Babiše není vůle kontrolovat, myslí si podnikatel potrestaný za krácení daní
Spravedlivé to není, ale evidentně tu není vůle Andreje Babiše kontrolovat, řekl v rozhovoru pro Zpravodajský web Českého rozhlasu podnikatel německého původu Nader Safari. Finanční úřady ho v minulosti potrestaly za to, že si přes obchody se spřízněnou firmu pomohl k nižším daním.
Případ Nadera Safariho, kterým se v roce 2012 zabýval i Nejvyšší správní soud, nese podobné znaky jako prodej společnosti Profrost. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) prodal akcie pekárenské firmy Profrost svému Agrofertu, a na daních tak ušetřil 79 milionů korun. Jestli jeho transakci rovněž prověřuje finanční správa, neni možné oficiální cestou zjistit. Zpravodajský web Českého rozhlasu shromáždil případy, které nesou obdobné rysy jako v případě Profrost.
Přes spřízněné firmy si snižovali daně, přišel trest. Nespravedlnost, narážejí na Babišovu kauzu
Číst článek
Jak ve světle kauzy Profrost vnímáte váš trest?
N.S.: To nikdo nebude cítit jako spravedlnost. To je logické. Dvojím metrem se vždycky měřilo, to bylo, je a vždy bude. Základní problém, pokud to tak můžu nazvat, je, že je tady ještě nezralá demokracie nebo demokratické vnímání voličů a lidu.
Vyrostl jsem v Německu, i když moje jméno tomu nenapovídá, a tam se po zkušenosti druhé světové války naučili, že už nikdy nesmí dopustit, aby moc byla koncentrovaná v jedné v ruce. To znamená dělbu moci, z toho žije demokracie.
Takže v tomto případě mohou podle vás narazit i ty kontrolní procesy?
N.S.: Ekonomická moc musí být v jiných rukách než politická. Politici hlídají ekonomické podmínky, média zas politiky. Takže i mediální moc musí být v jiných rukách. A když voliči tady jsou schopni volit člověka, který má ve svých rukách koncentrovanou politickou, ekonomickou i mediální moc, tak to nemůže dopadnout dobře.
Podnikatele Nadera Safariho potrestaly finanční úřady za rozdílné ceny pronájmu kancelářských budov v Hradci Králové. Spolu s manželkou mu doměřily daň z příjmů ve výši 728 000 korun a udělily penále skoro 146 000 korun. Dvojice se bránila u soudu, v roce 2012 však Nejvyšší správní soud rozhodnutí úřadů potvrdil. Pár původně pronajímal prostory své firmě Medinvest dohromady za více než šest milionů ročně. Ke konci roku 2005 do tohoto vztahu vstoupil prostředník - společnost Long Wave. Ta manželům platila roční nájem celkem 360 000 korun, prostory však dále přeprodávala Medinvestu za více než 13 milionů korun. Koncoví podnájemníci prostor ani podmínky jejich nájmu se přitom nezměnili. Podle finančních úřadů tak bylo cílem snížení základu daně.
Nemohou fungovat správně. I kdyby pan Babiš opravdu do politiky vstupoval s nejčestnějšími úmysly, ale v momentě kdy není nikdo, kdo by ho mohl mediálně kontrolovat, tak se to lidově řečeno vždycky dřív nebo později zvrtne.
Finanční úřady ale ten nástroj kontroly transferových obchodů mají a běžně ho užívají. Měly by tedy kontrolní mechanismy aplikovat i v případě prodeje akcií Profrostu?
N.S.: Tak to určitě. To je už ale technický detail, aby tyto věci fungovaly. Ale evidentně není tu vůle ty věci dohledávat a kontrolovat, i když jsou tak zřejmé. Voliči a společnost k tomu musí asi postupně dozrát, aby vnímali demokratické principy. Ale zřejmě tu takový vjem ještě není. Já sám mám mezi českým příbuzenstvem lidi, kteří ho (Andreje Babiše, pozn. red.) volí. Asi v něm cítí silného muže, který všechno vyřeší. V Německu je v tomto ohledu společnost vyškolena, že jednoduché řešení neexistuje.
Finanční správa nespí
Případ pana Safariho není jediný. Zpravodajský web Českého rozhlasu prostudoval několik dalších rozsudků, které se věnují podvodům při transferových obchodech. K Nejvyššímu správnímu soudu například doputoval i případ třeboňské firmy Fish Market, která během let 2006 až 2008 prodávala spřízněné firmě Kolter ryby levněji než jiným odběratelům. Na daních musela zpětně doplatit 956 000 korun, k tomu penále okolo 191 000 korun.
Majitel firmy Rudolf Provázek podle všeho považuje věc za uzavřenou, srovnávat s aktuální kauzou ministra financí Andreje Babiše nechtěl. „Nezlobte se, ale jsem v zahraničí na dovolené a nechci řešit pracovní záležitosti,“ reagoval.
Finanční úřady se transferovými obchody mezi „spojenými osobami“ zabývají systematičtěji až od roku 2014, tedy od nástupu Andreje Babiše do funkce ministra financí. Od té doby finanční správa podle mluvčí Petry Petlachové doměřila daň ve výši skoro 1,4 miliardy korun. Od roku 2015 funguje také speciální příloha k daňovému přiznání firem, ve které musí být všechny transakce se „spojenými osobami“ zaneseny.
Zda finanční správa už začala prověřovat transakce s akciemi ministra financí Babiše, nelze oficiální cestou zjistit. Na daňové šetření se vztahuje mlčenlivost. Generální ředitel finanční správy Martin Janeček se v minulých dnech nechal slyšet, že se v poslední době vytváří dojem, že jeho úřad nic nedělá.
„Finanční správa tady dvacet let nespala, ona pracovala. (...) Cenou obvyklou jsme se zabývali, zabýváme a zabývat se budeme. Pokud zjistíme zneužití práva, budeme to řešit. (...) Ve finále, jestli za to někdo nese trestní odpovědnost, tak jsou to lidé z finanční správy, potažmo třeba i já,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce.
