Zahraniční tisk se soustředí na jednání o izraelské vládě

Zahraniční tisk se věnuje především aktuálnímu vývoji na Blízkém Východě, diskusím o americkém protiraketovém systému a nejednotné hospodářské politice Evropské unie.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ke koaliční dohodě v Izraeli poznamenává italská La Repubblica, že „vítěz a poražený se konečně sešli: ex-premiér Ehud Barak je ochoten přijmout ministerské křeslo v kabinetu Ariela Šarona, přestože po volební porážce prohlašoval, že odchází z politiky. Poněkud si teď protiřečí. Sice se vzdal funkce šéfa Strany práce i křesla poslance, zároveň však v politice zůstává, a to na nejdůležitějším postu Izraele hned za premiérem: jako ministr obrany. Toto rozhodnutí však může levicovou Stranu práce rozštěpit, dodává La Repubblica.

Milánský Corriere della Sera k situaci na Blízkém východě napsal: To už není jen intifáda, to je totální válka. Na jedné straně Izraelci, kteří až na výjimky své sousedy vytrvale přehlížejí. Na druhé straně Palestinci, jejichž situace je zoufalá. Ehud Barak navrhoval možné řešení, Jásir Arafat je odmítl a dokázal tím celou svou neschopnost a dvojsečnost: Ve dne mluví o míru, v noci nabádá k válce, uvádí Corierre della Sera.

Francouzský list Ouest France uvádí, že nový šéf Bílého domu ve Washingtonu dal projektu chystaného protiraketového systému „zelenou. Tímto slibem poskytnout miliardy dolarů v podobě veřejných úvěrů vyrovnává George Bush své dluhy u vojensko-průmyslové lobby, která spolufinancovala jeho volební kampaň. Především tím Bush financuje rozsáhlý výzkumný záměr, který by měl na dlouhá léta zajistit USA technologickou převahu ve všech vojenských i civilních resortech, připomíná Ouest France.

V „eurozóně chybí společná ekonomická politika, poznamenal v souvislosti se zaváděním společné evropské měny nizozemský De Volkskrant. Hospodářská politika v jednotlivých zemích eurozóny je vzájemně spojena asi jako vrstva písku. Navzdory všem dobrým úmyslům k lepší koordinaci trvají různé státy prozatím na svých specifických zájmech, takže Evropská centrální banka vlastně neví, na čem je. Je centrální monetární autoritou v Evropě, chybí jí však protipól - nějaká centrální finančně-ekonomická autorita. V úsilí čelit možným politickým rizikům musí prezident Evropské centrální banky Wim Duisenberg držet úroky v Unii na vyšší úrovni, než je vlastně nutné. To však poškozuje ekonomický rozvoj Evropy, soudí haagský De Volkskrant.

Maďarský deník Új Szó vycházející v Bratislavě píše, že nejsvědomitějším pracujícím dnešního Rumunska je žebrák. Jejich počet nelze přesně určit, ale odhaduje se na několik desítek tisíc. Jen v Bukurešti působí tři vzájemně oddělené sítě žebráků. Jejich společenství je velmi disciplinované a dobře organizované. V čele stojí „bankéř, který od svých podřízených denně vybírá zisky. Pak rozdává drobné. Důležitou funkci má i „kontrolor - ten denně objíždí obsazená místa, aby zjistil, zda se nikdo „nefláká. Všechny sítě mají své „diplomaty, kteří urovnávají spory mezi jednotlivci nebo celými gangy.

Žebráci v Bukurešti pracují denně 12 hodin a své místo smějí krátce opustit jen kvůli „hygieně. Méně nadaní pracují mimo městské centrum. Za místa ve středu města se šéfům platí vyšší sazby. Každá ze tří sítí má přísně vymezeno své „teritorium. Členové společenství jsou vázáni mlčením o organizaci a jejích šéfech. Druhým zákonem je vzájemná solidarita a pomoc v případě potíží. Třetím pravidlem je povinnost chodit špinaví, zanedbaní a otrhaní. Průměrný žebrák si v Rumunsku dnes vydělá až třikrát víc než je průměrná měsíční mzda v zemi, uvádí maďarský list Új Szó.

Víkendová příloha rakouského deníku Die Presse - Schaufenster přináší článek o čokoládě nazvaný Sladká medicína. Už staří Mayové a Olmékové užívali kakao jako přírodní produkt proti únavě, stavům úzkosti a depresím. Vyvolává pohodu a zvyšuje produkci takzvaného „hormonu štěstí - serotoninu. Dnešní čokoláda ve všech podobách tedy nevytváří u člověka jen pocit štěstí a dobrou náladu, ale podle nejnovějších vědeckých studií podporuje i lidské zdraví. Obsažené třísloviny - odborně nazývané polyfenoly - které čokoládě dodávají příjemně nahořklou chuť, ničí i agresivní volné radikály, které lze mimojiné činit spoluzodpovědné například i za srdeční infarkt a za rakovinu, informuje článek ve víkendové příloze rakouského deníku Die Presse.

Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme