Předsednictví EU se po Polsku ujímá Dánsko. Krizi v eurozóně se nevyhne
S přelomem roku nastává i střídání u kormidla Evropské unie. Po šesti měsících se po Polsku ujme předsednictví v Radě členských zemí Dánsko. Analytici většinou označují polské předsednictví za úspěšné, nicméně zastíněné dluhovou krizí v eurozóně. A na tu se bude muset mimo jiné soustředit i dánské předsednictví.
Pravděpodobně největším úkolem pro Polsko bylo prát se s krizí společné evropské měny. A jak na Rádiu Česko připomněl bruselský zpravodaj ČRo Pavel Novák, Polsko přitom nemělo moc velký manévrovací prostor, protože není členem eurozóny.
Dávalo ale najevo, že se chce dobrovolně zúčastnit akcí na záchranu eura. Prakticky ihned bylo ochotné se podílet na půjčce přes MMF na pomoc státům, které mají problémy s dluhy.
Hodnocení polského a očekávání od dánského předsednictví EU. Téma jsme rozebrali s bruselským zpravodajem ČRo Pavlem Novákem. Hostem Rádia Česko byl i místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček.
Co se týká dlouhodobějšího řešení krize eurozóny, dotáhlo do konce přijímání takzvaného sixpacku, tedy balíčku 6 legislativních změn v pravidlech fungování eurozóny. Jsou v něm například téměř automatické sankce za překračování rozpočtu deficitu nad 3 procenta HDP.
Polsko také dovedlo do konce jednání rady členských zemí s Evropským parlamentem. Takže od poloviny prosince platí zpřísněná pravidla. „Nebyla to jen práce Polska, ale společná práce belgického, maďarského a polského předsednictví,“ upozornil zpravodaj.
Polsko si může podle něj připsat zásluhy i na jiném poli, než na ekonomickém. Například za jeho předsednictví EU byla podepsána přístupová smlouva s Chorvatskem, které by se mělo stát členem Unie v polovině roku 2013. Polsko také pomohlo k zavedení jednotného patentu EU, protože dohodlo texty nařízení, kterými se unijní patent zřídí.
Mezi to, co se naopak Polsku nepodvedlo, patří například fakt, že se mu nepodařilo přesvědčit Nizozemsko, aby souhlasilo s přičleněním Bulharska a Rumunska do Schengenského prostoru. To pravděpodobně čeká na Dánsko a možná i na Kypr, který bude Unii předsedat po Dánsku.
Dánsko si neklade obrovské cíle
Malé Dánsko si podle zpravodaje neklade pro předsednictví EU velké cíle. Už oznámilo, že nebude hrát hlavní roli při vyjednávání dohody o fiskální disciplíně. Přenechá to na unijních institucích.
Dánský ministr pro evropské záležitosti připomněl, že jeho země chce prošlapávat cestu k přijetí dalších reforem fungování eurozóny. Neuvedl, že chce reformy přijmout, ale že chce vytvořit podmínky.
Dánsko chce být podle ministra jednotitelem mezi členy eurozóny a zeměmi mimo ni. Konkrétně řekl, že chce být mostem přes rozbouřené vody.
A chce také postupovat v rozšiřování EU, zahájit předvstupní rozhovory s Černou Horou, která je kandidátem na vstup a také přiznat kandidátský status Srbsku.
EU a Ukrajina
Polská média po šesti měsících kriticky zhodnotila svou roli předsednického státu Evropské unie. Za největší označila neúspěch východní politiky EU, jehož důkazem je bezmocnost unie vůči Lukašenkově režimu v Bělorusku či soudnímu procesu s Julií Tymošenkovou na Ukrajině.
„Poláci se snažili, ale nezáleží jen na nich a na EU. Naši partneři na Ukrajině byli ochotni sepsat a uzavřít smlouvu, ale nebyli ochotni změnit své jednání a svůj postoj vůči Julii Tymošenkové. Takže bych nedával vinu polskému předsednictví, že se toto nepodařilo dotáhnout do konce,“ uvedl místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček.
Varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška mluví o předsednictví Polska Evropské unii ve Světě o třetí na Rádiu Česko.mp3
„Varšava jako lídr východních témat v Unii měla eminentní zájem o přiblížení Ukrajiny k Evropské unii. Bylo skoro jasné, že se podaří podepsat asociační dohodu s Kyjevem, ale jak víme a jak zaznělo v kauze bývalé premiérky Tymošenkové, vše přibrzdila. Zásadní smlouvy se sice tedy vyjednaly, ale nepodepsaly. Z toho je Varšava ale opravdu smutná, protože se poměrně logicky obává, že pro Dánsko, které přebírá předsednictví, nebude záležitost Ukrajiny tak prioritní, stejně jako třeba tlak na běloruský režim Alexandra Lukašenka,“ řekl zpravodaj Českého rozhlasu v Polsku Petr Vavrouška.
Podle pozorovatelů bylo Polsko nepříliš viditelnou předsednickou zemí, soustředilo se na tichou administraci. Ale prý to změnil závěr, zvlášť projev Radoslawa Sikorského. Podle Roučka ale takových projevů bylo více.
„Vzpomínám na projev premiéra Tuska v Europarlamentu, který byl jasně proevropský. Polsko se na rozdíl od Maďarska i Česka jednoznačně přihlásilo k cílům EU, integrace a to pomohlo Polsku dostat se do evropské extraligy. Dnes je bráno jako silný, rovnocenný proevropský partner. A je to dobré jak pro Evropu, tak i pro Polsko a také pro Česko či Slovensko,“ dodal Rouček.
