V roce 2020 lidská činnost vypustila více než 34 miliard tun oxidu uhličitého - pokud jsou tedy prognózy správné, oceány by mohly zachytit víc než polovinu ročních globálních emisí skleníkových plynů.
Evropská komise ve středu schválila České republice režim částečného odškodnění energeticky náročných podniků za vyšší ceny elektřiny v objemu 1,4 miliardy eur, tedy 34,6 miliardy korun.
Produkce ekvivalentu CO2 vzrostla podle Eurostatu v zemích EU meziročně o šest procent, v Česku o osm. Největší podíl měl na emisích zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny.
Soud nepřiznal společnosti nárok na povolenky za zhruba 400 milionů korun, o které se soudí s českými úřady. Podle soudu byly povolenky určené na produkci tekutého kovu, který společnost nevyráběla.
Podle Regana se jedná o „obří krok vpřed“ ve snaze splnit klimatické cíle Bidenovy administrativy. Opatřením se podle něj zároveň „vydláždí cesta k plně elektrické, bezemisní budoucnosti dopravy“.
Zvláště silné požáry, často podporované klimatickými změnami, pak po celém světě uvolnily do ovzduší 1,76 miliardy tun skleníkových plynů, dvakrát více, než kolik za rok vypustí Německo.
Někteří bývalí klienti Bohemia Energy nacházejí ve vyúčtování vyšší čísla než na elektroměrech a plynoměrech. Věnuje se tomu sobotní Právo. Regionální Deník si všímá výjimky pro Elektrárnu Chvaletice.
Cena se v pondělí dopoledne vyšplhala až na 70,43 eura za tunu. Za poslední rok cena vzrostla přibližně o 60 procent, nad 60 eur za tunu se poprvé dostala koncem srpna.
Už v 18. století lidé hojně využívali paliva, tenkrát to zřejmě bylo dřevěné uhlí. „Takzvaný black carbon, černý uhlík, tady byl naměřen ještě před průmyslovou revolucí,“ upozorňuje Miroslav Šuta.
Kvůli klimatickým změnám může země čelit vážným problémům v podobě záplav nebo sucha. Zvláště v některých oblastech jde o viditelný problém, který dopadá na ekonomiku i zdraví populace.
Na klimatické konferenci COP26 v Glasgow, která v pátek po dvou týdnech končí, vyjednávači zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva.
Ve skotském Glasgow spěje po dvou týdnech intenzivního jednání do finále klimatická konference COP26. Dohodne se skoro 200 zemí na řešení, které by zabránilo katastrofě způsobené oteplováním planety?
Vůbec poprvé od podepsání Pařížské klimatické dohody leží na stole plány signatářských zemí, které by podle prvních propočtů mohly dohromady vést k jejímu částečnému splnění.
Boj proti klimatickým změnám hlavním tématem víkendového zasedání lídrů zemí G20, které začíná v Římě. Unijní špičky doufají, že na něm přesvědčí velké znečišťovatele k rychlejšímu omezování emisí.
Takzvaný globální metanový závazek, který EU a USA ohlásily minulý měsíc, stanovuje „kolektivní cíl“ v podobě třicetiprocentního snížení emisí do konce dekády ve srovnání s produkcí z roku 2020.
Podle nejnovějších dat OSN už své nové nebo aktualizované plány ke snížení emisí předložilo 143 zemí, které představují 57 % celosvětových skleníkových plynů.
Agentura AP připomněla, že v porovnání s ostatními bohatými zeměmi jde o poměrně skromný cíl. Podle BBC se navíc očekává, že jednotlivé země si na konferenci v Glasgow stanoví ambicióznější cíle.
Například koncentrace oxidu uhličitého dosáhla nové rekordní hodnoty. V loňském roce činila 413,2 ppm (částic na milion), v roce 2019 to bylo 410,7 ppm.
Takzvaná ultra nízkoemisní zóna se rozšířila prakticky na celé širší centrum města. Benzinová auta musí splňovat normu Euro 4, dieselová dokonce nejpřísnější normu Euro 6.
Badatelé vzali v potaz emise z vlastních aktivit firem, z využitých energií a také z aktivit v dodavatelských a nákupních řetězcích. To podle nich vypovídá o celkové uhlíkové stopě dané firmy.
Premiér Andrej Babiš v SMS zprávě Radiožurnálu napsal, že závěrečný dokument schůzky byl málo konkrétní a situace na trhu je dramatická. Vadil mu především systém prodeje emisních povolenek.
Elektrické dmychadlo o výkonu 2 MW bude základním kamenem konceptu. Stroj pro necelých 200 pasažérů jich tedy potřebuje deset, kdy čtyři jsou vzadu, tři v kořenové části každého křídla.
Zelená dohoda počítá s tím, že rozloha ekologicky obstarávané půdy se zvýší na čtvrtinu celkové zemědělské plochy, informují Hospodářské noviny. Více ve výběru z médií od Radiožurnálu.
Ministerstvo zemědělství připravuje seznam nepůvodních druhů živočichů, proti kterým by se Česko mělo bránit, píše týdeník Hrot. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Podobných zařízení odčerpávajících skleníkový plyn přímo ze vzduchu je v současnosti podle Mezinárodní energetické agentury po světě asi patnáct a dohromady ročně zadrží zhruba 10 tisíc tun CO2.
„Extrémně přísná emisní norma EU7 nyní ještě dále dramaticky zrychluje transformační proces směrem k elektromobilitě,“ uvedla Škoda Auto v dopise zaměstnancům.