Zahraniční tisk o požadavcích kandidátských zemí
Dnešní zahraniční noviny píší o polském pohledu na běloruského prezidenta Lukašenka, o požadavcích kandidátských zemí EU a vleklé krizi v Argentině.
Polský list Rzeczpospolita komentuje úmysl Evropské unie vydat časově neomezený zákaz vstupu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka do států evropské patnáctky.
Britské Financial Times se zabývají sporným bodem jednání s Evropskou unií - dotacemi zemědělcům. Kandidátské země chtějí dosáhnout lepších finančních podmínek, než bylo dohodnuto minulý měsíc představiteli Evropské unie v Bruselu. Představitelé unie už nabídku, kterou českým zemědělcům dali, zlepšit nemohou. Přesto se očekává, že na prosincovém summitu v Kodani Unie udělá ještě několik ústupků - například nabídne všem deseti kandidátům o jednu nebo o dvě miliardy víc, než původně přislíbila.
Severokorejská média velmi podrážděně reagují na rozhodnutí Spojených států a jejich spojenců - Japonska, Jižní Koreje a Evropské unie - pozastavit dodávky pohonných hmot, které jsou pro tento totalitní režim životně důležité. Spojenci tak rozhodli kvůli tomu, že Pchjongjang porušil dohodu o nešíření atomových zbraní.
Americký magazín Christian Science Monitor se zabývá postojem Iráku k instituci komisařů OSN. Irácký vůdce Saddám Husajn se podle něj bude snažit využít rozpor mezi Spojenými státy a jejich spojenci Francií a Ruskem. Ne, že by spojenci tolerovali drobné provokace ze strany blízkovýchodního režimu. Americký prezident Bush totiž prohlásil, že při jakékoliv známce iráckého odporu okamžitě zaútočí.
Irák spíše využije prohlášení Kofiho Annana. Některé státy se podle něj obávají, že si USA najdou jakoukoliv omluvu pro nečekaný útok. Taková situace poskytuje Saddámu Husajnovi prostor pro drobné manipulace a zdržování inspektorů. Irák totiž hraje o čas: do osmého prosince musí dokázat, že nevlastní chemické a biologické zbraně, tak jak před nedávnem jeho vláda prohlásila. Snaha zakrýt přítomnost zbraní a znesnadnit inspektorům jejich práci je podle některých komentátorů více nebezpečná, než ponechání Iráku jeho autonomii.
Finanční společnosti v USA se dohadují, zda mají poskytnout Argentině úvěr ve výši devíti miliard dolarů, píše se v listu Washington Post. Argentina se stále utápí v ekonomické krizi, ačkoliv si už dříve vzala úvěr na čtyřicet osm miliard amerických dolarů. Tím se ale vyřešily jen symptomy krize, nikoliv její příčiny. Problémy vznikají z nedostatečné argentinské legislativy. Sedmdesát pět procent výdajů totiž dostává pouhá pětina obyvatelstva.
Mezi další vleklé choroby argentinského aparátu patří korupce. To dokazuje i fakt, že organizace Transparency Internatonal zařadila Argentinu na konec svého žebříčku transparence. Spojené státy teď tedy zvažují, zda mají Argentině pomoci - ta se totiž staví proti útoku na Irák. Otázkou tedy není, zda Argentina potřebuje naši pomoc, ale zda si ji zaslouží.
