Ze syrského uprchlického tábora se stalo čtvrté největší sídlo v Jordánsku
Ještě před rokem to byla jen suchá neúrodná planina a několik zavlažovaných olivových hájů. Teď tu stojí čtvrté největší sídlo Jordánska. Do uprchlického tábora Zaatarí je to ze syrských hranic jen pár kilometrů. Se svými sto tisíci uprchlíky se tábor postupně stává dobře organizovaným a fungujícím společenstvím. Lidé tu nezahálejí a snaží se žít třeba i podnikáním.
„Já jsem přišel do tábora v únoru. Doma v Der´á jsem měl taky restauraci s faláfelem, a tak jsem si ji udělal i tady,“ říká pohodový čtyřicátník Ahmad. Jeho nejstarší syn zatím sází do kotle s vařícím se olejem jednu žlutou kuličku z rozemleté cizrny za druhou.
„Každých asi deset dní jezdíme na trh do Mafraku, přivezeme200 kgcizrny, pět plechovek oleje, teď už máme uprchlické průkazy, tak můžeme z tábora normálně ven,“ doplňuje Ahmada jeho společník Chálid.
„My jsme s Ahmadem sousedé z Der´á, ale já jsem přišel do tábora ještě před ním. Nejdřív jsem se pokoušel žít venku, ale během měsíce jsem utratil veškeré úspory. Venku v Jordánsku je strašně draho. Platit někde nájem, to prostě nešlo. Tak jsem přišel do tábora. Tady dostaneš stan zadarmo, a za elektřinu neplatíš, ani když podnikáš,“ líčí Chálid svou cestu do tábora Zaatarí.
Táborem vede od hlavní brány asfaltová komunikace, která byla ještě před rokem pouhou cestou od vesnice k olivovým hájům. Teď je z ní učiněná obchodní třída a centrum ekonomických aktivit tábora.
Zdejší humanitární pracovníci začali ulici říkat Champs Élysées a uprchlíkům se to líbí, protože ‚Šám‘ znamená zároveň v syrské arabštině Damašek.
Kousek od Ahmadovy a Chálidovy restaurace s faláfelem se z unimobuňky ozývá zvuk počítačových her. Děti je potřeba nějak zabavit. Internetových kaváren je na zaatríjském Champs Élysées hned několik. Venku na ulici zase postávají kluci s kolečky. Také oni podnikají.
„Rozvážíme lidem balíčky humanitární pomocí. Za dinár ho přivezu až ke stanu,“ směje se na asi desetiletý kluk.
Ahmad s Chálidem z restaurace s faláfelem říkají, že do Sýrie se vrátí jedině, až padne Asadův režim. Jsou v táboře Zaatrí s rodinami a založili si tu prosperující byznys. Mnozí uprchlíci se ale do Sýrie vracejí už teď.
„Rodiny chtějí zkontrolovat své domy, svá stáda, někteří lidé sem chtějí přivést své rodinné příslušníky a jsou samozřejmě i muži, kteří se vrací do Sýrie bojovat,“ uvádí Aoifez agentury OSN pro uprchlíky, která tábor spravuje.
