Zahraniční tisk a blízkovýchodní konflikt
Hned z několika úhlů se podíváme na blízkovýchodní evergreen s ohledem na izraelský krvavý útok na Gazu a pozornost budeme věnovat i krizi na světových burzách. Perfektní válka neexistuje. Je jen v počítačových hrách a v hlavách troufalých vojenských stratégů, napsala rakouská Die Presse.
Lidské selhání zůstává u veškeré techniky pramenem chyb, které mohou mít fatální následky. Naposledy to dokázala Gaza. Toho by si měli být šéfové vlád válčících států vědomi, protože jsou to oni, kdo nese konečnou zodpovědnost. To, že Izrael zabíjí domnělé teroristy bez soudního řízení, je sporné. Ještě horší by bylo, kdyby se potvrdil dojem, že Izrael bere ve svém boji úmrtí civilistů do úvahy. Pak by nebyl daleko morální propasti, ve které zuří sebevražední atentátníci, dodává vídeňská Die Presse.
Izraeli musí být dovoleno vést svou válku, oponují názoru většiny deníků londýnské Timesy. Krvavá minulost Saláha Šihady a účast na plánování teroristických útoků činí jeho pronásledování srovnatelné s pátráním Západu po vůdci Al Kajdy. Velký nářek nad tím, jak rozporuplným a nezodpovědným způsobem byl útok proveden, opravňuje kritiky Izraele k tomu, aby se soustředili na tragický způsob operace, místo aby se zabývali skutečností. Ale dokud se tato skutečnost nezmění, musí být Izraeli dovoleno vést sebeobrannou válku. Válku, ve které by ukázal svou vnitřní sílu, vyvaroval se přehnaného násilí a přiznal své chyby, dodávají britské The Times.
Po útoku Izraelců na Gazu zůstává slabá naděje, že by byla americká politika na Blízkém východě vyrovnanější, napsal pařížský deník Le Monde. Se stejně neurčitými nadějemi se potýkají i Izraelci. Jeden z vysokých vojenských představitelů za Izraelce poznamenal, že by k leteckému úderu nedošlo, kdyby bývali znali následky. Takový názor ničí naději, že by část armády znala i jinou strategii, než brutální násilnou odplatu, kterou zavedl Ariel Šaron. Stát by se ale měl držet tezí, které jsou neslučitelné s názory teroristů. Na to by neměla Šaronova vláda zapomínat, zdůrazňuje francouzský Le Monde.
Belgické hospodářské noviny L´Echo komentují krizi na mezinárodní burzách, ke které napsaly: Není to ani konec liberalismu, ani pohřbení finančních trhů. Jde jen o přelom epoch, konec jedné generace. Musíme jen doufat, že se tato krize nerozšíří za hranice burzy a nepřemění se v systémovou nebo hospodářskou krizi. Finanční a měnoví odborníci musejí prokázat velkou ostražitost.
Švýcarský Berner Zeitung ke stejnému tématu dodává: Jestliže Amerika přijde kvůli napínanému kurzu akcií o téměř osm biliónů dolarů, jestli ve Švýcarsku ztratí akcie firem Zürich nebo Credit Suisse v meziročním srovnání 60 procent, jestli ABB zažije v jednom dni propad o 41 procent, je celá hospodářská struktura v nebezpečí.
Podnikatelé by mohli přestat přijímat peníze prostřednictvím burzy a odložit investice do nových pracovních míst na později. Banky by musely odepsat půjčky, které daly krachujícím firmám, a utáhnout kohoutek s půjčkami. Pojišťovny vidí, jak jejich kapitál mizí a přebytečné podíly se ocitnou na vratkém základě. Zděšení roste, knoflík na vypnutí hororových zpráv bohužel neexistuje, dodává Die Berner Zeitung.
Napětí mezi HZDS a Gašparovičovým HZD se stupňuje, poznamenává dnes slovenský deník Sme. Představitelé Mečiarova hnutí podrážděně reagují na přibývající informace, že členové HZDS přestupují do HZD. O nervózitě svědčí i svolávání mimořádných členských schůzí, na kterých mají zodpovědní funkcionáři upevňovat sebevědomí a loajalitu řadových členů hnutí. Rozčarování mohlo způsobit i skutečnost, že se s Ivanem Gašparovičem veřejně setkali velvyslanci dvou zemí Visegrádské čtyřky, Polska a Česka.
To naznačuje, že šéf HZD ani jeho strana nebudou v takové zahraničněpolitické izolaci jako Vladimír Mečiar se svým hnutím. Blížící se volby budou provokovat vedoucí představitele HZDS k slovním útokům na Gašparoviče a HZD. Komu to prospěje, rozhodnou voliči. Obě strany budou přece bojovat o ty samé, uzavírá dnešní Sme. .
