České firmy nejeví zájem o investice v Číně
Prorazit na čínský trh. To je cíl většiny tuzemských společností, které dlouhodobě plánují svoji expanzi. Právě Asie patří mezi nejžádanější místa exportu. Ukazuje se ale, že Češi stále nemají odvahu k razantním krokům, které by jim na tamní trh pomohly. I když příležitosti existují, české firmy o ně nejeví zájem.
Už více než rok se snaží čínská společnost Ferrit China Ming Industry najít v České republice společnost, která by byla ochotná investovat do jejího projektu. Jedná se o stavbu továrny, která by produkovala zařízení na důlní těžbu. Čína se totiž zavázala ke zvýšení pracovní bezpečnosti horníků v dolech a snaží se vybavit místní šachty kvalitní důlní technikou. Tu podle slov předsedy společnosti Ferrit China Ming Industry Yusheng Liao našli Číňané právě u nás.
„Česká republika je v tomto oboru na světové špičce. A my chceme v Číně při těžbě uhlí právě tuto technologii používat. V Číně je po české důlní technice velká poptávka, která je navíc podpořena i čínskou vládou. Máme opravdu seriozní zájem s českými špičkovými firmami obchodovat. Americké společnosti už tu šanci vycítily a snaží se na čínský trh dostat. My ale v tuto chvíli upřednostňujeme spolupráci s Čechy a chceme využívat právě vaší technologii.“
O nesnázích čínské firmy, která hledá v České republice partnera pro realizaci projektu v Číně natáčela Barbora Kreuzerová.
Přesto, že na špičce v oboru důlních strojů je zatím Německo, Česká republika vyrábí stroje nadstandardní kvality a přitom za nižší cenu než právě Němci. Čínský investor ale nemá zájem stroje z Čech pouze importovat. V jedné z čínských provincií má vyrůst výrobní hala, kde by se stroje pro čínský trh vyráběly. Z české strany čínská společnost očekává investici v hodnotě 30 milionů eur. Celkově ale bude objem peněz vložených do projektu mnohem vyšší, říká Yusheng Liao.
„Dohromady se jedná o investici v hodnotě 76 milionů eur. Peníze mají být použity na výstavbu závodu přímo v provincii Anhui. Na tento projekt už je v katastrálním plánu provincie vyčleněno 800 hektarů půdy. Je to zatím největší projekt na kterém by spolupracovala Čína společně s Českou republikou. Chceme v Číně s českou pomocí vystavět největší průmyslovou zónu, ve které by se vyráběly stroje na těžbu uhlí. V současné chvíli už máme v ruce i objednávky, jejichž dobu zpracování odhadujeme od roku 2011 na dalších deset let.“
Peníze jsou hlavním problémem
I přesto, že jsou podepsány kontrakty na budoucí zakázky, a díky objevení dalšího ložiska uhlí je jasné, že poptávka po důlní technice jen tak nezmizí, nedaří se čínské společnosti partnera pro projekt nalézt. I tak už je výstavba výrobní haly ve skluzu. Hlavním problémem jsou podle předsedy společnosti Ferrit China Ming Industry především peníze.
„Velmi častým problémem jsou finance. V Číně jsme už vloni podepsali dohodu s lokální vládou o tom, že nás finančně podpoří. Nyní musíme vyřešit problematiku bankovních úvěrů i tady v České republice. Problémy tu stále přetrvávají a to už má být podle původního plánu 1. července oficiální zahájení provozu celé továrny. Ke zpoždění došlo právě kvůli penězům. I proto jsme opět v Čechách a hledáme zde společnosti, které do toho projektu půjdou s námi a které se tak i díky nám dostanou na čínský trh.
Čas nás už opravdu tlačí a to i kvůli pozornosti, kterou nám věnuje čínská centrální vláda. Kdyby byl projekt menší, vláda by se o něj tolik nezajímala. Podporují nás také funkcionáři vlády osobně, české velvyslanectví v Pekingu a čínské velvyslanectví v Praze. Z Číny jsme tentokrát přivezli i všechny plány a podepsané smlouvy k nahlédnutí všem potenciálním zájemcům. Aby bylo jasné, že to myslíme vážně.“
Jedním dechem ale předseda společnosti přiznává. že finanční stránka není jediným problémem hledání vhodného partnera. Mimo jiné hraje svoji roli také strach českých firem. Nepřesvědčila je zatím ani možnost dostat se na čínský trh bez přílišného marketingového úsilí s propagací vlastní značky. S čím musí čínští obchodníci v České republice bojovat, popisuje Yusheng Liao.
„Samozřejmě jsou tu i jiné aspekty než peníze. Třeba rozdíly mezi českou a čínskou kulturou, nedostatečné komunikační kanály a také problematika rozdílnosti filozofie českého a čínského obchodního jednání. To ale není problém jen našeho projektu. To se stává často, a proto si myslím, že je potřeba stále upevňovat obchodní vztahy a snažit se vzájemně porozumět našim obchodním stylům. Pokud se nám to podaří, věříme, že spolupráce bude vzájemně prospěšná.“
Číňané hledají podporu na ministerstvu průmyslu
V současné době čínská společnost jedná s ministerstvem průmyslu a obchodu a snaží se od něj získat pro svůj projekt podporu. Zda bude v budoucnu v provincii Anhui vlát kromě čínské také česká vlajka, je zatím těžce odhadnutelné. Pokud se české firmy ke spolupráci neodhodlají, obrátí se Čína nejspíše na německé výrobce. Expanze českých značek do Asie se tak asi na dlouhou dobu prodlouží.
