Světový tisk o záplavách ve střední Evropě
Praha dýchá dále, píše německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung. "Zeď naděje" vydržela. Zavrtaná do asfaltu, ani ne deset centimetrů široká - přesto dokázala plechová barikáda zadržet rozbouřenou Vltavu, a Staré Město díky tomu nebylo zaplaveno. Ještě není zřejmé, jak rozsáhlé budou škody, které povodeň století v české metropoli způsobila.
Bude trvat asi týden, než voda odteče z domů, sklepů, areálu Kampy na Malé Straně, z částí Starého Města, z historických staveb, jako je Národní divadlo, a z podzemí metra. Předběžně se počítá s tím, že úklid Prahy potrvá asi měsíc. Pomocné síly z Belgie, Francie, Itálie, Varšavy a mimo jiné i z Frankfurtu a Hamburku pomáhají v Praze policii a armádě. Karlův most, o jehož možné poškození se lidé obávali, drží pevně. Zda a do jaké míry utrpěl, bude jasné až tehdy, když hladina vody více klesne, dodává Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Střední Evropu postihly záplavy takových rozměrů, že se snadno mohou promítnout i do evropské politiky, domnívá se slovenský list Sme. Oběti na životech, evakuace či poškozená historická města - to vše jsou argumenty pro analytiky, kteří připomínají, že vodní živel se z německých předvolebních debat lehce může přesunout mezi priority Evropské unie.
Samozřejmě, až poté, co skončí srpnové dovolené v evropských institucích. Komentátoři, kteří dosud rozebírali rozšiřování unie, nemoc šílených krav BSE, přistěhovalectví či útok na Irák, se teď ptají, odkud se biblická potopa vzala a hledají viníka. Tím nejlepším fackovacím panákem je i v tomto případě Amerika, největší znečišťovatel. Ekologickým aktivistům a "zeleným" politikům pomáhá i fakt, že povodně nastaly v "okurkové" sezóně, a tak se staly středem zájmu světových médií. Tato skutečnost může lehce změnit pořadí politických priorit na starém kontinentu, upozorňuje Sme.
Belgický deník De Morgen komentuje možnosti pomoci ze strany Evropské unie: Ta podle listu může prozatím pomoci jen "oklikou": buď skrze regionální pomoc či zemědělské subvence nebo prostřednictvím podpůrných programů pro kandidátské země. Tímto způsobem bude moci Česká republika čerpat z Evropského fondu pro obnovu téměř 58 milionů eur. Ve srovnání s odhadovanými celkovými náklady je to jen maličkost.
Další list Le Soir, upozorňuje na výši škod v Drážďanech: I když je obtížné udělat již nyní bilanci, ví se, že desetileté úsilí o znovuvybudování tohoto města bývalé Německé demokratické republiky, přišlo částečně vniveč. Experti odhadují, že by náklady na náhradu škod v Drážďanech mohly přesáhnout miliardu eur, dodává list.
Předvolební boje nikdy neprobíhají podle plánu, nýbrž často staví kandidáty před nové zkoušky. Tak tomu je i nyní pět týdnů před německými volbami, píše norský konzervativní deník "Aftenposten". Oba kandidáti na křeslo spolkového kancléře prokazují svou podporu obětem záplav. Edmund Stoiber posílá vozy a dobrovolníky do Drážďan. Sociálně demokratický kancléř Gerhard Schröder slibuje masivní podporu z celého Německa. Zároveň ale povodeň posiluje pocity, které se Němců toto léto zmocnily, když slyšeli o rostoucí nezaměstnanosti a dostávali jedno hlášení o ztrátách velkých podniků za druhým. To je Schröderova Achillova pata. Pokud se utvrdí dojem, že nedrží otěže hospodářské politiky pevně v rukou, poklesne počet voličů, míní "Aftenposten".
Katastrofy si člověk nepřeje a nikdy nepřicházejí právě vhod, uvádí rakouská Die Presse. Tu a tam ale bývají podnětem pro přijetí nepříjemných opatření, která se zpozdila i bez katastrof. Bylo tomu tak po událostech z 11. září, když letecké společnosti začaly s masivní restrukturalizací a racionalizací práce. A je tomu tak i v souvislosti s velkou vodou v Rakousku: Ta konečně odplavila daňovou reformu, která by i bez katastrofy měla sotva nějaké šance na realizaci, domnívá se Die Presse.
