Zrušením ústavního článku 370 přišel stát Džammú a Kašmír o výsadu schvalovat vlastní zákony či povolovat občanům z jiných částí Indie vlastnictví půdy.
Indičtí vojáci při pohraniční přestřelce v Kašmíru zabili dalšího pákistánského vojáka. Jde o šestou pákistánskou oběť přeshraniční střelby za necelých 24 hodin, informovala agentura AP.
Rozhodnutí odebrat svazovému státu Džammú a Kašmír zvláštní privilegia a autonomní status povede k obnovení zašlé slávy tohoto regionu, řekl indický premiér během proslovu na den nezávislosti.
„Pákistán nebude podněcovat konflikt. Ale Indie by si neměla plést naši zdrženlivost se slabostí,“ napsal šéf pákistánské diplomacie Šáh Mahmúd Kureší v dopise Radě bezpečnosti.
Pákistánský ministr zahraničí jednal se svým čínským protějškem Wangem I a s dalšími vládními činiteli. Po návratu do vlasti Indii obvinil, že její kroky ohledně Kašmíru směřují ke „genocidě“.
Čtvrtým dnem zůstává odpojený internet a telefonní sítě, platí zákaz vycházení. Školy a obchody jsou zavřené, ulice a čtvrti zablokované zátarasy z ostnatého drátu.
Severoindický stát Džammú a Kašmír se v posledních dnech stal jedním z nejsledovanějších regionů planety. Indická vláda oznámila, že svazový stát přijde o privilegia a autonomní status. Co to znamená?
Některé chyby v politice připomínají situaci, když si ráno v rozespalosti začneme zapínat košili nakřivo. Dalším lepším zapínáním už prvotní nedopatření nenapravíme. Tak je tomu i v případě Kašmíru.
Ulice Šrínagaru, letního hlavního města indického státu Džammú a Kašmír, kde platí zákaz vycházení, jsou ve středu vylidněné s výjimkou hlídkujících vojáků. Ti mají zajistit, aby nevypukly nepokoje.
„Ideologie Indické lidové strany je rasistická a v Kašmíru se podle toho zachovali, porušili ústavu, rozhodnutí nejvyššího soudu i rezoluce OSN,“ řekl pákistánský premiér Imran Chán.
Expremiérka státu Džammú a Kašmír Mehbúba Muftíová je v domácím vězení a pondělí označila za „nejčernější den indické demokracie“. Podle ní je rozhodnutí nelegální a neústavní.
„Bezpečnostní složky preventivně zadržely 121 lidí,“ uvedlo v prohlášení ministerstvo, podle nějž stát převzal do správy také množství náboženských škol, nemocnic a lékařských ambulancí.
V případě, že by krize přerostla ve válečný konflikt, nebude situace indické armády dobrá. Chybí jí podle serveru The New York Times nejen moderní výzbroj, ale i munice.
Podle pákistánské vlády zaútočili indičtí vojáci těžkými zbraněmi na vesnici ležící poblíž kašmírské linie kontroly. Armáda na tento incident odpověděla střelbou na indické území.
Pilot byl ihned poslán na lékařskou prohlídku. „Je to nezbytná kontrola, protože se katapultoval z letadla,“ řekl reportérům zástupce indického letectva.
„Čtyři letiště obnoví částečně svůj letový provoz. Vzdušný prostor země bude znovu otevřen pro všechny komerční lety 4. března ve 13.00 místního času,“ uvedla mluvčí úřadu pro civilní letectví.
Podle Pákistánu jde o gesto ve snaze uklidnit novou krizi mezi oběma zeměmi, které patří k jaderným mocnostem. Rusko se nabídlo jako zprostředkovatel řešení krize.
S ohledem na rostoucí napětí mezi jadernými mocnostmi se svými protějšky z obou států hovořil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Vyzval Dillí a Islámábád, aby nestupňovaly vojenskou aktivitu.
Indická vláda uvedla, že její letouny provedly v Pákistánu úder na tábory ozbrojenců. Vztahy mezi Pákistánem a Indií se nadále zhoršují a přibývají vzájemná odvetná opatření.
Krok přichází více než týden poté, co sebevražedný atentát 14. února zabil nejméně 44 indických příslušníků polovojenské policie. K útoku se přihlásilo militantní povstalecké hnutí Džajše Muhammad.
Odpovědnost za sebevražedný pumový útok z minulého týdne, při kterém bylo zabito nejméně 40 lidí, Indie přičítá Pákistánu. Ten se distancuje od „vymyšlení, přípravy i provedení“ útoku.
Pákistánský premiér Imran Chán uvedl, že nejlepším řešením je v tuto chvíli dialog a Pákistán je připraven spolupracovat s Indií při vyšetřování sebevražedného atentátu.
K útoku se přihlásilo povstalecké hnutí, které bojuje proti indické nadvládě ve sporném regionu. Jde o nejkrvavější úder na indické bezpečnostní síly za posledních deset let.
Vztahy dvou asijských velmocí se naposledy zatížily loni. V odlehlém himálajském úseku sporných hranic tehdy došlo k více než sedmdesátidenním vojenským šarvátkám.
