‚Děsivý scénář‘ vyvolává pozdvižení v Bruselu. Orbán se totiž může stát ‚unijním prezidentem‘
Rozruch rozpoutalo v unijní bublině oznámení předsedy Evropské rady Charlese Michela, který by se rád ucházel o místo europoslance v červnových volbách. Obavy pramení z možného nástupce – tím by totiž vzhledem k maďarskému předsednictví byl premiér Viktor Orbán. „Tento scénář je naprosto děsivý pro většinu členských států,“ vysvětluje pozdvižení pro iROZHLAS.cz Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Šéf Evropské rady určuje směřování EU a rozhoduje o politických prioritách. Má být nestranný a jedním z jeho úkolů je hledání shody mezi unijními lídry.
Michel jde do voleb do Evropského parlamentu. Pokud uspěje, rezignuje na post šéfa Evropské rady
Číst článek
„To, jak se Orbán profiluje, nenapovídá tomu, že by ostatní členské státy chtěly, aby byl v čele Evropské rady,“ poukazuje analytička Pavlína Janebová. Naráží tím na fakt, že Maďarsko má pod Orbánovým vedením problémy s dodržováním zásad právního státu nebo třeba akademickými svobodami. Evropská komise mu kvůli tomu zmrazila část unijních fondů.
Charles Michel je předsedou Evropské rady od listopadu 2019, předtím byl pět let belgickým premiérem. „Rozhodl jsem se kandidovat v evropských volbách v roce 2024,“ prohlásil nyní. O post v Evropském parlamentu se plánuje ucházet za valonské Reformní hnutí, a pokud uspěje, odstoupí ze svého dosavadního mandátu.
Eurovolby proběhnou od 6. do 9. června. Poté se mají sejít lídři členských zemí, aby 17. června, respektive 27. a 28. června vybrali Michelova nástupce. Tento výběr však trvá zpravidla měsíce.
„Otevírá to Orbánovi cestu, aby se postavil do čela Evropské rady,“ poukazuje Janebová. Podle unijních pravidel se v případě neobsazeného místa předsedy Evropské rady postu ujímá představitel předsednické země, který ji zastupuje na summitech. Jelikož od července je předsednickou zemí Maďarsko, do čela by se tak dostal premiér Viktor Orbán.
Odstrašující praxe
Maďarské přípravy na předsednictví Rady EU (tedy ministerských setkávání) se již rozjely v plném proudu, jsou totiž po Belgičanech další na řadě. Nezabrání tomu tak už ani aktivita, kterou v létě inicioval europarlament.
Stejně jako stopka pro maďarské předsednictví, i Orbán jako předseda je spíše teoretické vyústění současné situace než možný reálný scénář. Analytička Janebová však říká, že by ji samotnou zajímalo, jak by fungování Evropské rady pod taktovkou Orbána, a navíc za maďarského předsednictví EU, probíhalo. „Jednou z rolí předsedy Evropské rady je usilovat o konsenzus,“ připomíná.
Maďarsko o předsednictví nejspíš nepřijde. ‚Chybí pro to politická vůle,‘ poukazuje odbornice
Číst článek
Právě ten se totiž s maďarským premiérem hledá v posledních měsících těžko. Blokuje totiž schválení finanční pomoci Ukrajině, přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem se zahájila na prosincovém summitu jenom díky tomu, že si Orbán z jednání odskočil.
„Tento scénář je naprosto děsivý pro většinu členských států,“ uvádí odbornice na adresu Orbána v předsednické židli Evropské rady. Proto si myslí, že se lídři rozhodnou včas na jiném jménu. Budou na to mít dostatek času, a navíc se post obsazuje kvalifikovanou většinou, tedy ne jednomyslně. Nemůže proto nastat situace, kdy bude jedna země situaci blokovat.
Hledá se předseda
Oficiální rozhodnutí, kdo by měl obsadit křeslo po Michelovi, nemůže padnout dříve, než proběhnou eurovolby. Spekulace, o koho by mělo jít a kdo má o místo zájem, jsou však už v plném proudu. Mezi skloňovanými jmény je třeba italský expremiér Mario Draghi, bývalá finská premiérka Sanna Marinová nebo končící nizozemský šéf kabinetu Mark Rutte.
Předseda Evropské rady
- Určuje směřování EU a rozhoduje o politických prioritách
- Ale neschvaluje, ani nepředkládá exekutivu
- Aktuálním předsedou je Charles Michel
- Členy Evropské rady jsou čelní představitelé členských států
- Do roku 2009 (tj. před přijetím Lisabonské smlouvy) stál v čele lídr předsedající země
Jak se rozdělují vysoké posty v EU, předchází složitá chemie. Tradičně je cílem, aby zastoupení na postech předsedy či předsedkyně Evropské rady, Evropského parlamentu, Evropské komise a Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku reprezentovala všechny kouty EU či velikosti členských zemí.
„Situace je v tuto chvíli tak výjimečná, že se možná hlavy členských států budou snažit přemýšlet kreativně. Může dojít na jméno, které bude relativně neočekávané,“ tuší Janebová.
Ohlášením kandidatury Michel přistoupil k bezprecedentnímu kroku. Web Politico upozorňuje, že je to poprvé, co se o europoslanecké křeslo bude ucházet úřadující předseda Evropské rady. Za normálních okolností by jeho současný pětiletý mandát vypršel na konci listopadu.
Michelovi předchůdci Herman Van Rompuy a Donald Tusk sice posléze zasedli do lavic Evropského parlamentu, jak připomíná Financial Times, ale nekandidovali současně ve funkci předsedy.
