Zahraniční noviny o Bushově projevu

Světové deníky se věnují reakcím na Bushův projev před Valným shromážděním OSN, píší, že Spojené státy bojují s démonem alkoholu, a také o tom, že Slovensko má svého Dona Quiota.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Jedno bylo na Bushově projevu před Valným shromážděním OSN pozitivní, píší New York Times. Konečně se všichni shodli, že situaci v Iráku je třeba řešit. Americký prezident, jeho spojenci i mezinárodní komunita - ti všichni chtějí nastolit iráckou vládu. Zároveň souhlasí s tím, že Američané zůstanou v čele obranných složek.

V detailech se ale státy rozcházejí. Bush se bojí, že kam se Organizace dostane, tam nadělá víc škody než užitku. Francie s novou iráckou vládou spěchá. To svedlo Bushe k tomu, že při projevu mluvil spíš ke svým voličům, než k celému shromáždění. Také snaha zdůvodnit americký útok na Irák, byla zbytečná. Hlavně je třeba skloubit roli OSN, americké představy i požadavky dalších zemí, doplňují New York Times.

K události se vyjadřuje i německý Handelsblatt. Ten se ale na Bushův projev dívá poněkud kritičtějším okem. Jedinou dobrou zprávou je podle deníku to, že OSN asi přijme novou rezoluci o Iráku. Na samotném Blízkém východě se tím ale změní málo. Shoda Francouzů, Němců, Rusů a Američanů je totiž jen naoko. Nikdo nechce další diplomatický debakl, jako ten před válkou v Zálivu.

Američané se zase uzkostlivě snaží vyhnout roli prosebníka před OSN. Všemožnými elgantními kličkami se snaží předejít další diplomatické botě. To se jim zřejmě podaří. Prezident Bush změnu rezoluce prosadil. Je ale otázka, zda se mu vyplní další cíle. Němci a Francouzi nebudou americké návrhy vetovat, ale také se nebudou předhánět v poskytování pomoci. Přitom jde hlavně o to, změnit pohled Iráčanů na mezinárodní společenství. A možná má Irák ještě šanci. Máme pár důvodů pro opatrný optimismus, věří Handelsblatt.

Polský levicový list Trybuna se ve svém komentáři zamýšlí nad budoucí Evropskou ústavou. Její návrh už teď v Polsku vyvolává značné emoce. Jedním z požadavků Varšavy je totiž zmínění křesťanských kořenů evropské civilizace v preambuli budoucí Ústavy Evropské unie.

Nikdo nečekal, že tvorba Evropské ústavy bude ve stávajících i budoucích členských zemích Unie provázena potleskem. Pokud má být Ústava přijata, musí být výsledkem dalekosáhlých kompromisů. Bude takový kompromis dosažen už na mezivládní konferenci 4. října v Římě? Dovoluji si o tom pochybovat, píše v komentáři Krzysztof Turowski. Dojde k dohodě o několika drobných úpravách textu, ale mnoho věcí, o kterých se s takovou vervou diskutuje v Polsku, má mizivé šance na to, že se je podaří prosadit, Počínaje preambulí Ústavy o křesťanských kořenech Evropy.

Dnešní Evropa má veskrze levicově-liberální charakter a málokterému politikovi v návrhu Ústavy chybí pasáž s odvoláním se k Bohu a křesťanským hodnotám. Proto se také polský boj o podobu preambule Evropské ústavy posuzuje s přimhouřenýma očima. Média jej dokonce považují za jeden z dalších důkazů toho, že Polsko je zemí zaostalou, ultrakatolickou a antisemitskou, která se do moderní Evropy nehodí, uzavírá levicový deník Trybuna.

Na Slovensku potřebují nové Dony Quioty. Nechtějí válčit s větrnými mlýny, ale čeká je stejně marný boj. Mafie tu přerůstá do státní správy, tvrdí slovenský deník Sme. S mafií se potýkají asi všude na světě. Slovo je arabského původu a znamená útočiště. Sicilané ho po staletí cizí nadvlády potřebovali. Důvodem spolupráce mafie a oficální moci je nejspíš tvrdý obchodní postup, který uplatňuje slovenská vláda. Finanční moc může získat bez většího úsilí každý chytrák.

Na Slovensku už svého Dona Quiota mají. Je jím slovenský ministr vnitra. Statečně bojuje za správnou věc, i bez podpory premiéra. Jeho úsilí bohužel vychází na prázdno. To dokazuje, jaký bezpečnostní úpadek Slovensko prožívá, stěžují si v deníku Sme.

USA bojují s opilstvým. Už od dob prohibice se v Americe neví, jak proti alkoholu bojovat. Teď je tu problém s nadměrným pitím mladistvých, informuje International Herald Tribune. Vcelku slabou mediální kampaň, kterou vláda rozjela, přerušila kontroverzní zpráva americké Akademie věd. Podle ní má kampaň proti pití mladistvých důsledky pro celou společnost. Od vlády, kterou krátí na daních, až po nic netušící rodiče mladých opilců.

Zpráva Akademie věd naštěstí také píše, že osvětová akce je nutná a bez ní to nepůjde. Kongres by teď měl vzít rozum do hrsti. Tlačí na něj totiž i alkoholový a hlavně pivní průmysl. Snad si ze všech těch informací vybere tu správnou, doufá International Herald Tribune.

Markéta Kaclová, Pavel Novák, Petra Lazáková, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme