Česko je pro hospodářskou spolupráci, některé návrhy ale nejsou v jeho zájmu
Česko sice odmítá některé návrhy na úzkou hospodářskou spolupráci zemí Evropské unie, jak přiznal premiér Petr Nečas na schůzce s prezidentem EU Hermanem van Rompuyem, přesto jich však i mnoho podporuje. Je například pro zvyšování hranice odchodu do důchodu, stanovení protizákonnosti strukturálního deficitu, zamezení hospodaření se schodkovým rozpočtem či zákaz automatického zvyšování mezd o inflaci.
„Zásadní problém je pouze s návrhem na sjednocení základu pro firemní daně, ale proti tomu je celá řada zemí. Nečas přiznal, že mnoho těchto věcí zavede Česko samo, ale nechce, aby to byla celoevropská iniciativa,“ říká Ondřej Houska ze zahraniční redakce Radiožurnálu.
O paktu konkurenceschopnosti s redaktorem Ondřejem Houskou a Janem Jedličkou z České spořitelny
Jak také vysvětluje, Německo a Francie s takovými návrhy přišly především proto, že chtějí snížit riziko dotování zemí Unie, které by se ocitly ve finančních problémech.
„Němci a Francouzi tvrdí, že pokud máme společnou měnu, musí se prostor, ve kterém měna funguje, co nejvíce hospodářky podobat. Zatímco v současnosti máme vysoce konkurenceschopné státy a ty, které za posledních deset let přišly až o dvacet až třicet procent konkurenceschopnosti jako Řecko, Portugalsko, Irsko a Itálie,“ informuje Houska.
Podle něj je princip, ze kterého Francie a Německo vycházejí, správný, ale je iluzorní si myslet, že k větší homogenitě přispějí tyto návrhy. „Kdyby byl zákaz deficitních rozpočtů v platnosti třeba před deseti lety, Irsko se stejně dostane do situace, ve které je teď,“ míní redaktor.
„Konkurenceschopnost na globálním trhu se zvýší“
Unie se ale nepochybně dohodne v březnu na summitu v Bruselu, soudí Ondřej Houska. „Německá kancléřka Merkelová přijetím paktu pro konkurenceschopnost podmiňuje, že dá souhlas k rozšíření působnosti záchranného mechanismu pro potenciálně ohrožené státy.“
Ekonom Jan Jedlička z České spořitelny souhlasí, že částí paktu konkurenceschopnosti jsou určité kroky, které povedou ke zvýšení konkurenceschopnosti zemí EU na globálním trhu, například zlepšení investic do výzkumu a vzdělávání či uspořádání veřejných financí.
„Jsou tam ale i kontroverznější mechanismy. Například sjednocování daňových základů pro korporátní daň,“ míní odborník.
K hospodářskému růstu v Evropě by tento plán podle něj přispět mohl, ale až za dlouho. „Domnívám se, že většina opatření je prorůstovější. Ale nepromítne se to hned.“
Jan Jedlička také přiznává, že pakt konkurenceschopnosti by mohl EU rozdrobit, protože by rozdělil země na ty, které platí eurem a na ty, které ne.
Sjednocení korporátních daní ČR nechce
„Určité nebezpečí existuje. Pakt konkurenceschopnosti obsahuje několik opatření a pro Česko možnost harmonizovat daňové základy zajímavá není, tedy by se k ní nepřipojilo. Je pravděpodobné, že takových států, kterým se jedno dvě opatření nebudou líbit a nebudou se chtít k paktu připojit bude více,“ uvažuje ekonom Jedlička.
Podle něj sice samotné sjednocování daňových základů není nic proti ničemu, avšak mohl by to být první krok ke sjednocování korporátních daní, a to není zájmem České republiky.
„Jsme stále konvergující ekonomika, která dohání západní Evropu. Potřebujeme, aby i nám přicházeli zahraniční investoři a vlastní daňová politika je konkurenční vývoz, který by bylo dobré zachovat,“ uzavírá ekonom Jan Jedlička z České spořitelny.
