Kongres se ve čtvrtek rovněž zabývá masivními investičními balíky, které jsou stěžejní součástí agendy prezidenta Joea Bidena.

Návrh kromě prodloužení financování vlády zajišťuje rovněž pomoc pro oblasti silně zasažené letošní sezónou hurikánů, požáry a jinými přírodními katastrofami. Obsahuje rovněž opatření na pomoc uprchlíkům z Afghánistánu, jichž USA po stažení vojsk ze země přijaly desetitisíce.

Spojené státy se rozpočtem zabývají na poslední chvíli kvůli sporu demokratů a republikánů o zvyšování zadlužení země. USA mají momentálně zákonem stanovenou nejvyšší možnou částku, kterou mohou dlužit. Ministryně financí Janet Yellenová varovala, že pokud se nepodaří toto omezení zrušit, přestanou být USA schopné splácet svůj státní dluh kolem 18. října. To by byla bezprecedentní situace, jež by způsobila otřesy americké i světové ekonomiky.

Dluhový limit

Demokraté nejprve spojovali hlasování o prodloužení federálního rozpočtu s hlasováním o dluhovém limitu, s tím však hlasitě nesouhlasili republikáni. Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer nakonec v Senátu předložil prodloužení federálního financování samostatně a řada republikánů tento návrh podpořila.

O rozpočtovém zákoně následně hlasovala Sněmovna reprezentantů, která jej podle očekávání schválila pohodlnou většinou.

V dolní kongresové komoře se dnes vedou rovněž ostře sledovaná jednání o infrastrukturním investičním balíku v hodnotě asi jednoho bilionu dolarů (21,9 bilionu korun), na němž se nedávno dohodli republikáni i demokraté. Někteří demokraté nicméně nechtějí návrh podpořit, dokud Kongres neschválí ještě větší investiční balík ve výši 3,5 bilionu dolarů (76,7 bilionu korun).

S podobně vysokými státními výdaji však nesouhlasí dva demokratičtí senátoři Kyrsten Sinemaová a Joe Manchin, kteří mají vzhledem k rozložení sil v horní komoře Kongresu de facto právo veta. Manchin při jednáních podle serveru Politico prohlašuje, že je ochoten zvednout ruku pro výdaje v maximální výši 1,5 bilionu dolarů (32,8 bilionu korun). Někteří stoupenci levicovějšího křídla strany nicméně dříve požadovali investice dosahující až šesti bilionů dolarů (131,3 bilionu korun) a nynější návrh ve výši 3,5 bilionu už tak považují za kompromisní.

Biden a jeho poradci se podle zdrojů agentury Reuters nyní snaží zjistit, na jak vysokých výdajích by se demokratičtí zákonodárci mohli reálně dohodnout. Prezident kvůli vyjednáváním zrušil svou plánovanou cestu do Chicaga a s některými členy Kongresu vyjednával v Bílém domě, jeho snahy však zatím mnoho úspěchů nepřinesly.

Pro Bidena je toho přitom v sázce hodně. Jeho popularita mezi Američany rychle klesá, k čemuž přispělo chaotické stažení amerických vojáku z Afghánistánu, ekonomické těžkosti z posledních měsíců a pokračující obavy z šíření koronaviru. Bidenův ekonomický plán, který zahrnuje investice do zdravotnictví, vzdělávání, či boje proti klimatickým změnám, je vnímán jako klíčový prvek jeho prezidentství. Demokraté rovněž doufají, že jim veřejné investice pomohou zajistit vítězství v kongresových volbách plánovaných na příští rok.

Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová dnes opakovaně prohlásila, že se hlasování o infrastrukturním balíku dohodnutém s republikány odehraje. Šéf demokratické většiny Steny Hoyer nicméně novinářům řekl, že si není jistý tím, zda balík dolní kongresovou komorou projde.

„Takhle funguje demokracie,“ řekla ve čtvrtek na tiskovém briefingu mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. „Vím, že se to zdá být cizí, jelikož jí tady v posledních pár letech příliš nebylo,“ dodala s odkazem na minulou administrativu republikána Donalda Trumpa. „Pracujeme na tom, abychom dnes večer to hlasování vyhráli. Ještě nám na to zbývá několik hodin,“ poznamenala.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít