Někteří ochránci přírody kritizují, že miliony dolarů, které společnosti investují do obnovení druhu, by bylo lepší vynaložit na ochranu biotopů zvířat, jimž v současnosti hrozí vyhynutí.
Přenést embryo, zázrak moderní medicíny. Nově u nosorožců. Zatím těch bílých jižních, ale cíl je teď jasný: zachránit přes umělé oplodnění druh bílý severní.
„Máme povinnost je uchovat pro celý svět. Byla by to věčná australská ostuda, pokud bychom dopustili, že vymřou,“ říká pracovník neziskové organizace WIRES.
Od první cesty vědců na západní pobřeží Jihoafrické republiky k zahájení pátrání po zlatokrtovi, který zřídkakdy zanechává stopy po svých tunelech a téměř „plave“ pod dunami, uběhly tři roky.
Ekosystémům podle vědců hrozí kolaps a ohrožená je schopnost lidstva zajišťovat si potraviny, pitnou vodu nebo některé léky. Jak těžké bude dohodnout celosvětový plán na záchranu živé přírody?
Nosorožci bílí severní jsou ohroženi vyhynutím. Poslední dvě samice tohoto druhu, třiatřicetiletá Nájin a její dcera Fatu, žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří dvorské zoo.
Ostatky dinosaura i s šupinatou kůží, tělo prehistorické želvy a nevylíhnutý plod dávného okřídleného ještěra. To všechno našli vědci na nalezišti ve Spojených státech.
Odebírání vajíček a vytváření embryí je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Žádná z posledních dvou samic v Ol Pejetě už není schopná mládě odnosit.
„Náš tým zkoumal více než 50 tisíc vzorků zkamenělého pylu a přes šest tisíc zkamenělin listů z období před dopadem a po něm,“ uvedla spoluautorka studie Mónica Carvalhová.
Viktorie Radchuková, která působící na berlínském Leibniz-Institutu, uvádí, že jsou v mírném pásu narůstající teploty spojeny s posuny biologických událostí, například časováním hnízdění.
„Dopouštíme se ničení samotných základů našich ekonomik, prostředků výživy, potravinové bezpečnosti, zdraví a kvality života v celém světě,“ řekl předseda mezivládního panelu Robert Watson.
Malý hlodavec byl naposledy spatřen v roce 2009. V roce 2016 označila krysu za vyhynulou vláda australského státu Queensland, což nyní potvrdila i vláda federální.
S informacemi o alarmující situaci velemloků přišli vědci z Londýnské zoologické společnosti, kteří tato zvířata objevili jen ve čtyřech lokalitách ze stovky míst, kde po nich pátrali.
Zachránit nosorožce severního před definitivním vyhynutím je s použitím současné vědy možné. V keňské rezervaci Ol Pejeta stále žijí dvě samice tohoto druhu, které jsou původem ze ZOO Dvůr Králové.
Co stálo za vyhynutím mamutů? Vědci ve Spojených státech nyní popsali jednu z dalších možných příčin jejich zkázy. Obří savci prý měli před koncem své éry DNA prolezlé chybami. To mimo jiné způsobilo, že nedokázali pachově rozeznat potenciální partnery ve svém okolí.
Kamera umístěná v terénu tibetské náhorní plošiny poprvé zachytila dva tvory, kteří by neměli žít ve stejné oblasti. V místech, kde se běžně vyskytuje levhart sněžný, se objevil i jeho příbuzný levhart skvrnitý. Mezi ochránci přírody to vyvolalo obavy.
Pěnkavy na Galapágách ohrožuje rychle se šířící parazit. Ptákům, kteří jsou uváděni jako příklad evolučního přizpůsobení, možná hrozí vyhynutí. Na Galapágách se totiž rozmnožil druh mouchy, který klade do pěnkavích hnízd vajíčka. Vyklubané larvy pak napadají ještě slabá ptačí mláďata. O nové vědecké studii informuje televize BBC.
Světová populace severního bílého nosorožce se smrskla na pouhé tři kusy. Po úmrtí Nabiré ve Dvoře Králové nad Labem se teď rozhodli ošetřovatelé v zoologické zahradě v americkém San Diegu utratit 41letou samici Nolu. Byla totiž nemocná a její stav se rychle zhoršoval.
Letošní zima je pro včely nepříznivá a hrozí, že bude málo medu. Prozatímní odhady říkají, že včelaři přijdou až o třetinu včelstev. Chovy včel v České republice decimuje nemoc varroáza a virová onemocnění. Postižení je přitom větší v nižších nadmořských výškách.
Deštivý srpen zkazil některým lidem dovolenou, zemědělcům způsobil ztráty a některé druhy motýlů dokonce špatné počasí přivedlo na pokraj vyhubení. Úbytek těchto pestrých živočichů je dlouhodobý problém. A nemůže za to jenom počasí.
Čína hlásí úspěch při záchraně tygrů sibiřských. Ještě před deseti lety přitom byla tato největší kočkovitá šelma na pokraji vyhynutí. Podle oficiálních údajů žije těchto tygrů v čínské divočině 22, skutečný počet však může být až dvojnásobný.
Vzácný říční delfín – orcela tuponosá – se dostal v řece Mekong na pokraj vyhynutí. Světový fond na ochranu přírody odhaduje počet delfínů v řece už jen na 85 kusů a jejich počet neustále klesá kvůli rybolovu a znečištění řeky.
V Jihoafrické republice bylo letos zabit rekordní počet nosorožců. Pytláci jich usmrtili už 316, tedy prakticky jeden kus denně. Odborníci v této souvislosti varují před možným vyhynutím vzácných zvířat. Nosorožci jsou zabíjeni kvůli rohům, které pašeráci prodávají hlavně do Východní Asie.
Za dvanáct let by už ve volné přírodě nemuseli žít tygři. Tvrdí to odborníci, kteří se sjeli do ruského Petrohradu jednat o jejich záchraně. Úbytek těchto kočkovitých šelem potvrzují i statistiky Světové banky a Fondu na ochranu přírody.