Západní mocnosti připouštějí, že rezoluci k Sýrii nejspíš v OSN neprosadí
Rada bezpečnosti OSN by měla už dnes večer jednat o rezoluci k syrské krizi. Na stole je návrh Arabské ligy vyzývající k odchodu syrského prezidenta Asada. Rezoluci podporují i západní vlády. Rusko ale zopakovalo, že takový návrh nepodpoří. Západní činitelé proto připouštějí, že ani tentokrát nakonec žádná rezoluce nemusí být schválená.
Ve prospěch rezoluce proti syrskému režimu chtějí v sídle OSN promluvit ministři zahraničí Spojených států, Velké Británie a Francie. Výzva k postupnému předání moci v Damašku je podle nich jedinou šancí, jak zastavit násilí.
Mluvčí Bílého domu Jay Carney říká, že pád Bašára Asada je nevyhnutelný, že jeho vláda ztratila moc nad zemí.
„S Ruskem a dalšími partnery musíme využít všechny páky, které Rada bezpečnosti má k dispozici,“ dodává Jay Carney.
O tématu mluvil na Rádiu Česko zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák
Naopak náměstek ruské diplomacie Gennadij Gatilov prohlásil, že taková rezoluce ‚znemožňuje kompromis‘, a že je ‚cestou k občanské válce‘.
Rezoluce by mohla obsahovat také hrozbu ekonomických sankcí či zbrojního embarga. Rusko v takovém případě hrozí použít své právo veta.
„Rusové chtějí každopádně zabránit dvěma věcem. Chtějí zabránit ozbrojenému zásahu typu, jakému jsme byli v loňském roce svědky v Libyi, a chtějí, aby neplatil zákaz prodeje zbraní Sýrii. Rusko má v tomto ohledu v Sýrii velké zájmy a závazky,“ uvádí komentátor ČRo 6 Libor Dvořák.
Rýsuje se tam podle něj například prodej 36 cvičných stíhaček JAK 130 za stovky milionů dolarů.
O tématu mluvil ve Stalo se dnes na Radiožurnálu komentátor ČRo 6 Libor Dvořák
„Deset procent ruského zbrojního vývozu jde do Sýrie. Nejde ale jen o ekonomické zájmy Ruska, ale také bezpečnostní zájmy,. Rusko má totiž v zemi námořní základnu. Tu by těžko nahradilo. Dalším důvodem je, že Rusko i Čína jsou obecně proti všem vojenským intervencím, byť na územích nezávislých států,“ říká zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.
Rusko i Čína mají podle něj strach, že by něco podobného mohlo sloužit jako precedens, kdyby se někdo v zájmu humanitárním rozhodl uskutečnit podobnou intervenci na jejich území.
Padne veto?
„Pokud Rusko použije v Radě bezpečnosti právo veta, znamená to, že je diplomaticky v koncích. Pro zemi, která použije právo veta to nikdy není příjemné. Naznačuje to totiž, že měla málo diplomatické síly, aby přesvědčila partnery ke společnému hlasování,“ pokračuje Slezák.
Rusko varuje před rozpoutáním občanské války v Sýrii
Číst článek
Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé už připustil, že kvůli odporu Ruska nemusí rezoluce projít. Podobně se vyjádřila také americká velvyslankyně v OSN Susan Riceová.
Podle západních zdrojů podporuje rezoluci deset z 15 členů Rady bezpečnosti. Aby ale prošla, nesmí ji vetovat žádný ze stálých členů.
O ruské pozici vůči Sýrii mluvila na Radiožurnálu moskevská zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová
„Uvidíme, jak to bude s Čínou, která tentokrát není tak rezolutně proti, jako byla v minulosti. To samozřejmě souvisí s tím, že Čína nemá v Sýrii takové zájmy,“ dodává Slezák.
Násilnosti v Sýrii pokračují už jedenáctý měsíc a podle OSN si vyžádaly na 5400 mrtvých, podle jiných zdrojů o zhruba 1000 až 2000 více. Kvůli trvajícímu násilí v sobotu přerušila Liga arabských států svou pozorovatelskou misi v Sýrii.
