Venezuelského prezidenta Huga Cháveze oplakává celá Jižní Amerika
Podle slov viceprezidenta Nicolase Madura zemřel včera venezuelský prezident Hugo Chávez v 16 hodin 25 minut místního času. Ve věku 58 let tak prohrál boj s rakovinou. Vláda země již vyhlásila týdenní smutek a oznámila, že rozloučení s prezidentem se uskuteční v pátek. Smutek zasáhl nejen Venezuelu, ale truchlí obyčejní lidé napříč celým kontinentem.
Státní smutek vyhlásila řada jihoamerických zemí a to nejen na Kubě a v Bolívii, ale i třeba v Argentině.
Celokontinentální smutek je dán zřejmě tím, že Chávez dokázal změnit přístup k chudým. Vzal peníze z ropy nadnárodním korporacím a investoval je do školství či zdravotnictví. Proto byl tolik populární a po Castrovi se stal symbolem jihoamerické revoluce.
Chávez byl však komplikovanou postavou. Asi nejlépe to vyjádřil generální tajemník OSN Pan Ki-mun: Chávez podle něj dělal to, co si myslel, že je nejlepší pro jeho zemi.
Posmrtné uznání přichází i z Evropy a mnoha dalších koutů světa včetně USA. Kde sice oficiálně zaznělo, že Chávezova smrt je šance pro demokracii ve Venezuele, ale třeba bývalý prezident Jimmy Carter řekl, že svět si ho bude pamatovat díky odvaze, se kterou hájil nezávislost Jižní Ameriky.
Zároveň však vzbuzuje jeho smrt řadu obav. Region lze označit v jistém směru za nestabilní a případná prohra socialistů by mohla vyvolat okamžité nepokoje ve Venezuele.Venezuelu nyní čeká týdenní státní smutek a v pátek pohřeb prezidenta Cháveze. Do třiceti dní by pak měly proběhnout předčasné volby.
Do té doby povede zemi viceprezident Nicolas Maduro, kterého si Chávez ještě před odletem na Kubu na poslední léčbu rakoviny vybral za svého nástupce, a který bude pravděpodobně proto kandidovat v nadcházejících volbách. Manduro však nemá Chávezovo charisma, a tak lze těžko odhadnout jeho šance na úspěch.
S Chávezem se několikrát osobně setkal i diplomat Stašek Slavický, který působil jako český velvyslanec ve Venezuele. Hugo Chávez si přitom vzpomněl i na jednoho z našich prezidentů.
„Když jsem mu předával listiny, podepsané prezidentem Klausem – no, ať se na mě pan prezident nezlobí – tam tápal. Ale vzpomněl si na Václava Havla a říkal: ‚Havel, Havel, to byl velký revolucionář, toho si hrozně vážím!‘,“ vzpomíná Stašek Slavický.
Štědrá sociální politika Venezuely měla svůj líc i rub
Číst článek
Hugo Rafael Chávez Frías se narodil 28. července 1954 do chudé vesnické rodiny. V 17 letech vstoupil do armády a později vystudoval sociologii a politologii. Vyznával myšlenky Simóna Bolívara, a tak roce 1983 založil Revoluční Bolívarovo hnutí 200, v jehož čele stál až do poloviny 90. let.
V roce 1992 se pokusil o vojenský puč proti vládě prezidenta Carlose Andrese Pereze, který však skončil neúspěchem a uvězněním Cháveze. Nicméně tímto krokem získal Chávez příznivce mezi obyčejnými lidmi a v roce 1998 vyhrál s převahou 56 % hlasů prezidentské volby.
Již o rok později se zasadil o přijetí nové ústavy, která mimo jiné zakazovala privatizaci nerostného bohatství země či přiznala indiánskému obyvatelstvu 54 % země.
Pokusu o převrat musel čelit i sám na začátku roku 2002, do jehož čela se postavil Carlos Ortega. Chávez byl vyzván k rezignaci, ale odmítl ji podepsat. Široká vrstva obyvatel se však za svého prezidenta postavila a osvobodila ho z vězení, kde byl pučisty držen.
Cíl, ke kterému bude jeho vláda směřovat, si vytkl v roce 2005 manifestem Socialismus 21. století. Tradičně pak měl podporu u chudých obyvatel Venezuely, zatímco oblibu u obyvatelstva movitějšího nezískal.
Svět kondoluje Venezuele. Washington reaguje na smrt Cháveze opatrně
Číst článek
V roce 2011 začal svůj boj s rakovinou. Zhoubný nádor si nechal operovat na Kubě. K relapsu onemocnění však došlo záhy, a tak venezuelský prezident podlehl zákeřné nemoci 5. března 2013.