Zahraniční listy k výročí rozdělení Československa
Slovenský tisk se u příležitosti přelomu roku zabývá bilancováním nad česko-slovenským rozdělením před deseti lety. Slovenská Pravda považuje rozdělení za ekonomickou chybu Slovenska. To je nyní daleko chudší než Česká republika a některé problematické resorty, jako zdravotnictví, jsou na pokraji katastrofy. Podle listu je to způsobeno tím, že slovenští voliči se v uplynulých deseti letech nerozhodovali správně.
Na druhou stranu by ale, podle deníku, asi nebylo bezproblémové ani pokračující soužití našich zemí. Český pocit, že peníze proudí v protisměru ropovodu a slovenský, že Češi se chovají jako jejich kolonizátoři, by asi jen tak nezmizel, domnívá se Pravda.
Národná Obroda zase srovnává rozpad Československa s rozdělením bývalé Jugoslávie. Při pohledu na krvavý konflikt, který se na Balkánu odehrával, přijal svět bezproblémový vznik dvou samostatných států s povděkem. Podle listu je to jednoznačně zásluha toho, že Češi a Slováci, narozdíl od členů bývalé Jugoslávie, měli v historii jen málo třecích ploch. Hlavním problémem byla fikce jednotného československého národa, což odporovalo dřívějším dohodám o autonomii Slovenska. Výhodou zase bylo, že se mezilidské vztahy mezi oběma národy se za léta soužití nezhoršily a dnes jsou dokonce ještě lepší. Asi stále platí, že pořádek dělá přátele, píše slovenská Národná Obroda.
Indický deník Hindu se zabývá postavením Indie v jihoasijském regionu. Do oblasti totiž zasahují nové síly, které mění tradiční vůdčí postavení Indie. Jde hlavně o americké spojence v Afghánistánu, norskou mírovou intervenci na Srí Lance, vojenskou koaliční smlouvu Číny s Bangladéší a zejména nevítanou přítomnost Američanů v indicko-pákistánském konfliktu. Indie a ostatní zdejší státy totiž vnímají přítomnost Evropanů a Američanů obzvlášť citlivě - narušuje to jejich suverenitu, kterou získali po druhé světové válce s odchodem kolonistických mocností.
Indie se teď musí vyrovnávat s zcela novou situací. Integrace tohoto jižního subkontinentu pokračuje a malé státy se vymaňují z vlivu Indie. Takové konflikty jako je ten v Afghánistánu či na Srí Lance nelze zamést pod regionální koberec. A co z toho vyplývá pro Indii? Neměla by se soustředit jen na svůj konflikt s Pákistánem a věnovat více sil na řešení dalších místních problémů. Je také potřeba otevřít místní stagnující trh sousedé by pro Indii mohli být dobrými ekonomickými partnery. Ale hlavně je třeba neuzavírat se před vlivy z Ameriky a Evropy. Postupující globalizace je skutečností, kterou nelze zastavit, píše indický list Hindu.
Sílící protiamerické nálady v Soulu se projevují i na filmovém plátně nový americký film s agentem číslo 007, Jamesem Bondem, až příliš naivně následuje realitu, jak informují New York Times. Stejně jako americký prezident George Bush bojuje proti Ose zla, James Bond se pustil do šarvátky s bláznivým korejským vůdcem, který se snaží laserem vymýtit mírovou zónu mezi Severní a Jižní Koreou. Podle mladých Jihokorejců je americký filmový průmysl příliš provázán s politikou. Film tendenčně využívá mezinárodního vnímání Severní Koreji jako jednoho z nejnebezpečnějších režimů na světě.
Ačkoliv je Korea formálně rozdělena, její obyvatelé mají k druhé části země velice pozitivní vztah. Proto je uráží, že byl pro film použit severokorejský padouch. Jde také o to, že film vůbec nerozlišuje demokratickou jižní a totalitní severní část země. Ve filmu to, podle Jihokorejců, navíc vypadá, jako by tato země byla jednou z amerických kolonií. Pobouření šestačtyřiceti milionového národa dělá filmovým distribučním společnostem těžkou hlavu - Jižní Korea je totiž desáté největší odbytiště amerických filmů na světě, píší newyorské Timesy.
Poněkud lehčím tématem, aspoň co do světového dosahu, se zabývá Christian Science Monitor. Jeden z jeho komentátorů si totiž všiml výrazné změny v oblasti gastronomie. Porce, předkládané strávníkům v restauracích se výrazně zvětšily. Za všechno mluví názvy jídel v rychlém občerstvení například známý Big Mek. Všechno je teď extra velké, s porcí navíc nebo dvě za cenu jednoho. Podle amerického listu jde o typický příklad plýtvání jídlem, rozšířené po celé Západní kultuře. Zvětšování jídelních porcí je o to nesmyslnější, že restauratéři přiznávají, že je stejně není nikdy nikdo schopen sníst.
Nejhorší na celé věci ale je, že právě takový způsob stravování podporuje jednu z největších současných epidemií - obezity. A tak jedinou nadějí pro strávníky, kteří se nechtějí přejídat, je objednávat si takzvané dětské porce. Zkusil to i komentátor vědeckého deníku, který ale dodává: dětská porce je pro enormně velké a hladové dítko, píše v Christian Science Monitoru.
