Probírali jsme témata jako je přijetí eura nebo návrhy, jak dál reformovat ekonomiku. Sledovali jsme vývoj kolem zakázky století, tedy tendru na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech (a případně v Temelíně), věnovali jsme se dění kolem velkých firem jako je ČEZ, Česká pošta nebo zkrachovalá Liberty, byli jsme na reportáži ve výrobci čipů Onsemi, ale i v malých inovativních startupech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si výběr toho nejzajímavějšího, co v uplynulém roce zaznělo v pořadu Peníze a vliv

O podmínkách startupů v Česku jsme mluvili se zakladatelem úspěšného Mall.cz Ondřejem Frycem. O budoucnosti evropských burz jsme se bavili s šéfem pražské burzy cenných papírů Petrem Koblicem, o dopadech zvolení Donalda Trumpa novým americkým prezidentem na podnikání v Evropě, Česku i USA jsme mluvili s podnikateli Petrem Pudilem a Gabrielem Eichlerem. A například jízdu zbrojovek jsme probrali s manažerem STV Group, výrobcem velkorážové munice potřebné na Ukrajině, Davidem Hácem.

Vývoj celého roku 2024 a výhled na ten příští jsme nakonec probrali s šéfem Svazu průmyslu a dopravy a ekonomem z Oxford Economics.

Hned na začátku roku 2024 jsme se ptali na reformy v ekonomice ministra financí Zbyňka Stanjury, konkrétně jestli ve své druhé půlce mandátu vláda ještě nějaké větší změny chystá. Odpověď byla, že ne, už proto, že politika se má podle něj dělat „evoluční, nikoliv revoluční cestou”.

Nějaké změny kabinet ale přeci jen před sebou měl - kromě dokončení už rozdělané důchodové reformy si měl vybrat alespoň část z celkem 37 opatření na oživení ekonomiky z dílny Národní ekonomické rady vlády (NERV) a připravit či schválit úpravy příslušné legislativy.

„My jsme do toho šli s tím, že deset bude paráda, z 15 bych skákal do stropu,“ řekl nám k tehdejšímu očekávání ekonomických poradců, kolik návrhů si vláda vybere, člen NERV Dominik Stroukal.

Do stropu bohužel skákat nemusel, něco si ale kabinet přeci jen vybral. Asi nejdiskutovanějším se stal návrh na zavedení flexibilního zákoníku práce podle dánského modelu, který obsahuje i výpověď z práce bez udání důvodu.

To ale, na rozdíl od jiných úprav, jako je třeba potřebné umožnění práce rodičů při mateřské na DPP, neprošlo. A jak nám v pořadu řekl právník Petr Bezouška, je to dobře. Podle něj by u nás dánský model nefungoval a také vysvětlil proč. Češi by museli napřed úplně změnit své myšlení.

Hodně jsme se věnovali vývoji v energetice - jestli se lze opravdu spoléhat do budoucna na dovoz až pětiny spotřeby energií, jak fungují soláry na střechách a hlavně jsme sledovali tendr na zakázku století, objednávku nových jaderných bloků pro Dukovany a případně i Temelín.

V tendru se objevilo hned několik sporných míst - třeba to, že nejsou vyřešeny otázky kolem vývozu technologie vítězné jihokorejské firmy KHNP s americkou firmou Westinghouse, která kdysi poskytla Jihokorejcům své know how. Podle šéfky Státního úřadu jaderné bezpečnosti Dany Drábové se ale tyto otázky nepochybně vyřeší, a to třeba tím, že by KHNP mohlo Westinghousu přepustit dodávku kontroly řídícího systému pro nové bloky. Jak Drábová připomněla – „follow the money”.

O jaderném tendru a energetice jsme mluvili také s novým ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem, který u nás oznámil později uzavřenou smlouvu o spolupráci mezi ČEZ a britským výrobcem malých modulárních reaktorů Rolls Royce.

Výběr z rozhovorů o zásadních událostech a trendech v ekonomice, i to jak některé z nich dopadly, si poslechněte v audiu závěrečného dílu Peníze a vliv roku 2024. Všechny díly pořadu najdete na webu Českého rozhlasu Plus.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít