Tunisko bojuje proti islamistům. Zakázalo jim zahraniční finance
V Tunisku zakázali sponzorování politických stran ze zahraničí. Nově vzniklé demokratické strany se tak snaží bojovat proti radikálním muslimům. Vláda zároveň posunula termín voleb o celé tři měsíce. Politická scéna prý ještě není dostatečně připravená.
Islamistické hnutí Ennahda totiž získalo díky dlouholetému pobytu v exilu řadu zahraničních sympatizantů. Teď panují obavy, že se na podpoře hnutí budou podílet také radikální muslimové, kteří by chtěli mladou demokracii přeměnit ve fundamentalistickou zemi.
Demokratické strany zároveň tlačí na dočasnou vládu, aby některá základní lidská práva a principy demokratické společnosti ukotvila v ústavě ještě před volbami. V případě vítězství by si pak islamisté nemohli dělat, co chtějí.
Tunisané měli jít k prvním demokratickým volbám po pádu autoritářského režimu prezidenta ben Alího již tuto neděli. Dočasná vláda je ale odsunula až na 23. října.
Strany, které dosud fungovaly v ilegalitě, se totiž musejí lépe zorganizovat a přichystat na volby. Více času je potřeba také k tvorbě nové legislativy. Muslimové navíc oslaví v srpnu Ramadán, takže se přípravy protáhnou.
Odsun voleb ovšem může paradoxně prospět právě islamistům. Zatímco demokratická uskupení jen stěží hledají společnou řeč, islamisté jsou sdruženi v jediném hnutí. To teď získalo čas na delší kampaň.
Tuniští islamisté se v poslední době projevují stále výrazněji, a to přestože má země tradičně umírněný postoj k náboženským otázkám. Organizují například většinu demonstrací, ke kterým teď v Tunisku často dochází.
Protesty se odehrávají mimo turistická letoviska, přesto je pro návštěvníky bezpečnější zdržovat se jen na severu země. Libye, se kterou Tunisko sousedí na jihu, je totiž zmítaná občanskou válkou. Do Tuniska tak proudí vlna uprchlíků a občas dochází i k hraničním potyčkám. Řada uprchlíků se soustředí i na ostrově Djerba.
