Zahraniční tisk o iniciativě Joschky Fischera na Blízkém Východě

Zahraniční tisk si dnes všímá blízkovýchodní iniciativy spolkového ministra zahraničí Joschky Fischera, mise Severoatlantické aliance v Makedonii a další hrozící krize na Balkáně kolem nezávislosti Černé Hory. Zabývá se také závažnými změnami v Libanonu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Švýcarský list "Basler Zeitung" komentuje nynější blízkovýchodní iniciativu spolkového ministra zahraničí Fischera a konstatuje, že na rozdíl od červnové cesty, kdy došlo k sebevražednému atentátu na jednu izraelskou diskotéku, měl Joschka Fischer tentokrát situaci snazší: Jak prezident Arafat, tak i ministr zahraničí Perez vyjádřili ochotu se setkat, a to v Berlíně. Přípravy a předběžná jednání už začaly a šéf německé diplomacie Arafatovi už také předal Perezovy jednací návrhy. Tím byl učiněn sice první, i když zatím jen mini-krůček správným směrem, píše "Basler Zeitung".

Už celé století spolu Židé a Arabové ve Svaté zemi válčí, píše v komentáři nazvaném "Mission Possible" německý deník "Die Welt". Tady při nejlepší vůli nelze vyčarovat mír z kouzelnického klobouku, ba ani z německého. To dobře ví i spolkový ministr zahraničí Joschka Fischer. Zároveň však také ví, že má u Izraelců i Palestinců stejně velkou autoritu. Má totiž tři vlastnosti, které v tomto regionu platí víc než kdekoli jinde. Je věrohodný - víc než mnohý britský nebo francouzský diplomat. Hovoří s oběma stranami stejně otevřeně. Je tvrdý - a na Blízkém východě se tvrdost cení víc než smířlivost. Už v červnu řekl po atentátu v Tel Avivu Jásiru Arafatovi na rovinu, že Německo a Evropa už nebudou odsuzovat izraelské odvetné útoky, pokud Arafat palestinské teroristy neumírní. Což vzápětí - aspoň dočasně - udělal. Izraelci naopak ocenili, že se Fischer u Palestinců prosadil. Německo na Blízkém Východě považují za"hlas Evropy". Arabské země podporují Palestince plamennými výzvami, ale Evropané financují jejich ekonomické přežití, přičemž Německo má na tom lví podíl. Palestinci to dobře vědí a uznávají. Ministr Joschka Fischer se nyní pokouší německou prestiž zvýšit více penězi na miskách vah a získat, případně vynutit, za to méně násilí na Blízkém Východě, uvádí mimojiné německý list "Die Welt".

K rozhodnutí Rady NATO o přesunu jednotek Aliance do Makedonie poznamenává římská "La Repubblica": Vojáci jdou. Jsou tu ještě jistá rizika, ale vojáci NATO jdou do "krásné mírové mise" v Makedonii, jak to označil italský ministr obrany Antonio Martino a minitr zahraničí Renato Ruggiero. Kolem této mírové akce existuje mnoho obav. Kontingent NATO o síle 3500 příslušníků se má podílet na kontrole dodržování dohody mezi makedonskou vládou a albánskými rebely v zemi. Jenže ozbrojené incidenty trvají a řada povstaleckých skupin hodlá v boji pokračovat. Jedinou jistotou je v dané chvíli omezená doba nasazení jednotek NATO, uvádí "La Repubblica".

Vídeňská "Die Presse" se obává "příští krize v Jugoslávii" a k tématu napsala: Zatímco se zraky všech upírají k Makedonii, rýsuje se na Balkáně další krize kolem nezávislosti Černé Hory, která by mohla přerůst v nový ozbrojený konflikt. Zprávy z Bělehradu by nás měly zaprvé vyburcovat a zadruhé zaostřit opět pohled Evropy na takzvanou zbytkovou Jugoslávii. Srbská vládní koalice se rozpadla, protože strana prezidenta Koštunici ji pod tíhou nedávné vraždy a bezpočtu různých fám opustila. Mocenský boj mezi nacionalisty a premiérem Djindjičem eskaluje. Mluví se o prezidentském pokusu o puč a také o nechuti premiéra provést změny v kabinetu. Co když se v této situaci bude chtít Černá Hora od Srbska odtrhnout? Bude se srbský mocenský boj odehrávat tam? A až zase začne hořet, bude Evropa překvapena, varuje vídeňská "Die Presse".

Moskevská "Rossijskaja Gazeta" ke krizi demokratického vedení Jugoslávie bez obalu píše, že Západ hodlá "demontovat Jugoslávii". Stalo se už smutnou tradicí, že se začátkem podzimu se v Jugoslávii opět schyluje k politické krizi. Někdejší protivníci ex-prezidenta Miloševiče se rozštěpili. Takzvaně "pragmatická ochota" stoupenců premiéra Zorana Djindjiče spolupracovat tu a tam s USA a s NATO vytváří nový problém: Západ nadále sází na zcela loajální politiky s cílem svazovou republiku Jugoslávii plně demontovat, soudí "Rossijskaja Gazeta".

Nezávislý pařížský "Le Monde" si naopak všímá neméně závažných změn v Libanonu: Už několik týdnů dochází v Libanonu k zásadním změnám a k nebezpečnému regresu. Z podnětu syrského Damašku a se souhlasem libanonského prezidenta a bývalého velitele armády Emila Lahouda se bejrútský režim zjevně opět militarizuje. Někteří pozorovatelé dokonce začínají mluvit o "plíživém vojenském převratu". Jisté je, že syrská armáda a její tajné služby už řadu týdnů hrají stále silnější roli na politické scéně na úkor vlády a parlamentu. Ztráta jejich autority je patrná už od začátku srpna, kdy hlava křesťanských maronitů - patriarcha Nasralláh Sfeir - podnikl triumfální cestu do pohoří Šúf. Poté došlo k brutálním raziím proti antisyrským křesťanům, připomíná pařížský "Le Monde".

Petr Vavrouška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru