Trvale odpojeni: kolem 2,4 milionu Čechů nepoužívá internet

K tomuto textu se zhruba čtvrtina Čechů nemůže dostat, nepoužívá totiž internet. Nejde přitom jen o seniory. Téměř polovinu Čechů "bez připojení" tvoří lidé v ekonomicky aktivním věku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Počítač, klávesnice, internet, psaní, nehty, ženské ruce | Foto: Fotobanka Pixabay

Přibližně 2,4 milionu Čechů nad deset let se ani jednou za měsíc nepřipojí k internetu. Vyplývá to z čísel, které od Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) získal Zpravodajský web Českého rozhlasu. Data vyvracejí zažité tvrzení, že „offline“ jsou pouze senioři.

Polovina - přesněji 53 procent - z lidí, kteří internet nepoužívají, je opravdu v důchodovém věku. Bez dvou procent pro mládež do čtrnácti let je však zbývající polovina ve věku mezi 15 až 64 lety.

Turecké úřady jihovýchod země odstřihly od internetu. Chtějí tak předejít protestům Kurdů

Číst článek

Přesné důvody, proč lidé internet nepoužívají, sdružení nezná. Odhaduje však, že skupinu 2,4 milionu lidí budou tvořit dobrovolní i nedobrovolní „neuživatelé“. „Neinternetová populace je tvořena částečně lidmi, kteří nemají ambici, zájem a někdy ani možnost stát se uživateli internetu,“ říká výkonná ředitelka Sdružení pro internetový rozvoj Kateřina Hrubešová.

Z dat lze také vyčíst, že internet nepoužívají o něco častěji ženy než muži – tvoří konkrétně 55 procent. Většinou jde o lidi s nejnižším vzděláním a z nižší příjmové skupiny. Šestapadesát procent z nich má výuční list a drtivá většina nepoužívá ani počítač. Pětina lidí, kteří nevyužívají internet, ale má středoškolské vzdělání, pět procent i vysokoškolské.

Zjistit přesný počet lidí, kteří internet nevyužívají, zcela nelze. Dostupná data se totiž neshodují ani na přesném počtu uživatelů. Podle internetového SPIR minulý měsíc v Česku "surfovalo" 6,9 milionu lidí. Data statistického úřadu z roku 2014 mluví o připojení k internetu ve dvaasedmdesáti ze sta českých domácností.
Problém odborníkům dělají různé metodiky výzkumů i různé zvyklosti uživatelů internetu. „Jsou lidé, kteří se k internetu aktivně nepřipojují, ale mají někoho, kdo jim na internetu něco vyhledá, když potřebují,“ říká Josef Šlerka. Další skupinou jsou lidé, kteří se k internetu připojí například jenom jednou měsíčně z veřejného místa. Ty například sdružení považuje za aktivní uživatele.

Čísla také naznačují, že absence internetu ztěžuje například hledání práce. Z téměř poloviny nepřipojených lidí v aktivním věku totiž „vydělává“ jen třetina. „Může to znevýhodňovat některé lidi na trhu práce. Drtivá většina pracovních nabídek je dnes dostupná online,“ upozorňuje Josef Šlerka, který se věnuje analýze dat ze sociálních sítí a přednáší na Univerzitě Karlově.

To uznává i Kateřina Beránková z Generálního ředitelství úřadu práce. „Na úřadech jsou uvedeny pracovní nabídky v písemné podobě. O volných pracovních místech informují uchazeče o zaměstnání také zprostředkovatelky v rámci osobních schůzek,“ jmenuje možnosti pro uchazeče bez internetu. „Přístup k internetu může samozřejmě tyto možnosti hledání práce rozšířit,“ připouští.

V podobném průzkumu, který si v roce 2014 dělal Český statistický úřad, uvedlo 73,7 procenta lidí bez připojení, že internet nepotřebuje nebo nemá zájem používat. Z velké většiny šlo o domácnosti důchodců. Pro 23,3 procenta neuživatelů ale byla cena potřebného vybavení příliš vysoká a podle 15,4 procenta bylo příliš drahé samotné připojení (výzkum umožňoval zvolit vícero odpovědí, pozn. red.)

Data o lidech bez připojení k internetu | Foto: Sdružení pro internetový rozvoj

Data o lidech bez připojení k internetu | Foto: Sdružení pro internetový rozvoj

Eva Mošpanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru