Scholzův kabinet je experiment usilující o nový začátek. Chce modernizaci i tvrdší postup vůči Rusku a Číně

Vstřícnější migrační politika, modernizace a tvrdší postoj vůči režimům v Rusku nebo Číně. To slibuje nová německá vláda v čele se sociálním demokratem Olafem Scholzem, který ve středu po 16 letech nahradil dosavadní kancléřku Angelu Merkelovou. V Česku ale budí pozornost hlavně tlak nové vlády na rozšíření elektromobilů a čistší zdroje energie, které s tuzemskou politikou zcela nekorespondují. Co od nové vlády v Berlíně vlastně čekat?

Analýza Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Olaf Scholz převzal štafetu po Angele Merkelové a stal se novým německým kancléřem

Olaf Scholz převzal štafetu po Angele Merkelové a stal se novým německým kancléřem | Zdroj: Reuters

Vláda vedená nepříliš charismatickým politikem sociálních demokratů (SPD) Olafem Scholzem slibovala „nový začátek“ už během počátečních příprav svého vládního programu a stojí si za tím i dnes. Podobně přitom nástup nové koalice vnímají i další analytici či média.

Německo má po čtyřech volebních obdobích nového kancléře. Scholz složil přísahu

Číst článek

„Bude to vzrušující experiment: poprvé v poválečné historii bude Německu vládnout tříčlenná aliance složená z politiků, kteří chtějí jasný rozchod s minulostí,“ komentoval nástup nového kabinetu například belgický deník De Standaard.

Podle odborníka na německou politiku Vladimira Handla z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je „známkou určitého posunu“ nejen skutečnost, že se vláda poprvé skládá ze tří stran, mezi kterými jsou kromě sociálních demokratů také liberálové z FDP a strana Zelených. Svědčí o tom i její program, který si stanovil za hlavní cíle dekarbonizaci, digitalizaci, ale také zeštíhlení státní správy.

„Co do obsahu je to pokus o zásadní skok dopředu, zejména pokud jde o řešení problémů budoucnosti. To znamená řešení klimatické změny a přípravy německé společnosti a ekonomiky na nové podmínky. Vedle dekarbonizace je to otázka modernizace digitální infrastruktury, která zahrnuje nové způsoby výroby, komunikace i dopravy. A zatřetí je to modernizace státní správy a zjednodušení rozhodovacích mechanismů ve státní administrativě,“ říká pro iROZHLAS.cz.

Odborník dodává, že zejména fungování německé státní správy v posledních letech velice zkostnatělo. Například schválení výstavby silnic se proto výrazně prodlužuje, proto je nutné proces radikálně změnit a státní správa už nebyla tím, „kdo brzdí, ale pomáhá“.

Například podle novinářky a politoložky Báry Procházkové ale Německo s novou vládou žádná zásadní změna nečeká. Nový německý kancléř totiž sám usiluje o to, aby navázal na svou předchůdkyni Angelu Merkelovou, která opustila úřad po dlouhých 16 letech.

„Olaf Scholz byl zastupující kancléř a ministr financí, zajišťuje tedy politickou kontinuitu, ať už se to týká vnitřní nebo zahraniční politiky. Další věc je, že s ohledem na pandemii si nějaké zásadní změny nemohou úplně dovolit. A pokud jde o ochranu klimatu – to, že je situace alarmující a musí se to řešit, bylo jasné už dříve. Nyní tedy dochází pouze ke zdůraznění řešení, ale není to změna o 180 stupňů, po které by se Německo vydalo jiným směrem,“ podotýká pro iROZHLAS.cz Procházková.

Zleva spolupředsedkyně německé strany Zelených Annalena Baerbocková, Robert Habeck, Olaf Scholz a šéf FDP Christian Lindner | Zdroj: Reuters

Problém pro Česko?

Takzvaná semaforová koalice, kterou tvoří „červená“ SPD, „žlutí“ liberálové a Zelení, si stanovila celou řadu priorit. Sama udává jako jednu z nejdůležitějších boj proti pandemii covidu, v českém prostředí ale poutají pozornost úplně jiné oblasti, na které se Scholzův kabinet zaměřil.

Konec éry Angely Merkelové. Proslula jako pragmatická krizová manažerka, ale ne vizionářka

Číst článek

„Pro nás jsou určitě důležité především body, které mohou výrazně ovlivnit českou ekonomiku. To je například důraz na rychlejší přechod k čistým energetickým zdrojům nebo rozšíření elektromobilů na německých silnicích,“ uvedl ve středu ve vysílání Českého rozhlasu komentátor Milan Slezák.

Tlak na snižování emisí skleníkových plynů a čistší energetiku hodnotí jako oblast možného střetu s postojem Česka také odborník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„U nás určitě nemá dekarbonizace takovou úroveň politické podpory nebo vůbec pozornosti. Naše politika zatím vnímá německý, či celkově evropský směr jako něco, čemu se musí přizpůsobit, než aby to brala za svoje. Myslím si proto, že to určitě bude pro naši politiku náročné. Ale i naše nastupující vláda si je bezesporu vědoma toho, že perspektiva leží v dekarbonizované ekonomice. Otázkou ale je, zda jsme časově synchronizováni. Přijde mi, že zatím moc ne, že jsme spíše pozadu,“ upozorňuje Handl.

Cíle nové německé koalice jsou v tomto směru poměrně ambiciózní. Trojice stran chce zvýšit podíl elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 na 80 procent, dosavadní cíl byl přitom stanoven na 65 procent. Zvýšit by se měl také podíl elektromobility. Do stejného roku totiž má po německých silnicích jezdit nejméně 15 milionů elektromobilů, které mají mít k dispozici milion dobíjecích stanic.

Politolog: Ořezávání demokracie funguje jako škubání kuřete. Trháte-li pírka po jednom, nevšimne si toho

Číst článek

Podle odbornice na klimatickou politiku a energetiku z Institutu Europeum Kateřiny Davidová na to chce nová německá vláda jít „metodou cukru a biče“, která bude kombinovat finanční podporu pro obnovitelné zdroje s regulacemi fosilních zdrojů, ale i těch obnovitelných.

„Důležitou částí plánu je masivně navýšit investice do rozvoje obnovitelných zdrojů, což je ta finanční stránka. Zároveň se ve smlouvě nachází návrh nastavit jakousi minimální cenu emisní povolenky, pokud by spadla evropská cena pod 60 eur za tunu CO2. To je důležitý signál pro výrobce fosilních zdrojů. A pokud jde o regulace, smlouva obsahuje například plán pokrýt všechny komerční budovy solárními panely nebo vyhradit dvě procenta půdy na nové větrné elektrárny,“ popsala koncem listopadu pro Český rozhlas Plus.

Sledování klimatických cílů se má nicméně projevit také v dopravě. Například podíl železnice na nákladní dopravě se má do roku 2030 zvýšit o 25 procent, přeprava osob po železnici má být dokonce zdvojnásobena.

Vstřícnější k migraci

Vedle energetické politiky se ale kabinet Olafa Scholzeho bude s českými zástupci názorově rozcházet i v oblasti migrace, ve které hodlá trojkoalice razit o poznání benevolentnější přístup i v porovnání s odcházející vládou křesťanskodemokratické kancléřky Angely Merkelové. Slibuje hlavně „zjednodušení cesty k německému občanství“ a celkově hodlá imigrační systém v zemi více modernizovat.

Uprchlíci přinesli do Lukašenkovy kasy miliony dolarů, krizi připravoval od jara, spočítal Die Welt

Číst článek

„Osoby, které jsou v Německu tři roky, jsou dobře integrovaní, našli si práci nebo se učí německy, mají dostat právo na dlouhodobý pobyt. Díky tomu se budou moct skutečně dobře integrovat a pracovat ve firmách, kde už nyní pracují nebo se školí na práci. Zástupci nové vlády chtějí také více regulovat pracovní migraci, protože Německo stejně jako my pracovní sílu potřebuje,“ popisuje Handl hlavní změny migrační politiky.

„Hovoří také o sjednocování rodin uprchlíků, kteří už jsou v Německu, ale jejich rodiny jsou stále za hranicemi. Tento mechanismus tam fungoval i dříve, ale byl omezený, nyní se tedy má rozvolňovat. V programu ale zároveň není nic, co by mělo připomínat rok 2015. Skutečně jde hlavně o řízenou migraci a lepší integraci cizinců, kteří už v Německu žijí,“ dodává odborník Univerzity Karlovy.

Reforem se ale má dočkat i celá řada dalších oblastí. Sociální demokraté například prosadili svůj předvolební slib zvýšit minimální mzdu ze současných 9,60 eur na 12 eur (zhruba 300 korun) za hodinu. Tříčlenná koalice se ale dohodla také na snížení věku pro účast ve volbách do Spolkového sněmu a Evropského parlamentu, ve kterých budou nově moct hlasovat voliči od 16 let. 

S novou garniturou se německá společnost také dočká legalizace konopí, kterou prosazovali hlavně Zelení a FDP. Dospělí by tak nově měli mít možnost koupit konopí ve vybraných obchodech.

Například přístup k pandemii koronaviru se ale příliš nezmění. Na žádost Olafa Scholze má být od února v zemi povinné očkování proti covidu-19, tento plán už ale odsouhlasila také odcházející kancléřka Angela Merkelová. Opatření musí ještě schválit parlament.

„Návrh zákona na povinné očkování už ležel v šuplíku, není to o tom, že by to nová vláda celé vymyslela,“ říká Procházková s tím, že představitelé obou vlád spolu ohledně covidu vzájemně spolupracovali. Přístup Olafa Scholze k řešení pandemie se tady může zdát ještě přísnější, podle novinářky to ale je stále stejný směr jako doposud.

Scholze do funkce kancléře jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier (vpravo) | Foto: Hannibal Hanschke | Zdroj: Reuters

Tvrdší postoj k Rusku

Jistých změn se může dočkat také politika, kterou Německo zaujímá vůči Rusku a Číně. Jak Zelení, tak liberální demokraté totiž kladou silný důraz na dodržování lidských práv.

Ministerstvo zahraničí získali právě Zelení, konkrétně spolupředsedkyně strany Annalena Baerbocková, která v rozhovorech s médii opakovaně prohlásila, že chce proti autoritářským režimům v Rusku a Číně vystupovat tvrději a s důrazem na demokratické hodnoty a lidská práva.

Po německých volbách panuje v Moskvě panika, Nord Stream 2 ale bude uveden do provozu, říká odborník

Číst článek

„Myslím, že se kurz určitě přitvrdí – přinejmenším v té rétorické rovině, což vidíme už teď. Olaf Scholz je v zahraniční politice pokračovatelem linie Angely Merkelové, bude tedy záviset na vzájemném vyjednávání. Koaliční smlouva ale je vůči Rusku výrazně kritická a zdůrazňuje, že Německo chce pokračovat ve spolupráci, Rusko už ale nedefinuje jako strategického partnera. Samozřejmě se také kriticky vyjadřuje vůči vývoji uvnitř Ruska. Mám tedy pocit, že v tomto směru se opravdu něco mění,“ odhaduje Handl.  

Podle odborníka přitom bude zcela jistě viditelné, že se ministerstva zahraničí chopí právě Baerbocková. Zástupce Zelených ale povede také ministerstvo pro hospodářství, klima a energetiku, do jehož čela se má postavit spolupředseda Zelených Robert Habeck. Zelení, kteří razí vůči autoritářským režimům poměrně tvrdý postoj, tak budou ovlivňovat nejen zahraniční politiku vlády, ale také hospodářskou spolupráci Německa s dalšími zeměmi. „Myslím, že to bude mít význam a na německé politice to bude vidět,“ dodává expert FSV UK.

Otazník tak visí nad budoucností plynovodu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Stavba plynovodu je už dokončená, k zahájení provozu ale ještě potřebuje získat v Německu povolení. Po dokončení certifikačního procesu ale nemusí být zdaleka „vyhráno“.

„Záležet bude především na tom, jak se bude chovat Rusko a politika Vladimira Putina. Pokud by došlo k eskalaci ukrajinského konfliktu, neumím si představit, že by německá politika Nord Stream 2 bez dalších podmínek spustila. To nedovolí ani Zelení, ani FDP a myslím, že nakonec by na to nepřistoupil ani Olaf Scholz. Pokud má šanci se na mezinárodní scéně etablovat jako silný politický lídr, a to právě i ve vztahu k Rusku a Číně, nemůže s plynovodem pokračovat, jako by se nic nestalo,“ tvrdí Handl.

Odcházející kancléřka dostala od svého nástupce při ceremoniálu kytici. | Foto: Fabrizio Bensch | Zdroj: Reuters

Stabilita německého „semaforu“

Zatímco v oblasti zahraniční politiky se FDP se Zelenými shodnou, v jiných oblastech to tak snadné nebylo. Podle odbornice na Německo Zuzany Lizcové z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se ale dá říct, že si každá ze stran nakonec dokázala prosadit svá klíčová témata.

Nová vláda v Německu je připravena. Trojice stran podepsala koaliční smlouvu o 177 stranách

Číst článek

U Zelených je to společný cíl udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně, čemuž se má podřídit ekonomická reforma. SPD vyjednala klíčový požadavek na zvýšení minimální mzdy i další ústupky v sociální oblasti, zatímco liberálové zabránili zvyšování daní.

Právě v oblasti daňové politiky ale Zelení museli udělat výrazný ústupek. „Velkou část investic chtěli financovat prostřednictvím vyššího daňového zatížení, a to se vůči liberálům prosadit nepodařilo,“ uvedla před dvěma týdny pro Český rozhlas Plus Lizcová.

I když se trojice stran dokázala během koaličních rozhovorů shodnout a překonat rozdíly, je otázkou, jak moc bude nová vláda stabilní. Některé rozpory totiž mohou vyplout na povrch i v průběhu vládnutí, podle Procházkové tak nástupce Merkelové čeká nesnadný úkol.

„Olaf Scholz to bude mít hrozně těžké udržet v týmu Zelené a liberály. Zelení a sociální demokraté jsou už odzkoušený tandem, protože spolu vládli v letech 1998 až 2005, FDP ale chtějí v řadě věcí protipól toho, co požadují Zelení. Bude proto stát velkou energii koalici udržet, na druhou stranu je ale v Německu kladen větší důraz na veřejný zájem, než třeba v kontextu české politiky,“ dodává novinářka, podle které bude pro FDP a Zelené Scholz fungovat jako dobrý vyvažovací pól.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme