Skandování 'Češi, do toho!' bude večer znít i v Portugalsku
Česká komunita v Portugalsku se chystá na dnešní čtvrtfinále fotbalového Eura, sledovat ho bude v ulicích a věří, že se jejich hlasy v portugalské vřavě neztratí. Fandit navíc budou i čeští turisté. Možná vás překvapí, že mezi fotbalovými fanoušky tam převažují ženy.
„No tatínek bude hlídat a maminka půjde fandit, že jo. Někdo to musí reprezentovat,“ říká s úsměvem, ovšem zcela přesvědčivě paní Jana, matka malého dítěte, která se s dvacítkou dalších krajanů chystá na sledování čtvrtfinále v jedné z lisabonských hospůdek.
Nutno podotknout, že její muž je Portugalec, kopanou tedy žije tělem i duší. I na to ale jeho žena myslela.
S českými krajany v Lisabonu natáčel zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Robert Mikoláš
„Bude doma u televize, dá si pivo. Máme pár českých piv, už se chladí,“ dodává s tím, že dnešní zápas je vskutku výjimečný, a proto jde český tým podpořit s ostatními Čechy a Češkami, přestože jinak fotbalu příliš neholduje. A podobně jsou na tom i další.
„Ta národní hrdost zůstává. Tím, že se nás sejde skupina Čechů v restauraci, budeme tam víceméně asi uzavřená společnost, tak se necítíme ohrožení,“ prozrazuje paní Kamila. Na druhé straně jsou však velmi dobře připraveny.
„Dres nemám, ale na ambasádě si půjčím vlajku. Vím, že ve skladě jsou vlajky na půjčování pro různé společenské akce a sportovní utkání, takže nám nějakou vlajku půjčí,“ vysvětluje Anna Almeidová, koordinátorka Klubu Čechů a Slováků v Portugalsku, kde žije už dvacet let. A jak dodává, v národních barvách přijdou i její kamarádi a kamarádky.
Zvláštní zpravodaj v Lisabonu Robert Mikoláš popisuje atmosféru před začátkem utkání
Sympatie její dcery ovšem patří soupeři. „Když hraje Portugalsko, tak fandí Portugalsku. A až bude Portugalsko vyřazené, tak bude zase fandit Čechům,“ vysvětluje Anna Almeidová.
Zápas však nakonec nemůže sledovat další z českých krajanek, tanečnice Alena Ditrichová. „Protože mám představení. Je to trošku špatné datum, vzhledem k tomu, že je to pro studenty, tak doufám, že tam třeba dva budou,“ smutně odhaduje.
Prakticky stejně je na tom i proslulý autor her a spisovatel František Listopad, který z Československa emigroval po únoru 1948. „Já myslím, že nebudou diváci, v noci bude všechno u televizních přístrojů,“ je si téměř jist už 90letý dramatik.
Portugalsko se stalo jeho novým domovem, přesto v podobných utkáních podporuje reprezentaci své rodné vlasti. Také on ale patří ke krajanům, jejichž portugalská rodina podobné nadšení nesdílí. „Mám 15letou dceru, která je velmi portugalská. Bohudík máme dvě televize. Takže abych to vydržel, tak mám druhou televizi, kde budu sám samotinký, opuštěný fandit nám,“ dodává František Listopad.
Napětí prý ale v portugalsko-českých rodinách kvůli fotbalu nevzniká. „Já budu fandit Portugalsku, moje česká přítelkyně, se kterou chodím už sedm let, zase České republice. Bereme to s humorem, jde přeci jen o zábavu,“ směje se 35letý Nano. Všichni Češi přesto společně doufají, že naši fotbalisté uspějí, i když nejsou v utkání s Portugalci favority.
Nadšení portugalských fanoušků navíc vehementně přiživují místní média. Zaznívají slogany jako „Božský Ronaldo“, „Všichni za jednoho,“ nebo „Den D přichází“. Další z deníků si je zase jist, že Česko dostane mat. Fotbalová horečka v zemi dnešních českých soupeřů stoupá a Portugalsko se pozvolna pokrývá národními barvami. Zeleno-červené vlajky vlají z balkónů i oken taxíků.
