Evropskou pomoc můžou dostat i předlužené státy
Evropa založí stálý systém na pomoc předluženým zemím eurozóny. Kvůli jeho vzniku se změní Lisabonská smlouva. Na schůzce v Bruselu se na tom dohodli lídři členských zemí Evropské unie.
Český rozhlas má k dispozici předběžný návrh závěrů bruselského summitu. Podle něj má pomoc pro dluhové hříšníky přijít jen v krajním případě, když bude ohrožena stabilita celé eurozóny.
Země v dluzích se bude muset nejdřív zavázat k tvrdým škrtům. V případě jejího bankrotu mají o část peněz přijít i soukromí investoři. Němci, Slováci nebo Češi prosazovali, aby pomoc od ostatních byla až tou úplně poslední možností. Závěry summitu takovou větu obsahují.
Prezident Unie Herman van Rompuy ale potvrdil, že ohrožená země může dostat podporu a přitom ještě nemusí být na pokraji bankrotu. „Zahrnutí soukromého sektoru není podmínkou pro poskytnutí pomoci ze záchranného mechanismu", prohlásil van Rompuy.
To znamená, že evropská pomoc pro dluhové hříšníky může přijít na řadu mnohem dřív, než Němci nebo Češi požadovali.
Expert České spořitelny na Evropskou unii Petr Zahradník považuje dohodnutý záchranný mechanismus za velmi potřebný.
Záchranný mechanismus EU zhodnotili expert České spořitelny na Evropskou unii Petr Zahradník a europoslanec z ODS Ivo Strejček
„Evropská unie po celý rok improvizovala, jaký záchranný mechanismus použít vůči potápějícím se zemím. Záchranný balík vznikal pět minut po dvanácté, takže současný krok je z pohledu měnové a finanční stabilizace eurozóny velmi důležitý,“ uvedl Zahradník. Opatření se podle něj dříve nebo později dotkne i České republiky.
„Stav zemí našeho typu, které si ponechaly vlastní měnu, by měl být provizorní. To, že nemáme euro, je podle přístupové dohody výjimka. Dříve nebo později bychom jednotnou evropskou měnu měli přijmout. Takže se tento mechanismus bude týkat i nás,“ upozornil Petr Zahradník.
Český europoslanec z ODS Ivo Strejček vidí dohodnutý stálý záchranný mechanismus jako velkou změnu, která může vést k dalekosáhlým politickým opatřením uvnitř EU.
„Otevírají se dveře k širokým daňovým harmonizacím, ke koordinacím národních rozpočtových rámců dokonce i harmonizaci sociální politiky,“ varoval Strejček.
