Zahraniční tisk o americkém zbrojním průmyslu

Americký zbrojní průmysl má namále. Ještě v roce 2001 činil zisk z vývozu zbraní ve Spojených státech Amerických přes třicet šest miliard dolarů, píše ruská Pravda. Dnes, když se USA připravují na válku, je vývoz pokryt značnými restrikcemi. V příštím roce tak americký vojenský průmysl bude muset hodně lobbovat a apelovat na ekonomické cítění vlády.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Ani to však nebude jednoduché - americký zbrojní průmysl má totiž většinu svých výroben mimo území Spojených států, například v Turecku nebo v Izraeli, takže příjmy z daní a příležitost zaměstnání plynou do těchto zemí.

Hlavním problémem zámořských zbrojařů je ale boj s veřejným míněním. Američané totiž požadují přísnou kontrolu tohoto odvětví, protože podle nich si až příliš amerických zbraní našlo cestu do regionálních válečných konfliktů. Například v roce 1999 dodali Američané zbraně za šest miliard dolarů do zemí, které sami označili za zásadně porušující lidská práva. A od roku 1998 Spojené státy exportovaly do rozvojových zemí s místním sociálním konfliktem více než šedesát osm procent vyrobených zbraní.

Podle deníku Pravda ale běžné Američany nejvíce pobouřila snaha armády uvalit na zbrojní průmysl informační embargo. Nespokojenost Američanů se zbrojní politikou stále sílí a začíná být vážným problémem, varuje ruská Pravda.

Polská Gazeta Wyborcza komentuje božíhodové gesto čínského prezidenta Tiang Ce Mina. Ten, na popud amerického prezidenta Bushe, na jehož ranč v Texasu byl pozván, nechal propustit z vězení čínského disidenta Xu Wenliho. Podle deníku ale to, že je čínský prezident dobře vychovaný a umí oplatit pozvání smířlivým gestem, takovým malým dárkem, není žádným důvodem k optimismu. Xu Wenli je jedním z nejstarších a nejzapálenějších disidentů v Číně, a také proto se octil na seznamu nespravedlivě vězněných, který si vede americká vláda. Ale ani on se příliš neraduje - ví, že represe odpůrců je oblíbeným zvykem totalitních režimů.

Xuovo propuštění má mezinárodní kontext - cílem bylo ukázat dobrou vůli Číny vůči Američanům, vždyť při řešení situace v Severní Koreji spolu chtějí spolupracovat. Odkrývá ale i model důvěrně známý z jiných totalitních režimů - tedy takzvaný obchod s disidenty. Nejen Sovětský svaz, ale i bývalá Německá demokratická republika či Kuba dosahovaly a dosahují ústupků od svých kapitalistických politických partnerů rafinovaným manipulováním s disidenty. Prezident Bush by možná na svůj texaský ranč měl zvát čínské džentlmeny častěji, dodává Gazeta Wyborcza.

Americký magazín Time rekapituluje uplynulý rok v kultuře. Letos se podle časopisu do literatury, filmu i do hudby promítaly pocity, sny a strachy Američanů. Loňské 11. září prostě navždy ovlivnilo světovou kulturu, a to i tu komerční. Knihy s tématem tohoto osudového okamžiku se staly bestsellery, mnoho televizních stanic věnovalo prvnímu výročí zářijového incidentu několik pořadů. Ve Spojených státech se 11. září stalo přímo virtuálním svátkem. Změní se ale daleko víc - například katastrofické filmy dostanou úplně novou podobu. A katastrofická realita se pomalu dostává do kultury - z Usámy Bin Ládina se stal stroj na popkulturu.

Letošní rok byl podle Timu opět ve znamení snahy rozrušit zkostnatělou strukturu hlavního proudu - ať už v hudbě nebo ve filmu. V hudbě se o to, podle amerického časopisu, postaral rapper Eminem, který také prokázal své vlastenectví v monumentální hudební akci na podporu obětí terorismu, která v tomto roce proběhla. Správnou cestu ukazuje svým posluchačům také prostřednictvím politicky angažovaných písní, v nichž předpověděl útok na Irák dříve, než se objevil v novinách.

Hollywoodskému pozlátku zase zasadila ránu komedie Moje tlustá řecká svatba. Romantická pohádka, která je plná jemné ironie zasahující typický americký multikulturalismus a kult krásy charakterizuje celý letošní kulturní rok: pod vlivem neočekávaných světových událostí smetla vlna upřímnosti glorifikovaný svět celebrit, píše magazín Time.

V záplavě prognóz na příští rok uveřejnil slovenský deník Národná Obroda jednu kuriózní - rok 2003 bude podle ní pro mnohé země rokem válečného utrpení a hospodářské recese, ale Čína se může těšit na politickou stabilitu a mohutný hospodářský růst. Alespoň to tvrdí uznávaný taiwanský astrolog Ju Čchue Čchung. Podle čínského kalendáře totiž nastávající rok ovce přináší novou energii a zatímco moc Číny se díky ní uplatní, pro Západ to bude znamenat začátek úpadku. Muslimové budou dál útočit na Spojené státy americké, což zapříčiní jejich hospodářský úpadek. Svérázný astrolog také předpovídá válku mezi Američany a jakousi tropickou rovníkovou zemí.

Podle Čchue Čhunga začala 11. září 2001 třetí světová válka, a tu se Západu povede zastavit jen tehdy, když spojí své síly s mocnou Čínou. Astrolog tvrdí, že taková předpověď se objevila v tisíce let staré astrologické knize. Optimisticky dodává, že v příštím roce bude také dopaden nejhledanější terorista Usáma Bin Ládin, a pokud ne, pak zemře na konci roku 2003 nebo 2004. Předpověď taiwanského astrologa otiskla Národná Obroda.

Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme