New Orleans si připomíná africkou kulturu svých černošských předků
Američané si připomněli 45 let od vraždy aktivisty a černošského kazatele Martina Luthera Kinga. U této příležitosti Spojené státy zveřejnily dosud nepublikované video ze zadržení Kingova vraha. K místům s největším počtem Afroameričanů v USA patří bezesporu New Orleans. Na černošskou kulturu jsou tam náležitě hrdí a tradičně si ji připomínají.
Když se na americký jih začali v první polovině 18. století dovážet první otroci z Afriky, nikdo určitě netušil, jak moc se zapíší do zdejší historie.
„Africká kultura je vlastně kultura New Orleans," říká Mama Jamilah v přestávce svého tanečního představení.
Bosá a oblečená do barevných plátěných šatů dovezených z Mali předvádí tance několika afrických kmenů za doprovodu mladé neworleanské kapely. Energie proudí všemi směry. Tančí stejně, jako tančili v New Orleans otroci ve volném čase už před stovkami let.
„Platil zde takzvaný černý zákon, který zajišťoval určité svobody i černým otrokům. Navíc umožnil zachovat africkou kulturu. Černoši mohli o nedělích, kdy měli volno, hrát na bubny na určeném místě. Bylo to za hranicemi města, na náměstí Kongo. Mohli zde mluvit svými jazyky, tančit a zkrátka udržovat svou kulturu," přibližuje historii žena s dlouhými vlasy smotanými do dredů.
Ona a desítky dalších udržují tuhle tradici dodnes. Na historickém náměstí Kongo si své předky připomínají bubnováním, zpěvem a tancem každou neděli. Často vystupují i na jiných místech. Tentokrát na africkém festivalu uprostřed trhu neworleanských umělců.
„Přispěli velmi mnoho. Nejen hudbou, ale i jídlem nebo architekturou, celkově do té barevnosti našeho města," vysvětluje jedna z prodávajících Linda Proud.
Jak říká, zdejší lidé si africké kořeny moc neuvědomují, berou je jako samozřejmost. Když má ale paní Linda návštěvu z jiného amerického státu, všichni nadšeně uznávají, jak vzácným dědictvím se může New Orleans chlubit.
Asi vůbec nejcennějším odkazem je již zmiňovaná hudba. Vždyť africké rytmy stály u základu jazzu, dnes největšího symbolu města.
„Ten rytmus, který jsem hrála, to je ‘bambula‘ rytmus, který sem dorazil přímo ze západní Afriky," říká Mama Jamilah a dál vyjmenovává přednosti svých předků.
„Když sem přišli afričtí černoši, bylo to kvůli jejich schopnostem. Věděli, jak pracovat v místních podmínkách, v bažinách, které jsou všude kolem. Také uměli pracovat s kovy. To se zase odrazilo na místní architektuře, odtud všechna ta kovaná zábradlí a mříže ve Francouzské čtvrti. Zkrátka díky nim je New Orleans takové, jaké je," uzavírá Jamilah.
