Minulá vláda nás naučila, že peníze padají z nebe, všímá si ekonom Hampl
Inflace už dosáhla 16 procent a stále roste, na dveře čím dál razantněji klepe energetická krize. I proto v návrhu státního rozpočtu na příští rok počítá vláda se schodkem těsně pod 300 miliardami korun. „Klíčové je, jaké budou rozpočtové úmysly vlády v příštích letech. A musím říct, že střednědobá čísla, která jsme viděli, opravdu nejsou pěkná,“ hodnotí návrh bývalý viceguvernér České národní banky a člen Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Boj s inflací. Slovní spojení, které se nejen v Česku ozývá stále častěji. Co přesně ale znamená a jaké kroky představuje?
Předchozí vláda nás naučila, že peníze padají z nebe, vadí ekonomovi Mojmíru Hamplovi
„Když toto slyšíte od politiků, tak boj s inflací v českých podmínkách dnes v zásadě znamená přiživování inflace tím, komu co dalšího dáme. To je to jediné, o čem se vede debata – kdo dostane něco navíc, aby byl takzvaně kompenzován,“ vysvětluje Hampl.
„Boj s inflací je ale úplně obráceně. Kompenzací je málo, respektive někdo nedostane kompenzaci žádnou. A ta krutá realita je, že právě snížení reálných příjmů potom inflaci samovolně brzdí,“ dodává Hampl.
Snaha zmírnit dopady inflace na domácnosti pak s sebou přinášejí také rostoucí výši státního dluhu.
„Máme veřejný sektor, který je naprosto neufinancovatelný.“
Mojmír Hampl
„Problém je v tom, když vám dluh narůstá rychleji, než narůstají příjmy, tedy HDP – což je v zásadě to, co se nám dělo v posledních letech. Je to jedna z věcí, které jsem vyčítal předchozí vládě.“
„Ta nás Čechy tak trochu naučila, že peníze padají z nebe. A že vlastně i když jedete na půl plynu, můžete dostávat celou kompenzaci. To je uvažování politika, který nemyslí na zítřek, ale jen na dnešek,“ nelíbí se ekonomovi.
Mandatorní výdaje
Stát si přitom v tuto chvíli nepůjčuje pouze na investice, ale také na svůj pravidelný provoz.
„Myslím, že jediná cesta je zvýšení daní.“
Mojmír Hampl
„Na drsno řečeno: Máme veřejný sektor, který je ve své stávající velikosti naprosto neufinancovatelný ze stávajících daňových příjmů. To je strukturální problém. Jinými slovy máme tady každoročně díru v řádu 200 miliard korun, kterou nemáme jak pokrýt,“ varuje Hampl a hledá přirovnání k domácnostem:
„Jsme v situaci rodiny, která si i na běžné výdaje – i na ty, které jsou povinné jako energie, nájem a tak dále – půjčuje.“
Úspory v provozních nákladech se přitom podle člena Národní rozpočtové rady budou hledat jen velmi těžko.
Zeman jmenoval členy rady České národní banky. Viceguvernérkou je poprvé žena, Eva Zamrazilová
Číst článek
„Nebude se to líbit nikomu. Ve veřejném sektoru pracuje 930 tisíc lidí. Půl milionu je jen ze školství a zdravotnictví. Když si k tomu připočtete hasiče, policii, armádu a ty části státu, ve kterých říkáme, že bychom měli přidávat, tak bych chtěl vidět tu jednoduchou oblast, kde přijdete a řeknete, tady se to snadno politicky zeštíhlí,“ pochybuje Hampl a dodává.
„Myslím, že jediná cesta je zvýšení daní. V situaci, kdy lidem rostou náklady na vše, když jim pošlete zprávu, že budete ještě zvyšovat daně, je to nepříjemné. Ale z hlediska rovnováhy veřejných financí a inflace je to v zásadě správně.“
Státní dluh
Pokud by podle Hampla nedošlo ke změně aktuálního kurzu, Česko by to brzy mohlo pocítit nejen na rostoucím dluhu, ale především na jeho ceně.
„Zaprvé roste základní úroková sazba centrální banky, zadruhé je tady nějaká riziková přirážka. A je tím vyšší, čím víc mají trhy pocit, že je situace neudržitelná. V našem případě si trhy ještě neověřily, co tato země dělá, když na té neudržitelné dráze je. A protože s tím nemají zkušenost, tak existuje poměrně velké riziko, že nám budou dávat větší rizikovou přirážku,“ obává se ekonom.
Náklady na takzvanou dluhovou službu přitom stát nemůže ignorovat.
„Je to první mandatorní výdaj každé vlády. Předbíhá všechny, i důchody, protože těm věřitelům vždy zaplatit musíte – jinak jste zbankrotovali. A tyto výdaje budou narůstat už teď. Také budou narůstat poměrně dramaticky a vytlačovat všechny ostatní výdaje,“ uzavírá prognózu Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky.
Poslechněte si celý rozhovor Nadi Bělovské s Mojmírem Hamplem. Dozvíte se například to, jaké faktory přispěly k tomu, že inflace v Česku je vyšší než v jiných zemích. Nebo to, jestli se ČNB zachovala pragmaticky, když jako jedna z prvních v Evropě začala zvyšovat úrokové sazby.
