„Otázkou je, jestli se podaří odstrašit Írán od odvetného útoku, který by znamenal další eskalaci na Blízkém východě. Nevím, jestli by mohlo dojít k uzavření příměří právě v Gaze,“ soudí Schneider.
Válka v Pásmu Gaze trvá již více než šest měsíců. Hamás zaútočil 7. října na komunity v jižním Izraeli, kde jeho bojovníci zabili asi 1200 lidí a dalších zhruba 250 unesli.
Rada bezpečnosti OSN během současné války v Pásmu Gazy dosud schválila dvě rezoluce vyzývající k větší humanitární pomoci. Žádná ale nevyzývala k příměří.
Stanice Al-Džazíra v komentáři uvádí, že „Netanjahu nechce vypadat jako ten, kdo dělá ústupky Hamásu“. Izraelský premiér podle The Times of Israel kritiku odmítl.
„Hamás by mohl celou válku ukončit tak rychle, jak ji začal, kdyby propustil rukojmí a vzdal se vlády v Pásmu Gazy,“ zdůrazňuje česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.
Izraelská média v pátek s odvoláním na zdejšího činitele informovala, že Tel Aviv odmítne další vyjednávání o příměří, dokud od Hamásu neobdrží seznam rukojmích, kteří jsou v Pásmu Gazy stále naživu.
„Izrael trvá na tom, že válka bude pokračovat, dokud Hamás nebude zlikvidován. Naopak Hamás má představu, že časově orámované příměří se přemění v trvalé,“ říká Břetislav Tureček.
USA se aktuálně snaží společně s dalšími zeměmi dovést Izraelce a Hamás k novému přerušení bojů, oboustranně přijatelné podmínky však zatím jednání nepřinesla.
„Úspěch bude záviset na tom, zda okupační síly budou souhlasit s ukončením rozsáhlé agrese proti Pásmu Gazy,“ řekl agentuře Reuters vysoký představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí.
Příměří by nastalo výměnou za propuštění více než 100 rukojmích, které zadržují teroristé Hamásu. Vyjednávání vedou Američané, podle nich ale stále není shoda v některých důležitých bodech.
Historik Oleksa Dračevič tvrdí, že mnohé z výzev k ukončení války se zaměřují na předání ukrajinského území k uspokojení ruských tužeb, což by podle těchto vyzyvatelů mohlo vést k dočasnému příměří.
Za propuštění rukojmích a výraznější aktivity vlády k tomu směřující v Izraeli opakovaně protestují tisíce lidí. Pokud bude možné uzavřít životaschopnou dohodu, podle Netanjahua se tak stane.
Některá izraelská média píší, že Hamás slevil ze svého požadavku na trvalé zastavení bojů v Pásmu Gazy. Vysoký představitel Hamásu to ale televizi Al-Džazíra popřel.
Jednání o rukojmích se měli poprvé zúčastnit také zástupci skupiny Palestinský Islámský džihád, která rovněž prohlásila, že Izrael musí před zahájením jednání nejdříve vyhlásit příměří.
„Bylo jasné, že ke skončení příměří dojde. Izrael obvinil z jeho porušení Hamás. Hamás už dříve argumentoval, že naopak Izrael ho porušoval,“ uvádí politolog Jakub Záhora.
Po 6.00 středoevropského času izraelská armáda oznámila, že obnovuje údery na hnutí Hamás v Pásmu Gazy. O něco později uvedla, že letectvo zaútočilo na cíle spojené s Hamásem.
Dočasné příměří mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás bude zatím pokračovat, uvedla izraelská armáda krátce předtím, než mělo ráno vypršet.
Ve čtyři hodiny odpoledne Izrael očekává propuštění první skupiny rukojmí, která palestinští ozbrojenci do Gazy odvlekli 7. října. V první skupině by mělo být 13 žen a dětí.
Izrael podnikl první krok k uzavření dohody s Hamásem. Obzvlášť návrát rukojmích je nyní pro vládu kvůli veřejnému tlaku důležitým tématem. Válku ale zatím ukončit neplánuje.
Poradce izraelského premiéra vyjádřil soucit s těmi, kteří mají mezi rukojmími mužské blízké, ale řekl, že rozhodnutí muselo padnout. Na posledním místě budou při výměně zřejmě vojáci.
Izraelský premiér Netanjahu zdůraznil, že příměří neznamená konec války, kterou země nezastaví, dokud Hamás nezničí. Hnutí by mělo zajatce propouštět postupně, přibližně po dvanácti či třinácti denně.
Izraelská armáda říká, že žádné příměří nebo přerušení bojů nebude nebo není plánováno. Je tak zřejmé, že se stále vedou vyjednávání s ostatními zeměmi.