Zvláštní zmocněnec OSN Matthew Nimetz se znovu pokusí usmířit Řecko a Makedonii, které už téměř dvacet rozděluje spor o název této bývalé jugoslávské republiky. Podle Athén patří název „Makedonie“ historicky, kulturně i právně Řecku, protože tak se jmenují severní řecké provincie. Řekové se bojí, že slovanští Makedonci budou chtít historickou Makedonii sjednotit.

6:45 9. února 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kvůli tvrdošíjnému řeckému postoji musí Skopje na mezinárodních fórech používat provizorní název FYROM, což znamená Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

Makedonský prezident Gjorge Ivanov je na dvoudenní návštěvě Prahy. „V proceduře, která se odehrává v rámci OSN, byla Makedonie vždy konstruktivní a respektovala připomínky zmocněnce OSN Nimetze. Očekáváme, že dvacetiletý spor konečně vyřešíme," prohlásil.

Prezident Václav Klaus k tomu dodal, že pro Makedonii je vstup do Evropské unie a NATO zásadní otázkou její budoucnosti:

„Je to důležitější pro zemi jako je Makedonie, než to bylo pro některé jiné země, které do Evropské unie vstupovaly. Je to pro ni klíčový cíl. Pořád říkám panu prezidentovi, že nevstupují do ráje, ale do docela složité instituce. Ale ambicím Makedonie zcela rozumím,“ řekl Klaus.

Spor s Řeckem považuje Václav Klaus za nedůstojný. „Česká republika podporuje vstup Makedonie jak do EU, tak do NATO. Mrzí nás, že tento vstup má formální překážky. Aby tyto důležité věci blokoval spor s Řeckem o název země, považujeme za nedůstojné.“

Každá země má podle Klause právo zvolit si název, jaký sama uzná za vhodný, a Evropská unie by se měla do řešení sporu intezivněji zapojit.

Makedonie konzultuje evropskou integraci s Chorvatskem nebo Albánií, na jiné země ale podle prezidenta Ivanova čekat nebude.

„Nemůžeme čekat, až jiném země splní vstupní podmínky. Bohužel blokáda ze strany Řecka nám neumožňuje, abychom postupovali tak rychle jako Chorvatsko,“, řekl Českému rozhlasu.

Ani Václav Klaus není pro vytváření regionálních uskupení, která by společně usilovala o vstup do Evropské unie:

„Nevěřím, že by ťukání na dveře EU znělo Bruselu silněji, kdyby ťukalo více zemí najednou. A dobře víme, že konvoj vozidel jede tak rychle, jak jede nejpomalejší vozidlo. A já rozumím, že se řada zemí Balkánu nechce zdržovat podle toho nejpomaleji jedoucího vozidla.“

Snaha prolomit izolaci

Makedonie se v 90. letech ocitla v několikanásobné izolaci – kromě řecké blokády na ni dolehlo embargo na srbsko-černohorskou Jugoslávii, vztahy s Albánií kazil separatismus početné albánské menšiny a vztahy s Bulharskem kalí nekonečné debata o svébytnosti makedonského národa a jazyka, který Bulhaři považují za dialekt bulharštiny.

Jakýmsi zázrakem se Makedonii podařilo odvrátit vnitřní konflikt mezi slovanským a albánským obyvatelstvem a stala se kandidátskou zemí Evropské unie.

Martin Dorazín, Lucie Maňourová, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít