Škrty v dotacích do zemědělství? Bitva o rozpočet EU začíná, Michel bude vyjednávat s premiéry
O příštím víceletém rozpočtu Evropské unie by mohl rozhodnout mimořádný summit šéfů vlád členských zemí, který v Bruselu začíná ve čtvrtek. Předseda Evropské rady Charles Michel pro ně připravil návrh kompromisu. Radiožurnál měl možnost jej prostudovat.
Méně peněz na dotace do zemědělství a kohezní politiky, naopak více na boj proti klimatickým změnám, ochranu hranic nebo obranu. Tak by se dal ve zkratce shrnout návrh víceletého rozpočtu EU pro roky 2021–2027, který už teď vyvolává mezi unijními státy hluboké spory.
Za 1,3 miliardy korun se předsednictví v EU zvládnout nedá, míní český velvyslanec Dürr
Číst článek
Do kapitoly vnitřní trh, inovace a digitalizace navrhuje Charles Michel vyhradit pro příštích sedm let téměř 150 miliard eur – to je o 22 miliard víc než v současném víceletém rozpočtu. Největší díl připadne na inovační program Horizon Europe. Více peněz chce Michel vyhradit do unijního vesmírného programu, jehož součástí je i pražská agentura GSA.
Víc než dvojnásobná částka by podle kompromisu měla jít na unijní migrační politiku. Jen Evropská pobřežní a pohraniční stráž v příštích sedmi letech spolyká přes 5 miliard eur. Frontex se už začal rozšiřovat ze současných stovek až na celkem 10 tisíc příslušníků.
Michel vyšel vstříc zemím jako Francie v oblasti výdajů na obranu. Evropský obranný fond by podle návrhu měl v příštích letech nabobtnat víc než desetkrát. Podle představ Evropské komise by fond mohl sloužit mimo jiné ke společným nákupům armádních zakázek, na kterých by státy mohly ušetřit. Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje navyšování výdajů na obranu za zbytečné vzhledem k tomu, že většina unijních zemí jsou současně členy NATO.
Zhruba 7,5 miliardy eur by z příštího víceletého rozpočtu mělo jít do fondu na boj proti klimatickým změnám. Navyšovat by se podle návrhu mělo i v unijní zahraniční politice a výdajích na administrativu.
Škrty v dotacích
‚Sdílíme stejný cíl.‘ Summit EU se shodl na klimatické neutralitě do roku 2050, Polsko získalo výjimku
Číst článek
Největší škrty by podle Michelova návrhu měla zaznamenat zemědělská politika. V předchozím období na ni Evropská unie vyhradila 410 miliard eur, návrh ale počítá s částkou o víc než 80 miliard eur nižší. Propad o 56 miliard eur by mohla zaznamenat také kohezní politika.
Česká republika patří mezi skupinu 15 států, které odmítají, aby škrty šly na úkor těchto tradičních politik. Podle premiéra Babiše je navíc přepočet do národních obálek pro země střední Evropy nevýhodný.
„Propočty se nám nelíbí, protože motivují země s vysokou nezaměstnaností a nízkým růstem HDP, které dostanou to, co měly dříve. Krátí se peníze nám, kteří máme nejnižší nezaměstnanost a slušný růst HDP,“ prohlásil premiér Babiš začátkem února v Bruselu po schůzce s Charlesem Michelem, který si chce státy východního křídla naklonit nabídkou větší svobody při využívání dotací.
Unie hledá nové příjmy
Velká Británie patřila mezi největší přispěvatele do unijního rozpočtu, brexit v něm vytvoří v příštích sedmi letech díru ve výši 60 miliard eur. Čistí plátci jako Německo, Rakousko nebo Skandinávie ji chtějí řešit především cestou úspor. Celkové výdaje by podle nich neměly překročit 1 % hrubého národního důchodu (HND). Státy jako Česko se přiklánějí k návrhu Evropské komise, který počítal s výdaji ve výši až 1,11 % HND.
Evropský soud dostal žalobu kvůli Agrofertu. ‚Spor o střet zájmů může vyjasnit,‘ říká Petříček
Číst článek
Michel jako kompromis navrhuje 1,074 % HND, což nominálně představuje 1,095 bilionu eur pro příštích sedm let. Rozpočet by tak byl dokonce mírně vyšší než současný víceletý finanční rámec, pokud bychom z něj odečetli britské příspěvky.
Kromě toho chce Michel v příštích sedmi letech postupně odbourávat tzv. rabaty, tedy slevy na platbách do unijního rozpočtu, které po původně britském vzoru čerpají někteří čistí plátci jako Dánsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko. Zrušení rabatů požaduje i Andrej Babiš.
Složité vyjednávání
Spory o podobu příštího víceletého finančního rámce mezi unijními státy jsou hluboké. Premiér Babiš proto nepočítá s tím, že by se ve čtvrtek na summitu mohla dohoda podařit: „V kuloárech se povídá, že tady budeme dlouho, už jsme si předběžně rezervovali hotel, ale já osobně neočekávám, že dojde k dohodě, protože (názorové) rozdíly jsou obrovské,“ uvedl.
Michelův návrh se navíc velmi podobá finskému pokusu o kompromis, který členské země na podzim kvůli nespokojenosti zavrhly dřív, než se vůbec dostal do fáze vyjednávání mezi premiéry. Vysoce postavené unijní zdroje ale odmítají, že by se nový kompromis dostatečně nepřipravil. „Nečekáme, že s naším návrhem budou všechny členské země spokojené, ale oproti finskému návrhu jsme požadavkům vyšli vstříc.“
Čtvrtina rozpočtu Evropské unie musí být určena na klimatické cíle, prohlásila von der Leyenová
Číst článek
Michel se hodlá ve čtvrtek o kompromis pokusit, ve zvacím dopise varoval, že by odklad mohl mít vážné následky.
Někteří premiéři přesto čekají, k dokončení víceletého rozpočtu se budou muset do Bruselu v dubnu nebo květnu vrátit na druhý mimořádný summit, podobně jako se to stalo v předchozích letech. Unijní zdroje ale pochybují, že by další summit mohl kompromisu pomoci: „Nevidíme nic, co by mohlo situaci během několika týdnů změnit. Druhému summitu v minulosti totiž obvykle předcházela série bilaterálních konzultací s lídry, ale ty už Charles Michel se všemi šéfy vlád absolvoval. Dnes jsme tedy už dále.“
Pokud by se premiérům kompromis najít podařilo, bude ke schválení příštího víceletého finančního rámce třeba ještě souhlas Evropského parlamentu. Diplomaté ale varují, že se mohou objevit nové spory.
