Raketa má urazit vzdálenost 300 kilometrů, přičemž ponese zařízení na měření rentgenových paprsků, které produkují plyny zaplňující mezihvězdné prostředí.
Podle astronomů je mikronova nejslabším známým typem hvězdných explozí, přičemž je slabší než exploze novy, během kterého se hroutí povrch vyhořelé hvězdy typu bílý trpaslík.
„Pokud bude geomagnetická bouře tak silná, jak astronomové předpovídají, bude záře pozorovatelná z našich končin nízko nad severním obzorem s největší pravděpodobností už po setmění,“ uvádí vědec.
Letošní pozorování oblíbeného přírodního úkazu nenaruší ani svit Měsíce, který bude ve fázi úzkého srpku. Sledování meteorického roje doprovází napříč Českem veřejné akce pořádané nejen hvězdárnami.
Nejlepší podívaná podle něj nastane z 25. na 26. července. „Kdy budou Jupiter, Saturn a Měsíc po úplňku tvořit takový hezký trojúhelník a budou vidět po celou noc,“ popsal astronom.
Zajímavý úkaz je vidět pouze v období letního slunovratu v noci - hodinu a půl po západu nebo před východem slunce. V tu dobu totiž svítící oblaka stále ze šikma osvětluje slunce.
Rok zakončí meteorický roj Geminidy. Podle astronoma Petra Horálka budou nejlepší podmínky pro pozorování 14. prosince mezi druhou hodinou ranní a svítáním.
Na konci šedesátých let řídil Astronomický ústav ČSAV a v sedmdesátých letech vedl Úřad OSN pro vesmírné záležitosti. Jako jediný Čech byl generálním sekretářem Mezinárodní astronomické unie.
Laickému pozorování v počátcích nebude přát ani Měsíc, který 5. července dojde do fáze úplňku. „Kometa by mohla být dobře viditelná v druhé polovině příštího týdne,“ popsal astronom.
Pluto objevil americký astronom Clyde Tombaugh 18. února 1930. Až do roku 2006 ho vědci považovali za devátou planetu Sluneční soustavy, pak ale rozhodli, že definici planety neodpovídá.
Psal se 20. červenec 1969, kdy Apollo 11 přistálo na povrchu Měsíce. Od té doby uběhlo 50 let a poznatky lidstva se změnily. Přesto byl program Apollo byl opravdu přelom.
Vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope ve středu zveřejnili první snímek enormně velké černé díry, která se nachází v miliardy kilometrů vzdálené galaxii.
Když byl malý, dostal od tatínka triedr a snažil se pozorovat hvězdy. Dnes se astronom Martin Jelínek podílí na mezinárodním vývoji robotických dalekohledů a zkoumá gama záblesky.
Na Tycha Brahe si asi pamatujete především díky legendám o jeho podivné smrti. Další informace o dánském astronomovi, který působil na dvoře krále a císaře Rudolfa II., ovšem už tak známé nejsou.
Úkaz bude možné pozorovat téměř na všech hvězdárnách v Česku, ale jen v případě příznivého počasí. Lepší podívanou nabídnou podle astronomů ty hvězdárny, které mají dobrý západní obzor.
Světelné znečištění se dnes týká většiny obyvatel zemí vyspělého světa. Má dopady na naše zdraví, bezpečnost, životní prostředí a stojí mnoho peněz i energie.
Astronomie je věda, která spolkne obrovské množství peněz. Existují ale i výjimky. Přesvědčil se o tom amatérský astronom, který našel dávno ztracený satelit NASA.
Ve věku 92 let zemřel v sobotu astronom Václav Bumba, který se zasloužil o rozvoj české sluneční fyziky a celého Astronomického ústavu Akademie věd. V letech 1975 až 1990 byl jeho ředitelem.
Poslední dobou rychle přibývá lidí, kteří věří, že Země je placatá. Za minulé dva roky se jejich počet ztrojnásobil a širokou základnu má toto hnutí hlavně ve Spojených státech amerických.
Meteorit objevený před Vánocemi u Nového Města na Moravě je celosvětový unikát. Jako jediný má stále původní složení z doby vzniku naší sluneční soustavy. Astronomové nyní odvezli meteorit na další průzkum do laboratoře. Potom ho umístí do Národního muzea.
Už týden prohledávají astronomové několik set metrů čtverečních lesa na Vysočině. Pátrají tam po velmi vzácném meteoritu o velikosti dětské pěsti. Teď vyzývají amatérské nadšence, aby se k nim přidali.
Litomyšl vzpomínala na profesora Zdeňka Kopala. Slavný astronom a matematik, který se podílel mimo jiné i na přípravách amerického vesmírného programu Apollo, se narodil před 100 lety právě v tomto městě. A Litomyšl jeho památku uctila - jak jinak - než pod hvězdami.
Čeští astronomové jako první na světě přesně vypočítali dráhu čeljabinského meteoritu. Devatenáctimetrové těleso, které se se Zemí srazilo letos v únoru, pochází z asteroidu blízko planety.
Počet potvrzených objevů planetek v hvězdárně na Kleti dosáhl v letošním roce tisícovky. Objevitelem tisící planetky o velikosti tří kilometrů se stal astronom Miloš Tichý. Teleskopem Klenot ji poprvé zaznamenal v roce 2003.
V plzeňském centru Techmania se potkají astronomové z celého Česka. Dnes se tu koná zasedání členů Asociace hvězdáren a planetárií. Právě Techmania, která buduje nové planetárium, je totiž jejím novým členem.
Astronomové žádají svědky, kteří viděli ve středu v podvečer jasný meteor na obloze, aby jim poskytli své záběry i ústní svědectví. Jev, obecně známý jako padající hvězda, ovšem v tomto případě s jakýmsi chvostem připomínajícím kometu, mohli lidé vidět několik sekund nad severní částí České republiky.
