Západ reaguje na dění v Egyptě hlavně obavami o demokracii
Na vývoj v Egyptě, kde armáda ukončila roční vládu prezidenta Muhammada Mursího a jeho Muslimského bratrstva a vyzvala k novým volbám, začaly už v průběhu noci přicházet první reakce ze zahraničí. Západní země poukazují především na nebezpečí vojenského zásahu v demokratické zemi.
Sesazení egyptského prezidenta se nelíbí například americkému prezidentovi Baracku Obamovi, který vyzval zemi k rychlému návratu k civilní vládě vzešlé z demokratických voleb. "Jednejte rychle a zodpovědně. Předejte vládu zpátky civilistům. Vyhněte se svévolnému zatýkání,“ vzkázal Obama egyptské armádě.
Převrat může mít za následek ukončení pomoci,kterou Spojené státy Egyptu poskytují. Jestli nevrátí egyptská armáda moc do rukou civilistů, nemusí podle Obamy od Ameriky dostat vojenskou a ekonomickou pomoc ve výši asi jedné a půl miliardy dolarů, tedy zhruba 30 miliard korun ročně. To by zemi uvrhlo do ještě větších ekonomických problémů.
Ke zdrženlivosti vyzval všechny strany vnitropolitického konfliktu v Egyptě britský ministr zahraničí William Hague. „Všichni aktéři by měli reagovat na touhu egyptského lidu po rychlejší ekonomické a politické transformaci," stojí v prohlášení šéfa britské diplomacie.
William Hague doslova uvádí, že „nepodporuje vojenskou intervenci coby způsob řešení sporů v demokratickém systému“.
Egyptská armáda ukončila vládu islamistů. Při následných střetech v ulicích umírali lidé
Číst článek
Šanci na demokratickou budoucnost si prý Egypťané těžce vydobyli před dvěma a půl lety. Všechny strany by podle Haguea měly ukázat „vůdcovství a vizi, stejně jako se vyvarovat násilí“.
Britské občany Londýn vyzývá, aby necestovali do většiny míst v Egyptě, s výjimkou letovisek u Rudého moře.
Se znepokojením situaci v Egyptě sleduje také německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. „Vyzýváme všechny zúčastněné strany, aby se drželi demokratických standardů, vyhnuli se jakémukoliv násilí a pokračovali v demokratickém dialogu. Prožíváme důležité okamžiky egyptské historie a já z celého srdce doufám, že Egypt bude pokračovat na své cestě k demokracii,“ uvedl Westerwelle.
Ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová pak vyzvala k urychleným svobodným a spravedlivým prezidentským i parlamentním volbám a schválení ústavy. Ashtonová také odsoudila násilnosti.
Ministerstvo zahraničí Ruské federace vyzvalo hlavní politické síly v Egyptě, aby nepoužívaly násilí a zachovaly zdrženlivost v zájmu všech obyvatel Egypta různých národností a víry.
Ke klidu vyzval všechny zúčastněné strany v Egyptě generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Prozatímní prezident Egypta Adlí Mansúr složil přísahu, země se zklidňuje
Číst článek
Izrael zatím oficiálně nereaguje. Premiér Netanjahu dokonce vydal příkaz členům vlády, aby se k situaci nevyjadřovali. Izrael ji ale velmi bedlivě sleduje. Někteří bezpečnostní činitelé projevují obavy, že chaos, který v Egyptě panuje, ještě posílí radikální džihádistické skupiny, které už teď operují na Sinajském poloostrově.
Palestinské hnutí Hamás, které dosud těžilo z toho, že v Egyptě vládlo Muslimské bratrstvo, se rovněž oficiálně nevyjádřilo, ale projevilo určité obavy z destabilizace Egypta. Naopak palestinský prezident Mahmúd Abbás velmi rychle blahopřál novému prezidentovi Mansúrovi.
Ozvali se i zástupci muslimských zemí. Jejich reakce jsou vesměs kladné. Třeba saudskoarabský král Abdalláh poblahopřál předsedovi egyptského ústavního soudu Mansúrovi, dočasné hlavě státu.
Svržení Mursího ocenil například syrský prezident Bašár Asad, který to označil to za konec „politického islámu“. A změny v Egyptě uvítaly i Spojené arabské emiráty. Turecko a Tunisko je naopak označují za puč. Katar oznámil, že bude spolupracovat i s novou vládou.
