenta dotázaných.
Xenija Sobčaková prezidentkou zřejmě nebude a co bude po volbách, nejspíš zatím neví ani ona. Ostatně, svou turbulentní budoucnost nedokázala odhadnout, když se jí na to zeptali ještě v roce 2012 ve Forbesu. „Nevím, co bude za deset let. Možná budu mít všeho dost, uteču do Indie a bud žít v ašramu. Zatím to ale nechci.“
