V oblasti Atlantiku panuje neobvyklé počasí. První letošní hurikán vznikl už v lednu

Nad Atlantikem už řádí první letošní hurikán. Je to poprvé od roku 1938 a teprve počtvrté od začátku měření v polovině 19. století, kdy hurikán vznikl v lednu. V zimě totiž není hurikánová sezona. Bouře dostala jméno Alex a blíží se k portugalskému souostroví Azory.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bouře v Kalifornii | Zdroj: Reuters

Na pobřeží by měl hurikán dorazit během dneška. Vítr dosahuje rychlosti až 140 kilometrů za hodinu.

Pro tuto roční dobu je netypická i tropická bouře Pali, která vznikla v Tichomoří.

Podle odborníků může za nevyzpytatelné počasí klimatický jev zvaný El Niňo. Ten způsobuje změnu teplotních poměrů v oblasti Tichého oceánu.

„Jev El Ňino samozřejmě může mít určité dopady i mimo pacifickou oblast. Samo o sobě by to ale určitě ke vzniku hurikánu Alex nestačilo. To znamená, že se sešlo několik okolností, které byly mimořádně příznivé pro to, aby tento hurikán vzniknul,“ upozorňuje meteorolog Michal Žák.

Přehrát

00:00 / 00:00

První letošní hurikán vznikl už v lednu. O neobvyklém počasí mluvil meteorolog Michal Žák

Běžně hurikány vznikají mezi květnem a listopadem. Lednové bouře jsou podle Žáka co do intenzity podobné, vznikají ale za odlišných podmínek.

„Hrál v tom roli jednak poměrně velký rozdíl teploty mezi povrchem oceánu a vyššími hladinami atmosféry,“ přibližuje Žák a pokračuje:

„Samozřejmě ještě další vhodné podmínky pro to, aby se v této části světa systém bouřkové oblačnosti, která se tam vytvořila, opravdu začal cyklonálně zatáčet proti směru hodinových ručiček, což je typické pro hurikán.“

„Mimochodem včera se tam vytvořilo i docela hezké oko hurikánu v centru systému, tedy oblast, kde je poměrně klid a kde fouká jen slabý vítr, případně se oblaky protrhají úplně,“ dodává meteorolog.

Povodně i sucha

Při lednovém hurikánu z roku 1938 se podle Žáka jev El Niňo nijak výrazněji neprojevoval, šlo tedy opět o jistou souhru náhod a nadprůměrně teplé vody oceánu.

El Niňo má značný vliv na počasí v oblasti Pacifiku. „Dochází k výraznému oteplení zejména ve východních a centrálních částech tropického Tichého oceánu. Ruku v ruce s tím jdou změny počasí – nejen v Pacifiku, ale i v okolních částech pevnin,“ vysvětluje Žák.

Jde například o časté povodně v Jižní Americe, zejména v Peru, Ekvádoru, Argentině nebo Paraguayi. V západní části Severní Ameriky zase v případě výskytu jevu El Niňo panují nadprůměrně teplé zimy.

„Na druhé straně poměrně suché počasí přináší El Niňo do jihovýchodní Asie, to znamená Indonésie, Malajsie, ale třeba i severní Austrálie, což jsou poměrně významné zemědělské oblasti, takže tam to má výrazný dopad na zemědělskou produkci,“ upozorňuje Žák.

Připomíná, že v Indonésii momentálně sucha panující kvůli jevu El Niňo zhoršila sezonu požárů. „Šlo zřejmě o nejdražší přírodní katastrofu, která se loni na Zemi vůbec vyskytla. Škody a dopady lesních požárů na zemědělství, přírodu i obyvatele se pohybují až kolem 19 miliard amerických dolarů,“ dodává.

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme