Okupace Československa v roce 1968 stála život i několik desítek Slováků
Dnešní 45. výročí okupace Československa má přirozeně i svůj slovenský rozměr. Podle různých zdrojů se počet slovenských obětí srpnové invaze pohybuje mezi 30 a 40. Nejvíc lidí zemřelo v Košicích, další v Bratislavě nebo Popradu. Vzpomínky na srpnové události jsou ale na Slovensku často velmi komorní, pro někoho až příliš.
Na náměstí před Komenského univerzitou v Bratislavě vznikla nejslavnější fotografie, která obletěla svět. Stala se symbolem a ikonou srpnové okupace Československa v roce 1968. Byl to obrázek fotografa Ladislava Bielika, který vyfotil tehdy ještě bezejmenného muže, jak si rozhrnuje košili a obnaženou hruď staví přímo proti hlavni sovětského tanku.
„Došli jsme asi do poloviny náměstí a spustila se střelba. Stříleli na kostel. Nevěděli jsme, co se děje. Naštěstí tam byli veřejné záchody, tam jsme se schovali,“ vzpomíná Ivan Pavel Šulc.
To, že si Slovensko nedostatečně připomíná okupaci z roku 1968, kritizuje i předseda slovenské Konfederace politických vězňů Anton Srholec:
„Na Slovensku máme mnoho problémů s vyrovnáním se s dědictvím komunismu. Máme malé politické sebevědomí. Na Slovensku přijdou lidé na náboženské slavnosti, ale na tyto nové slavnosti ne.“
Podobnou zkušenost má i výtvarník Peter Kalmus, který upozornil veřejnost například na osud takzvaného "slovenského Palacha" Michala Lefčíka, který se na protest proti okupaci upálil v Košicích 11. dubna 1969. Podle Petra Kalmuse slovenská veřejnost ještě nedokáže tyhle události zpracovat:
„Osobně jsem přesvědčen, že případ Lefčíka zná více Čechů než Slováků. Bohužel.“
Pietní akce se dnes chystají na více místech Slovenska. V Košicích odhalí pamětní desku se třemi doplněnými jmény obětí okupace. Předchozí slovenská vláda Ivety Radičové se snažila od Ruska získat originál takzvaného zvacího dopisu, to se ale nepovedlo.
