Zahraniční noviny o budoucnosti Afghánistánu

Zahraniční tisk se ptá, zda je třeba se připravit na válku a přemýšlí nad budoucností Afghánistánu po smrti Masúda. Všímá si také toho, že Izrael buduje zátarasy. V úvodu přehledu zahraničního tisku si ale budeme všímat především příprav na možnou vojenskou operaci v Afghánistánu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Britské listy věnují pozornost případné podpoře Britů americké vojenské akci, z deníků ve Velké Británii cituje náš spolupracovník Milan Kocourek. 184183

K postoji Ruska v boji proti mezinárodnímu terorismu poznamenává polská Rzeczpospolita: Prezident Putin je v obtížné situaci, protože co udělá, špatně udělá. Na jedné straně má důvody být vůči prezidentu Bushovi při ztrestání teroristů loajální a nápomocný. Rusko a jeho "suverénní" satelitní státy ve střední Asii jsou pro teroristy prakticky v dosahu - už příští unesené letadlo se může zřítit na Kreml. Na druhé straně se Vladimír Putin obává, že bin Ládin nedokáže takové spiknutí zorganizovat sám a že za ním nestojí pouze jeden stát. Se všemi potenciálně podezřelými - s Íránem, Irákem, Libyí, Sýrií, severní Koreou a z pohledu některých i s Kubou - Rusko diplomaticky flirtuje. Tyto země jsou navíc i největšími odběrateli ruských zbraní.

Ruská Izvěstija hodnotí současný stav rusko-amerických vztahů a mimojiné konstatuje: Zdá se, jako by Rusko a Západ byly zase na opačných stranách barikády. Vše, co říká ministr obrany Ivanov, je v zásadě správné, vyvážené a diplomatické. Jenže vysoce neaktuální. Zatímco se svět vzpamatovává ze šoku a Američané usilují o vytvoření mezinárodní koalice pro boj s terorismem, nelze přitom mluvit tímto způsobem. Západ se ptá: Jste s námi nebo proti nám? Ale my mu odpovídáme: Najděte politické řešení! Od minulého "černého úterý" se svět změnil k nepoznání. Jen na Smolenském náměstí, kde sídlí MZV, to ještě nepochopili.

Rusko se musí rozhodnout, navazuje stejným tónem deník Vědomosti. Pro nás by bylo výhodné, kdyby se USA omezily na letecké údery proti Afghánistánu. Pak bychom pocítili jen ekonomické důsledky - např. v podobě prudkého vzestupu cen ropy jako při válce v Perském zálivu. Mohlo by se ovšem také stát, že bychom se dostali na americkou listinu států, které jsou teroristům nakloněny, protože např. dodáváme zbraně do Sýrie a do Íránu. Pokud v příštích dnech zahájí USA válku, nebude mít Rusko čas se rychle rozhodnout. Ale i pak ještě bude čas, neboť války v Afghánistánu trvají dlouho.

Bruselský Le Soir poznamenal k zavraždění vůdce afghánských povstalců Ahmeda Šáha Masúda, že s ním zmizel jeden z posledních romantických hrdinů naší epochy typu Che Guevarry. Masúdova dubnová cesta do Evropy a jeho přijetí ve francouzském a poté i v Evropském parlamentě byly začátkem jeho konce: Jevil se jako příliš slibná alternativa k Talibanu, což pro něj znamenalo rozsudek smrti. Důkazem je, že ho jeho protivníci nechali zmizet v předvečer teroristických útoků proti USA.

Podle izraelského rozhlasu a deníku Haaretz hodlá Izrael v těchto dnech některé úseky hranice se západním břehem Jordánu vyhlásit "uzavřeným vojenským pásmem", aby tak zabránil pronikání Palestinců na izraelské území. Na některých místech má být toto uzavřené pásmo široké jen několik set metrů, jinde naopak dva až tři kilometry. Silnice nebo palestinské osady v těchto pohraničních oblastech mají být z tohoto opatření vyňaty.

Pařížský Le Figaro zdůrazňuje, že USA se nesmějí dát bin Ládinem vlákat do pasti. V počáteční fázi konfliktu, který může trvat velmi dlouho, musí být Amerika zdrženlivá a zabránit tomu, aby se vrhla do ještě větší katastrofy...Ukvapené odvetné reakce diktované hněvem, nepřítele jen posílí: V arabském světě může vmžiku vzplát oheň antiamerikanismu. To je past, kterou nalíčil Úsama bin Ládin. Radikální islámský džihád, který by měl přijít o hlavu, může být poražen jen izolováním fundamentalistů. K tomuto účelu je nutno obnovit dialog mezi Izraelci a Palestinci. Jinak vznikne jednotná fronta proti Západu.

Také španělský El País připomíná, že ukvapená reakce Američanů by měla fatální následky. Solidarita Evropanů - píše list - není žádný bianco-šek pro Spojené státy. Evropa - na rozdíl od Američanů s jistým sklonem k naivitě - nevidí svět černobíle. George Bush zatím reagoval klidně a uvážlivě. Každá chyba nebo zbrklost by měla osudové následky pro mezinárodní spojenectví, o něž Washington usiluje.

Do této aliance by se měl zapojit i Pákistán, kde sice vládne vojenská diktatura blízká režimu Talibanů, ale který je ochoten s USA spolupracovat. Americké tajné služby teď musí dodat důkazy o tom, že Úsama bin Ládin se na strašlivých útocích v USA skutečně podílel.

Jan Šmíd, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme