V Polsku začala platit sporná novela o trestání soudců. Kritici ji označují za ‚náhubkový‘ zákon
V Polsku od pátku platí takzvaný náhubkový zákon pro soudce, jak ho označují kritici. Podle něj mimo jiné nesmějí veřejně vystupovat ani kritizovat práci resortu spravedlnosti. Hrozí jim za to pokuta, přeřazení na jiné místo nebo ztráta zaměstnání.
Podle novely hrozí pokuty, disciplinární řízení nebo propuštění například těm soudcům, kteří zpochybňují kompetence k rozhodování jiných soudců. Soudci se také nově nesmí zapojovat do veřejné činnosti, která by nebyla slučitelná s principem nezávislosti soudců a soudů.
V Polsku začala platit sporná novela o trestání soudců. Kritici ji označují za ‚náhubkový‘ zákon. Téma pro zpravodaje Martina Dorazína
Polská opozice a další kritici novinek varují, že upravené předpisy umožní trestat a odvolat z funkce neposlušné soudce, kteří se staví proti změnám v justici prosazovaným současnou národně-konzervativní vládou.
Zákon také stanovuje nový postup při výběru předsedy nejvyššího soudu. Toho by měli vybírat soudci nejvyššího soudu, pokud se ale nedohodnou, zasáhne prezident republiky, který má právo předsednictvím dočasně pověřit soudce dle svého výběru.
„Je to smutný den pro Polsko, pro Evropskou unii, právní stát a právní jistotu občanů,“ reagoval začátkem února polský ombudsman Adam Bodnar poté, co prezident Andrzej Duda zákon podepsal. Polsko podle Bodnara udělalo krok ve směru „právního polexitu“ z Evropské unie.
„Mám radost, že se prezident pro tento krok rozhodl. Je to konečně věc, která stabilizuje náš justiční systém,“ řekl naopak v Polském rozhlase mluvčí vlády Piotr Müller.
Spor s EU?
Novela zákona o soudech a soudcích zřejmě skončí u Soudního dvora Evropské unie. Šéf kampaně za prosazení soudní reformy Adam Borowski, který zákon podporuje, k tomu řekl:
Polsko reaguje na kritiku Jourové. Její slova znesnadňují dialogy s komisí, říká mluvčí prezidenta
Číst článek
„Dal jsem si tu práci a přečetl jsem lisabonskou dohodu o členství v unii. Resort spravedlnosti v ní nepodléhá kompetenci Evropské unie. Je to naše suverénní právo. To, co dělají unijní úředníci, je zneužívání práva. Nemají právo zasahovat do systému resortu spravedlnosti! Nemáte na to právo!“
Naopak první tajemník Advokátní rady Rafal Debowski, vystupuje proti zákonu, upozornil na nezávislost soudů: „Evropská unie je společenstvím demokratických států. V demokratických státech je hlavním pravidlem rozdělení moci a nezávislost soudů. Země, ve které má výkonná moc rozhodující vliv na soud, není zcela demokratickou zemí.“
Polsko v předchozích případech rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie respektovalo, ať už šlo o Ústavní soud, nebo věkovou hranici 65 let pro soudce.
Pokud by Polsko u soudu opět prohrálo a verdiktem se neřídilo, hrozila by mu například obří finanční sankce. Deník Rzeczpospolita ji vyčíslil až na dva miliony eur denně, tedy asi 50 milionů korun. Polsko ale naopak může vetovat přijetí Evropského rozpočtu na rok 2021 až 2027. A někteří politici již řekli, že to udělají.
