Prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka a předseda německých liberálů Christian Lindner si bezděky zanotovali. A to v souvislosti s nedávnými protesty středoškoláků.
Když v pátek v Praze a v dalších městech žáci středních škol demonstrovali proti liknavosti politiků při ochraně klimatu, řekla si nejspíš většina lidí, že by radši měli sedět ve škole.
Metoda se nazývá solární geoinženýrství. Lze ji provádět různými způsoby, ale nejpravděpodobnější je rozprašování oxidu siřičitého do atmosféry, podobně jako to dělají například sopky.
Dodrží-li svět ty nejpřísnější cíle pařížské dohody o klimatu z roku 2015 do roku 2100 stejně roztaje v horských pásmech Hindúkuš a Himaláj 36 procent procent ledovců.
„Prakticky každé místo zapsané na seznamu světového dědictví je do nějaké míry ohroženo změnou klimatu,“ upozorňuje Adam Markham z americké nevládní organizace Union of Concerned Scientists.
Největší úbytek vědci zaznamenali na jihozápadě Grónska, kde ve srovnání se zbytkem ostrova není moc pobřežních ledovců. Podle studie ale mohl region výrazně přispívat k růstu hladin světového oceánu.
Teploty oceánů podle analýzy rostou v průměru o 40 procent rychleji oproti pět let starým závěrům mezivládního vědeckého panelu OSN. Teploty navíc několik let po sobě dosáhly rekordních hodnot.
Studie je unikátní v tom, že jako první měří v terénu unikající metan zpod ledovce, řekl Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty UK, jeden ze spoluautorů článku. To může mít vliv na globální oteplování.
„Dopady klimatických změn už nejsou jen mírné,“ komentoval zprávu profesor Michael Mann z Pensylvánské státní univerzity. „Světové počasí se stává extrémnějším přímo před našima očima,“ dodal.
Extrémní sucha, vymírání živočišných druhů nebo rychlejší tání ledovců. I to patří mezi důsledky globálního oteplení o dalšího půl stupně Celsia, které ještě svět může omezit za cenu velkých změn.
Extrémní sucha, více tropických dní, kůrovcová kalamita, málo sněhu. Na druhou stranu povodně a častější jarní mrazy. Poslechněte si, jaké jsou a budou dopady klimatické změny na Česko.
Na světové konference o klimatu v polských Katovicích vystoupila před světovými lídry i patnáctiletá Švédka Greta Thunbergová. „Proč prostě nemůžeme snížit a zastavit emise. Je to tak těžké?" řekla.
Americká vládní zpráva, sepsaná s pomocí četných amerických vládních agentur a oddělení, byla zveřejněna v pátek. Bílý dům ji označil za nepřesnou, je založená na extrémním scénáři, tvrdí.
Problémem ptáků podle vědců není jen vysoká míra predace, ale také ničení vhodných tahových zastávek, zejména přílivových zón. Především jde o východoasijskou tahovou cestu v Číně a Koreji.
Odpůrci teorie globálního oteplování by možná přispěchali s příznivějšími prognózami, lyžaři ale znepokojeně sledují, jak jim na ledovcích rok co rok ubývá sníh.
„Pokud by se měly naplnit, tak by měly fatální důsledky pro celou naší civilizaci,“ komentoval závěry zprávy Michal Marek z Akademie věd. I další odborníci ovšem používali stejně alarmující jazyk.
Jednou z prvních obětí zvedající se hladiny oceánů může být potápějící se americký ostrov Tangier. Vzdušnou čarou leží jen asi 130 kilometrů od Bílého domu.
„Vysoké teploty povrchu oceánů pomáhají zesílit tropické cyklóny,“ říká Sie Šang-pching, odborník na životní prostředí z Kalifornské univerzity v San Diegu.
NASA celému projektu říká ICE-SAT 2 - čili ledový satelit číslo dvě. Je to totiž už druhá mise s podobným zaměřením. Ta první trvala šest let a skončila v roce 2009.
Teplé a suché podmínky vedly k častějším požárům, zatímco návštěvníci nejvíce škodili geotermálním úkazům a medvědům grizzly, píše se ve zprávě, kterou Yellowstonský národní park vydal v pondělí.
Podle Světové meteorologické organizace je letos 70% šance na vznik jevu zvaného El Niño, který souvisí se zeslábnutím oceánského proudu. To způsobuje oteplení vod v jižní části Tichého oceánu.