Zahraniční noviny o švédském referendu
Zahraniční noviny se samozřejmě věnují hlavně švédskému rozhodnému NE, stejně tak ale rozebírají izraelské úmysly ohledně Jásira Arafata.
I přes dramatické okolnosti je verdikt Švédů více než jasný. Politické a hospodářské špičky bojovaly za euro neúspěšně, komentuje švédské referendum švýcarský list Tagesanzeiger.
Strach, že s příchodem evropské měny ztratí Seveřané podstatnou část ze svého "státu blahobytu", byl příliš velký. Ani přátelé eura, jejichž řady se rozrostly po smrti ministryně zahraničí Anny Lindhové, nemohli výsledek zvrátit. Rozhodnutí švédských občanů bylo učiněno i bez jejich přispění, domnívá se švýcarský list.
Výsledek rovněž představuje vyslovení nedůvěry Bruselu. I přes úspěšné členství v Evropské unii Švédové stále nepovažují činnost Evropské centrální banky za prospěšnou. Vidí to ostatně na příkladu Německa a Francie, jejichž ekonomiky se po zavedení společné měny potácejí v dluzích. Švédský ministr financí dokonce svému francouzskému kolegovi předhodil, že částečně může za neúspěšné referendum on, píše ve svém komentáři švýcarský list Tagesanzeiger.
Rozhodnutí izraelské vlády odstranit Jásira Arafata, je pod kritickou palbou už od chvíle, kdy bylo zveřejněno, domnívá se izraelský deník Haaretz.
Varování přicházejí ze všech světových stran, přesto nápad na likvidaci palestinského předáka stojí v centru pozornosti vlády Ariela Šarona. Oblíbený je každý, kdo přichází s novými a ještě pádnějšími důvody pro Arafatovu smrt. Už se nemluví o odstranění, ale přímo o likvidaci, podotýká izraelský komentátor.
A jestliže pouhý nápad vzbuzuje obavy, jaké pak budou konečné důsledky? Šaronova reakce je nejspíš vyjádřením nespokojenosti s příliš měkkým přístupem amerického prezidenta George Bushe k Jásiru Arafatovi. Že agresivní postup nutně vyvolá negativní reakce, musel tak zkušený politik, jakým je izraelský premiér, vědět. I on však musí mít na paměti, že za tento stupidní nápad může platit nejen on, ale celý Izrael, uzavírá komentář izraelský list Haaretz.
Ubývá snad kritiků globalizace? Uvažuje německý deník Die Tageszeitung...
Jen pár tisícovek odpůrců sjednocení světa našlo cestu do mexického Cancúnu. Za známku poklesu zájmu o protesty to nelze považovat, absence demonstrantů při zasedání Světové obchodní organizace spíše ukazuje na nedostupnost místa, kde se zasedání koná.
Ke kritikům globalizace nepatří tak jako v Evropě především studenti a vzdělaní lidé. Ve Střední Americe jsou to v první řadě rolníci. A ti by potřebné peníze na cestu do Cancúnu jen stěží obětovali. Ani z Evropy či Spojených států nepřicestovalo mnoho demonstrantů, a to je dobře, domnívá se německý list.
Zdá se, že mnozí odpůrci globalizace už pochopili, že při podobných příležitostech mohou předvést svůj názor také symbolicky. Protestní akce, které provázely předchozí jednání světových hospodářských špiček, měly přeci jen poněkud dramatičtější nádech. Oponenti by měli zaměřit svou pozornost spíše na jiný způsob ovlivňování a vyjadřování svých názorů. A jestliže chtějí svou sílu veřejně ukázat, mohli by tak činit prostřednictvím finanční podpory místních aktivistů. Tak například za peníze na cestu jednoho Němce může v Cancúnu demonstrovat více než sto Mexičanů, navrhuje německý deník Die Tageszeitung.
Cesty se pro papeže stávají utrpením, domnívá se slovenský deník Pravda.
Otázka, zda je vhodné, aby Svatý otec ještě cestoval, napadne snad každého, který sledoval jeho návštěvu na Slovensku. Papežův pontifikát symbolizuje především světoběžnictví, jemuž se věnuje už 25 let ve svém úřadě. Osobní trápení se stalo součástí jeho poslání. Představitelé Vatikánu se snaží brát situaci, kdy papež ani nedokázal přečíst projev, z pozitivního hlediska.
Jeho problémy jsou evidentní, co mě však dojímá, je to, že se je nesnaží zakrývat a včleňuje je dokonce do svých misí, cituje slovenský deník vatikánského mluvčího. Nikdo neví, zda Jan Pavel II. zavítal na Slovensko naposledy. Podle mnohých pozorovatelů současný papež dokáže vždy překvapit, píše slovenský deník Pravda.
