Zahraniční noviny o petiční akci Rakušanů
Dnešní zahraniční tisk píše o tématech jako: dosavadní průběh petiční akce Rakušanů proti Temelínu, svatá válka generála Mušarafa v Pákistánu a Edmund Stoiber a jeho kandidatura na německého kancléře.
V popředí zájmu rakouských sdělovacích prostředků je v těchto dnech česká jaderná elektrárna Temelín. U našich jižních sousedů už totiž druhým dnem pokračuje hlasování lidu Veto proti Temelínu, petice, kterou organizuje vládní Strana Svobodných.
Z komentáře listu Kurier cituje vídeňská zpravodajka Radiožurnálu Marie Woodhamsová.
S odstavením své jaderné elektrárny Kozloduj mají i Bulhaři. Bulharská levicově-liberální Sega tak poznamenala ke zdráhání Bulharska dodržet lhůty dojednané v roce 1999 s Evropskou unií o zastavení jejího provozu: Kvůli pozvání k přijímacím pohovorům do Evropské unie jsme my, Bulhaři, museli v hodině dvanácté obětovat čtyři jaderné reaktory v Kozloduji. Evropský komisař Verheugen teď sklízí, co zasel: Tentýž komisař prosadil na summitu EU v roce 2001 v Laekenu skupinu deseti uchazečů o členství, kteří by se k Unii měli připojit v roce 2004 - přestože někteří z nich nepochybně nesplňují kritéria o nic víc než zatím nepřizvané Bulharsko a Rumunsko.
Je pravda, pokračuje bulharský list, že na Západě si neváží státu, který vypovídá dohody uzavřené jeho předchozími vládami. Ale na Západě i v Unii si ještě méně váží státu, který není schopen bojovat za své národní zájmy. S naší jadernou energetikou se někdy nějak do Evropské unie dostaneme. Ale bez ní bychom se vrátili do středověku.
Riskantním obratem v Pákistánu nadepsala vídeňská Die Presse svůj komentář k zahájení boje proti islámským fundamentalistům v této zemi.
Vezmeme-li šéfa státu Parvíze Mušarafa za slovo, pak se v Pákistánu rýsuje skutečný obrat. V televizním projevu, očekávaném se značným napětím, vyhlásil prezident radikálním islámistům otevřený boj. Tento zvrat není bez rizika. Po desítky let vyvolával a podporoval Pákistán více či méně otevřeně trendy, které teď jeho autoritativní generál tlačí do kouta. Parvíz Mušaraf hodlá skoncovat se systémem, který je v Pákistánu už od vojenské diktatury z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let hluboce zakořeněn. Po léta vedla tamní armáda jakousi "zástupní" válku v Kašmíru a kooperovala přitom právě s těmi radikálními skupinami, které teď Mušaraf zakazuje. Hněv "božích bojovníků" bude mít od nynějška nového adresáta: "zrádce" Parvíze Mušarafa.
Dánský deník Politiken napsal ke kandidatuře bavorského premiéra a šéfa CSU Edmunda Stoibera na úřad spolkového kancléře:
Současný kancléř Gerhard Schröder vyjádřil obavy z radikalizace demokratické pravice a polarizace v Německu po oznámení Stoiberovy kandidatury pro volby 22. září. Schröderovy obavy jsou opodstatněné: Edmund Stoiber je mnohem nekompromisnější a mnohem pravicovější kandidát než předsedkyně mnohem větší unionistické CDU Angela Merkelová.
Teď má tedy německá pravice kandidáta na křeslo kancléře, který se svým veřejným vystupováním více hodí ke kancléři Schröderovi pro nadcházející politický souboj. Má však v jeho osobě také bavorského vůdce, jehož mentorem byl sporný Franz-Joseph Strauss a který stojí politicky na pravém křídle v Evropě, kde pravicové strany postavily do středu svých politických aktivit jednoznačně populistické zostření přistěhovalecké politiky.
