Zrušení sankcí, pětina Ukrajiny a žádné zahraniční mise. Čím vším Rusko podmiňuje ukončení války
Donald Trump sliboval válku na Ukrajině ukončit během jednoho dne. Jenže frontová linie se stále drží a podoba příměří zůstává i přes několik vyjednávacích seancí nezodpovězená. Na současné podmínky, které si dlouhodobě Moskva klade, by Kyjev byl jen těžko ochoten přistoupit. Rusko totiž požaduje například záruku demilitarizace a neutrality země, že za žádných okolností nevstoupí do NATO či že na území Ukrajiny nebudou zahraniční mírové síly.
Více než třicet mrtvých, přes sto zraněných. Když minulou neděli Rusko zaútočilo na ukrajinské město Sumy, řada evropských státníků opět volala po nutnosti přimět Moskvu k uzavření příměří. Ta podmínky po několikatýdenním jednání s Washingtonem předložila v polovině března, americká strana je v souvislostí s tím označila mimo jiné za obecné a podobné těm, které Vladimir Putin diktoval již dříve.
Zbraň u hlavy Zelenského. Trump klade nesplnitelné požadavky, přijetí dohody s USA by byla kapitulace
Číst článek
Zjevnou radost v Kremlu nicméně administrativa staronového šéfa Bílého domu Donalda Trumpa kromě jiného vyvolala například po prohlášení, kdy se postavila proti budoucnosti Ukrajiny v Severoatlantické alianci.
Požadavky se podle bezpečnostního analytika Lukáše Dyčky nesou hlavně v tom duchu, že „jako při každém vyjednávání je nadsadíte, abyste pak měli z čeho slevovat,“ což by pro Ukrajinu mohla být „dobrá zpráva“ vzhledem k tomu, že jejich obsah zatím do jisté míry ztělesňuje její noční můru a je na hony vzdálený podobě, již by podle svých vyjádření byla ochotna akceptovat. Čím vším si tedy Moskva ukončení invaze podmiňuje?
NATO bez Ukrajiny
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno uvedl, že „NATO po rozpadu Sovětského svazu ztratilo význam a mělo by se rozpustit“. Putin zároveň neskrývá názor, že pokud má existovat, tak jedině v takovém složením, v němž fungovalo před rokem 1997. To znamená v době, než se rozšířilo o východní křídlo, včetně Česka nebo Polska.
NATO z 90. let a podle Putina. Musíme být připraveni na to, že v Pobaltí může dojít k agresi, míní analytik
Číst článek
Členství Ukrajiny je pak pro něj scénářem zcela „mimo mísu“. Zárukou, že se tak nestane a země navíc zůstane neutrální a demilitarizovaná, si podmiňuje případné příměří a možností dalšího rozšiřování NATO mimo jiné zdůvodňoval i invazi. Do karet mu nyní hraje také odmítavé stanovisko Bílého domu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj garanci členství naopak požaduje jako bezpečnostní záruku, která by Rusko odradila od dalšího útoku.
Šéf Aliance Mark Rutte připomněl, že její lídři vstup napadené zemi v případě mírové dohody s Ruskem nikdy neslíbili, byť loni na podzim prohlásil, že se členem stane a je jen otázkou kdy. Takovou budoucí podobu vojenského paktu předpovídá i Dyčka.
„Myslím, že Ukrajinci jednou do NATO vstoupí, jen to nebude v té horké fázi konfliktu s Ruskem. Pro ně je ,výhodné‘ určitým způsobem situaci urovnat třeba i za ztrátu území a poté do Aliance vstoupit s tím, že by se to udělalo podobně jako například kdysi s Francií a koloniemi v Africe. Alianční bezpečnostní záruky a článek 5 by pokrývaly jen ta území v současné době kontrolovaná Kyjevem a nevztahovaly by se na ta pod vládou Moskvy,“ nastiňuje analytik pro iROZHLAS.cz.
Mírové síly ‚rozhodně ne‘
Rozmístění zahraničních vojáků na Ukrajině Kreml odmítá a opakuje, že by se z jeho strany neobešlo bez reakce. Několik států takzvané koalice ochotných již naznačilo, že by v návaznosti na příměří na účast svých jednotek v mírové misi na Ukrajině eventuálně přistoupilo, nikoli však k případné účasti v přímých bojích.
V čele iniciativ stojí Velká Británie a Francie, o možnosti vyslání vlastních vojáků se prezident Emmanuel Macron zmínil vůbec jako první. Podle Dyčky je však třeba pamatovat, že ani na straně Evropy v tom moc velká ochota nepřevažuje.
„Velmi malé množství států, asi šest, říká, že by vojáky vyslalo. Pouze Francie tvrdí, že by k tomu přikročila v podstatě bez konzultace či nějaké formy souhlasu Ruska. To znamená, že pokud tento ,domácí úkol‘ Evropa nevyřeší, je spíše předčasné mluvit o příslušné podobě. Může se stát, že to nakonec Ukrajinci budou muset zvládnout sami se vzdálenější podporou Západu,“ uvažuje expert.
Od Krymu po Záporoží
Tím, že chce Putin kromě Krymu oficiálně anektovat další čtyři části Ukrajiny – Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, se ve svých podmínkách příměří netají. Nepokrytě to dal najevo už necelého půl roku po vypuknutí invaze, kdy podle neoficiálních a mezinárodně neuznaných referend měli jejich obyvatelé upřednostnit ruský pas před tím ukrajinským.
Jak se žije v okupovaných částech Ukrajiny? Bez ruského pasu lékař nemocného neošetří
Číst článek
Moskva momentálně ovládá přibližně pětinu ukrajinského území, žádnou ze zmíněných oblastí pak ne kompletně. I přesto však požaduje jejich plnou anexi a zároveň vylučuje, že by se jakéhokoli z kontrolovaných území vzdala.
„To, že při vyjednávání požadavky nadsadíte, abyste pak měli z čeho slevovat, je taková jedna pointa skutečnosti, proč do nich vůbec jdete. Na druhou stranu si ale vůbec neumím představit, že by Rusům stačilo se spokojit pouze s Krymem. To už je nyní mimo realitu. Spíše je představitelná nějaká dohoda na tom, že se současná linie kontaktu stane jakousi provizorní hranicí,“ předjímá analytik Dyčka.
Kyjev podle něj jen těžko ztrátu území ústavně uzná, nevylučuje však možnost, že by mezi zeměmi fungoval podobný stav jako mezi Srbskem a Kosovem, kdy by „Ukrajinci tak nějak mlčky akceptovali, že území je ruské“.
Sankce pryč, aktiva zpět
Ačkoli si Kreml stojí za tím, že na jeho ekonomiku žádné z amerických a evropských protiruských sankcí nedopadají, jejich důsledky může přehlížet jen těžko. Ke zmírnění ekonomických opatření se již v případě jednání o mírové dohodě lehce přiklonil Donald Trump, Evropa takovéto ústupky odmítá. Nesoulad mezi představiteli Západu v ochotě oslabit sankce tak Moskvě, jež je dlouhodobě označuje za protizákonné, může přicházet vhod.
„Rusové samozřejmě mají zájem, aby restrikce zmizely. Byť to nahlas neříkají, jejich ekonomiku poškozují. Myslím, že jsou jedním ze zádrhelů, proč zatím ani na příměří samotné nejsou ochotni přistoupit. Kdyby Američané a Evropa byli ochotní sankce, embarga a všechno ostatní zrušit nebo výrazně omezit, asi by se také zvedla ochota Rusů na určité nové uspořádání přistoupit,“ doplňuje Dyčka.
Ruskou ekonomiku bolí i zmrazená aktiva v zahraničí v řádu několika set miliard eur, Evropa zvažuje jejich roli v pomoci Ukrajině. Pro jejich využití například na rekonstrukci země se již vyslovily i evropské velmoci jako Francie či Německo, jež se k tomu dříve kvůli obavám z porušení mezinárodního práva stavěly zdrženlivě.
