Post Bellum natočí příběhy 20 kubánských disidentů. Cílem je zaplnit bílá místa historie

Kubánská společnost se vydá o krok dál směrem k vlastní historii prostřednictvím vzpomínek a příběhů, kterým v oficiálních dějinách země patří bílá místa. Na cestě k vlastní paměti Kubáncům bude pomáhat česká organizace Post Bellum. Ta natočí ve spolupráci s Programem Václava Havla na Floridské mezinárodní univerzitě osudy 20 kubánských aktivistů a disidentů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Osudy kubánských disidentů zachytí česká organizace Post Bellum. Ilustrační foto. | Zdroj: Reuters

Sebastian Arcos se narodil na Kubě v roce 1961, pár let poté, co se ujal vlády Fidel Castro. Jeho příběh se úzce proplétá dějinami ostrova. Sebastianův otec a strýc byli součástí Castrova revolučního hnutí. Poté, co začala používat totalitní praktiky, se ale s komunistickou stranou rozešli. Následovaly roky vězení a perzekuce pro celou rodinu.

Právě osudy Kubánců, jako je Sebastian Arcos, dnešní ředitel Kubánského institutu na Floridské mezinárodní univerzitě v Miami, by měl veřejnosti na Kubě, ale i v Evropě a Spojených státech přiblížit nový projekt, na kterém se podílí česká organizace Post Bellum.

Přehrát

00:00 / 00:00

Osudy pamětníků z Kuby chystá zachytit česká organizace Post Bellum. Nový projekt by měl pomoci zaplnit bílá místa kubánské historie. Na Floridě o něm natáčela zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová

„Cílem projektu je zdokumentovat poutavé a zajímavé příběhy kubánských aktivistů a disidentů. Kritériem určitě bude věk samotných pamětníků, ale chtěli bychom natočit mix, takže chceme zapojit i několik mladších lidí,“ uvedla Marie Janoušková ze společnosti Post Bellum.

Organizace, která spolupracuje i s Českým rozhlasem, má letité zkušenosti s mapováním vzpomínek českých pamětníků. Historický a regionální kontext dodá Program Václava Havla na Floridské mezinárodní univerzitě.

„Myslím si, že to je jedna z možných českých vývozních strategií. To, že pomocí projektu Post Bellum bude možno příběhy kubánské totality zařadit a minimálně nepřímo nechat komunikovat s příběhy ze střední Evropy nebo jiných částí světa, to je velký přínos a dá se báječně využít v pedagogických souvislostech na univerzitě i v kubánské komunitě,“ uvádí bývalý velvyslanec Martin Palouš, který stojí v čele Programu Václava Havla pro lidská práva.

Ten podle děkana Fakulty mezinárodních a veřejných vztahů Johna Stacka hraje na Floridské mezinárodní univerzitě důležitou roli: „Vzhledem ke konfliktům a tlaku, kterému dnes čelí demokracie po celém světě, je Havlovo centrum pro naši práci zásadní,” poznamenává děkan Stack.

Právě role vzpomínek, životních osudů, paměti jednotlivců i celých národů patří mezi témata, kterými se floridská univerzita zabývá. Na otázku, co všechno si pamatovat a co raději zapomenout, se pokoušeli v Miami odpovědět akademici i praktici ze Spojených států, Kuby, České republiky, ale třeba i Chile nebo Norska.

Filozof Henrik Syse, člen Nobelova výboru, který uděluje Cenu míru, podotýká, že paměť je mocný nástroj. Společnost, která zapomene vlastní historii, i tu nepříjemnou, podle něj riskuje ztrátu vlastní identity.

„Pokud toho víte aspoň trochu o své vlastní historii, víte také to, že to není jednoduchá záležitost. Historie má mnoho aspektů, jsou v ní dobré i špatné momenty. A pokud si toto uvědomujete a zároveň chápete, že to všechno je vaší součástí, dokážete mnohem lépe porozumět sobě samým,” dodává norský filozof a člen Nobelova výboru Henrik Syse.

Lenka Kabrhelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme