Sněmovna poprvé podpořila novelu, která zvyšuje platy vrcholných politiků, soudců a státních zástupců. Přichází po rozhodnutí Ústavního soudu. Verdiktu nicméně podle Ondřeje Preusse neodpovídá.
V americkém justičním systému mají porotu, v Česku zastupují laický prvek u soudů přísedící. Mají takzvaní soudci z lidu dál spolurozhodovat většinu sporů?
„Já bych si takovou nálepku nedal. To spočívá spíše v tom, jakým způsobem přistupuji k Ústavě, Listině základních práv a svobod a právnímu řádu,“ komentoval Langášek v rozhovoru pro Radiožurnál.
Z Ústavního soudu po deseti letech odchází soudce Vojtěch Šimíček. Jak hodnotí éru svého působení? A jak by chtěl, aby probíhalo soudní rozhodování? Popsal to v rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz
„Myslím, že jejich požadavek, aby za svoji práci dostávali stejné peníze jako jiní státní zaměstnanci za podobnou práci, je naprosto spravedlivý,“ uvedl prezident Soudcovské unie.
Ve středu začala stávka zaměstnanců soudů, stěžují si na nízké platy. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) prý jejich znepokojení chápe, na zvýšení odměn ale podle něj momentálně nejsou peníze.
„Otázku platů řešil Ústavní soud už patnáctkrát. Přece jen si ale myslím, že dneškem nastal trochu krok k lepšímu vyjasnění pravidel,“ řekl pro Radiožurnál právník Tomáš Němeček.
Ústavní soud problematický zákon nechal platit ještě do konce roku, aby politici mohli vhodně upravit platy veřejných činitelů, které se odvozují od těch soudcovských.
V Česku jsou asi 3000 soudců a soudkyň, podíl bývalých straníků je tedy necelých šest procent. Jejich počty postupně klesají, může za to generační obměna.
Případy sexuálního násilí mají řešit u krajských a okresních soudů specializované senáty. Většina z nich ale ignoruje vyhlášku ministerstva spravedlnosti, která to doporučuje.
Ústavní soudci dostávají desítky urážlivých dopisů a výhružek, část z nich je anonymní. Podle Ústavního soudu počet urážek výrazně vzrostl poté, co soudci vyhlásili rozhodnutí o valorizaci důchodů.
Soudci plánují podat žaloby kvůli zpomalení růstu platů, které ve svém úsporném balíčku prosadila vláda. „Cítíme se opakovaně podvedeni výkonnou mocí,“ říká šéf Soudcovské unie Libor Vávra.
V lednové výplatě měli dostat víc peněz. Vláda ale rozhodla, že platy ústavním činitelům letos neporostou tak rychle, jak by měly. Kromě vrcholných politiků se to týká také soudců a státních zástupců.
Zdeněk Kühn z Nejvyššího správního soudu a advokátka Lucie Dolanská Bányaiová se mohou stát novými ústavními soudci. Senát s jejich jmenováním souhlasil.
Čeští soudci bojují proti vládnímu návrhu, podle kterého by platy v justici od roku 2024 významně klesly. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry jsou soudci připraveni změnu v zákoně napadnout.
U Ústavního soudu je nyní jedno místo z 15 prázdné, neboť Senátem neprošel předchozí Pavlův nominant, soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Přesně za měsíc pak skončí mandát Radovanu Suchánkovi.
U závažných trestných činů, třeba vražd, by laici v talárech měli zůstat. „To je hodnotové rozhodování, není až tak významně právně těžké,“ říká šéf Soudcovské unie Libor Vávra.
Senátní výbor odmítl dva hradní kandidáty na Ústavní soud. Server iROZHLAS.cz zjišťoval, proč senátoři hlasovali, jak hlasovali. Vysvětlovat negativní verdikt se jim příliš nechtělo.
Hrad již oslovil přes dvacet institucí, aby prezidentovi předkládaly kandidáty. Zřídil si konzultační panel odborníků zvučných jmen a zveřejnil základní kritéria, podle kterých bude vybírat osobnosti.
„S určitou mírou sentimentu připomínáme, že v minulosti Ústavní soud nebýval takto zdrženlivý a vyhýbavý,“ stojí v odlišném stanovisku pěti soudců přehlasovaných většinou.
„Protože vynikám až extrémní zdvořilostí, nebudu používat výrazu nenažranost,“ řekl Zeman v projevu k novým soudcům. Zároveň označil za ostudu české justice případ exministryně obrany Parkanové.
Jmenovaní soudci a soudkyně postupně přistupovali před prezidenta a slib stvrdili podáním ruky a podpisem. Předchozí jmenování soudců se většinou konalo na Pražském hradě.